Uprostřed léta to bylo neobvyklé politické setkání. Český prezident po dlouhé době na Pražském hradě přijal hlavu jednoho z afrických států. Petr Pavel tento týden dva dny hostil prezidenta Mosambiku Filipeho Jacinta Nyusiho. Země, v níž Česko ani nemá ambasádu a co do rozlohy i ekonomické výkonnosti nepatří k hlavním hráčům na kontinentu.
K domluvení návštěvy podle diplomatických zdrojů zásadně – možná nejvíc – pomohl fakt, že mosambický prezident má k Česku osobní vazby. Mezi lety 1985 a 1990 studoval strojní inženýrství na Vojenské akademii v Brně, mluví plynně česky, dodnes na Česko rád vzpomíná a diplomaticky mu pomáhá. V roce 2016 dokonce tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi pomohl uspořádat oficiální návštěvu Portugalska, když se přimluvil u tamního prezidenta, s kterým se díky jazykové i historické vazbě obou zemí osobně zná.
Odborníci specializující se na africký kontinent současnou mosambickou návštěvu v Česku kvitují. Doufají ale, že tím to nekončí. Afriku totiž zanedbávali všichni polistopadoví čeští prezidenti i většina vlád. Že by s Pavlem mohl přijít obrat, naznačil HN jeho neformální poradce Petr Kolář.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek„Afrika je kontinent dosud Evropou a celým Západem trochu opomíjený. Nemůžeme ji nechat napospas čínskému vlivu. Afrika si je toho dobře vědoma a svoji roli atraktivní nevěsty bude hrát,“ říká Kolář.
Podle Koláře je z nedávného projevu prezidenta Pavla v Kodani zřejmé, že to ví. „Že nestačí Evropská unie a NATO, ale celý demokratický svět se musí mnohem více semknout, spolupracovat, i ve vztahu k třetím zemím,“ dodává s tím, že Pavel se teď připravuje na zářijové Valné shromáždění OSN v New Yorku – a dost možná nějaká aktivita prezidenta směrem k Africe bude patrná už tam.
„Česko i celá Evropa vztahy s Afrikou podcenily,“ upozorňuje Josef Kučera, který se v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) Africe věnuje. „Z éry posledních prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana si nevybavuji žádnou zásadní návštěvu, z vlád toto téma trochu zvedly až kabinety Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše,“ připomíná cesty tehdejších ministrů zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD, dnešní SOCDEM).
Rusko chce drancovat Afriku. Vliv má ale zatím jen mezi pučisty a zkorumpovanými vůdci
Obě cesty byly ve své době vnímány jako exotické, podobně jako nedávná devítidenní návštěva Afriky v podání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Podle Kučery ale měly význam. Byť hlavně Rakušanovi má co vytknout.
„Kritický jsem k tomu, že do výběru tří zemí, které navštívil, zařadil Rwandu. Je pokrytecké, když říkáme, že Rusko útočí na Ukrajinu, je to špatně, že s ruskými představiteli nemáme vyjednávat – a pak sami navštěvujeme Rwandu, což je autoritářský režim, který navíc drancuje přírodní zdroje v sousedních zemích.“ Na druhou stranu, návštěva Senegalu a Ghany dává podle něj smysl – geopoliticky i ekonomicky.
„Jsou to perspektivní trhy. Třeba v Senegalu teď česká firma Transcon rekonstruuje pětici tamních letišť. V Africe přitom obecně na velký byznys potřebujete krytí seshora, pro firmy na tamních trzích je důležité, když je vidět, že za nimi je i politická podpora,“ zmiňuje Kučera prvek, který je podobně silný také v Asii. I proto je v těchto kontinentech – oproti Evropě a Severní Americe – mnohem častější, že když se chystá politická návštěva, přidá se k ní i podnikatelská delegace.
Také utužování kontaktů s méně nápadnými hráči, jako je Mosambik, podle Kučery má ekonomický přínos. „Podnikatelé se tam mohou angažovat v zemědělství – od dovozu potravin, jako jsou chia semínka nebo avokádo, po budování farem, jejich provoz, pronájem.“
Velký prostor ke spolupráci je i ve zdravotnictví. Tamní nemocniční zařízení jsou podle experta díky systému, v němž proudí nemalé finanční prostředky od klientů, poměrně bohatá. „Velká poptávka je tam po nemocničních lůžkách využívaných na akutních příjmech, což je příležitost třeba pro náš Linet,“ upozorňuje Kučera.
Zároveň upozorňuje, že i ještě menší země si zasluhují pozornost. „Oproti těm největším trhům nejsou tolik v hledáčku Číny či USA,“ říká Kučera. A jako příklad dává Gabon. „Je sice historicky navázaný na Francii. Ale když tam Francouze někde nebudou chtít, je dobré být prvními v záloze.“
Celkově však podle dalšího z odborníků z AMO Viléma Řeháka čeští politici potřebují v Africe přidat. „Ambasád máme v Africe pomálu, čtyři severoafrické a osm subsaharských. Nejvyšší představitelé do Afriky nejezdí, naše vazby jsou na úrovni v lepším případě ministrů, v horším případě náměstků. Česká zahraniční politika vůči Africe byla vždy spíše založena na ad hoc řešeních než na nějakém dlouhodobém strategickém výhledu nebo zájmech,“ vadí Řehákovi.
V této souvislosti má pochybnosti i o tom, zda se podaří nějak podnikatelsky rozvinout kontakt s Mosambikem. „Trh to není zase až tak velký, ekonomická rozvinutost země je omezena a velkou bariérou je portugalština. Nepamatuji si na žádný velký obchodní deal české firmy v Mosambiku v posledních letech a nemyslím si, že by zde byl do budoucna až tak velký obchodní potenciál.“
Že Evropa v Africe zaspala připustil v červnu i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), než vyrazil na cestu do Angoly a Zambie. Zároveň uvedl, že rozšíření českého diplomatického zastoupení v Africe není teď na pořadu dne, i kvůli rozpočtovým úsporám. Angola je ale v první pětce zemí, kde by ministerstvo zastoupení chtělo.
