Pád Prigožinova impéria. Přišel o státní zakázky, nenabírá žoldnéře a hrozí mu ztráta dolů v Africe

Na telegramových kanálech ruské Wagnerovy skupiny se v neděli zatím pouze objevila zpráva, že dočasně zastavuje nábor nových žoldnéřů. Prý jen na měsíc. Oficiálním důvodem je, že se wagnerovci „dočasně nebudou podílet“ na válce proti Ukrajině. Otázkou zůstává, jak dlouho potrvá dočasnost. Ruský vládnoucí režim totiž dělá vše pro to, aby wagnerovce zničil či alespoň co nejvíce oslabil v reakci na to, že se žoldnéři koncem června vzbouřili a táhli na Moskvu.

Co se samotného a nyní mlčícího Prigožina týče, ten se po konci rebelie pravděpodobně přemístil do Běloruska, což potvrdil i tamní diktátor Alexandr Lukašenko. Azyl v jeho zemi byl součástí dohody, na základě které Prigožin a jeho lidé zastavili 24. června pochod na Moskvu. Stejná úmluva umožňuje wagnerovcům, aby Prigožina do Běloruska následovali.

Podle satelitních snímků i osobních svědectví místních obyvatel vzniká u města Asipovičy v Mohylevské oblasti tábor až pro osm tisíc žoldnéřů. Což zhruba odpovídá počtu profesionálů, kteří byli v organizaci ještě před začátkem agrese proti Ukrajině. Kyjev ale tvrdí, že alespoň prozatím se žoldnéři do stanů vzdálených asi sto kilometrů od Minsku nehrnou a v tuto chvíli jich do Běloruska dorazila méně než tisícovka.

Hlavně vězni naverbovaní k wagnerovcům, ale nejen oni, pak zůstali na Ruskem okupované části Ukrajiny. Většina z nich teď nastupuje do pravidelné ruské armády. Na sítích se šíří zprávy, podle kterých z nich kremelské velení vytváří cosi jako trestné oddíly, ve kterých mají vojáci dramaticky menší šanci na přežití. Jiné příspěvky s odkazem na kremelské blogery tvrdí, že už více než 90 procent wagnerovců na Ukrajině podepsalo dohodu s Kremlem a pod ruské velení přešli i všichni žoldnéřští důstojníci.

Jak ruská elita reagovala na vzpouru žoldnéřů? Útěkem z Moskvy či prací na zahrádce

30. 6. 2023 ▪ 3 min. čtení

Nejistá je také budoucnost zahraničních držav, které wagnerovci vybudovali v Sýrii, Africe a Venezuele. Už tři dny po wagnerovské vzpouře prý ruská vojenská policie v Sýrii pozatýkala nejméně čtyři žoldnéřské velitele. Také v severoafrické Libyi utrpěli wagnerovci škody.

Na jejich tamní základnu ještě koncem června zaútočily drony, údajně vyslané libyjskou vládou sídlící v Tripolisu – byť ta odpovědnost za útok odmítla. Podle místních zdrojů nedošlo k ztrátám na životech. Komentátoři ale nepochybují o tom, že útok proběhl se souhlasem Moskvy. Jeho cílem zřejmě bylo varovat ruské žoldnéře pracující pro východolibyjského hegemona Chalífu Haftara.

Další africké státy se údajně nemusí okamžitého odchodu wagnerovců bát, tedy alespoň podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten se nechal slyšet, že žoldnéři v Africe „odvádějí dobrou práci“. Je ale pravděpodobné, že Moskva časem africké části žoldnéřského impéria převezme.

„Kromě vztahů s touto soukromou vojenskou organizací (s wagnerovci – pozn. red.) mají vlády Středoafrické republiky a Mali oficiální kontakty i s ruským vedením. Na jejich žádost zde několik set vojáků působí v pozici instruktorů a na tom se nic nezmění,“ uvedl Lavrov. Například v Súdánu wagnerovci střeží doly na zlato, uran a diamanty, podíl z těžby mají i ve Středoafrické republice.

Vedle ztráty mnoha svých žoldáků přišel Prigožin i o státní zakázky, díky nimž se stal miliardářem. Podle serveru Bloknot vypovědělo ruské ministerstvo obrany smlouvu s cateringovou společností Concord, která patří k páteřním společnostem Prigožinovy obchodní říše.

Několik tisíc civilních zaměstnanců – kuchařů, skladníků i účetních – už přišlo o zaměstnání. Odejít museli ihned, bez odstupného a dostali vyplacenou jen poslední mzdu. Server také tvrdí, že jednotlivé provozy společnosti dostaly po 23. červnu, tedy se začátkem ozbrojené vzpoury, příkaz ničit citlivé dokumenty.

Velmi pravděpodobně končí i Prigožinův mediální holding sídlící v Petrohradu, odkud zakladatel wagnerovců pochází. Napsal to server Meduza. Kromě desítek médií patřila do skupiny i nechvalně proslulá „trollí farma“ s oficiálním názvem Agentura pro výzkum internetu (IRA). Ta ohýbala diskuse na sociálních sítích doma i v zahraničí, vedla dehonestační kampaně proti nepohodlným politikům a podle všeho ovlivnila také předvolební nálady v USA. Prigožinovy zpravodajské kanály jsou navíc od začátku jeho vzpoury zablokovány ruskými úřady.

Otevřeně pak Prigožina kritizují ruští publicisté i kremelští propagandisté. Podle moderátora Dmitrije Kiseljova oligarcha „sešel z cesty“ poté, co dostal ohromné peníze z ruských veřejných zdrojů. „Myslel si, že může osobně napadnout ministerstvo obrany, samotný stát i prezidenta,“ dodal bývalý sovětský novinář, který Británii vyhrožoval jaderným zničením.