Průlom po letech neúspěchů. Hned dvě Češky získaly top místa v Bruselu

Do top pozic v Evropské komisi se tak dostala ekonomka a bývalá zaměstnankyně českého ministerstva financí Lenka Filípková a úřednice a exdiplomatka Irena Moozová. Obě už nyní pracují v Evropské komisi v Bruselu.

„Mám radost, že Irena Moozová a Lenka Filípková uspěly v konkurzech. Obě jsou mimořádně schopné ženy a český hlas v Evropské komisi je dobré posilovat,“ řekla komisařka Věra Jourová pro HN a Aktuálně. 

Filípková působí v Bruselu od roku 2007 na generálním ředitelství pro rozpočet EU v Evropské komisi, tedy jakési unijní obdobě ministerstva financí. Tam se nově stane ředitelkou. Bude mít pod sebou několik týmů s desítkami lidí a zjednodušeně řečeno tam bude odpovídat za to, aby byly peníze z rozpočtu sedmadvacítky utráceny v souladu s pravidly unie.

Lenka Filípková

Foto: archiv Lenky Filípkové

Na pozadí chystaného navýšení rozpočtu EU kvůli pomoci Ukrajině navíc půjde o ostře sledovanou roli. Filípková má pověst vysoce kompetentní odbornice na unijní rozpočet, jejíž povýšení podporovala jak francouzská generální ředitelka rozpočtu, tak eurokomisař pro tuto oblast, Rakušan Johannes Hahn.

Díky povýšení se Filípková stane teprve třetím zástupcem Česka, který v Evropské komisi bude zastávat ředitelskou funkci. Jedním z těch dosavadních krajanů na takovém postu byla Irena Moozová. Ta teď tedy míří ještě výš.

Bývalá zaměstnankyně ministerstva zahraničních věcí v Praze se nově stane „dvojkou“ na generálním ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele v Evropské komisi, tedy zástupkyní šéfky celého „ministerstva“ spravedlnosti. Stane se tak nejvýše postavenou českou euroúřednicí. Moozová v tomto oddělení už působí, nyní bude koordinovat práci několika stovek lidí.

Zástupce či zástupkyni generálního ředitele v Evropské komisi, jakou se nyní stala Moozová, Česko momentálně nemělo. Od vstupu země do EU v roce 2004 dodalo tři „dvojky“ v komisi, naposledy jí byl v roce 2017 Ladislav Miko na ředitelství pro veřejné zdraví.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

V obou případech je to úspěch jak pro samotné ženy, tak pro Česko. Země patří mezi personálně podzastoupené státy v institucích EU. Zejména na vyšších manažerských pozicích, jako je funkce ředitele a vyšší, působí méně Čechů a Češek, než by odpovídalo velikosti země. Srovnatelně velké Maďarsko či Portugalsko mají v komisi a dalších institucích násobně více úředníků a expertů.

Filípková i Moozová prošly několikakolovým výběrovým řízením. Pro vrcholná manažerská místa v komisi, kde vzniká podstatná část zákonů později platných také v Česku, je ale běžně potřeba také politická podpora členského státu. 

Česko s tímhle dlouhodobě zápasilo. Vlády v Praze se buď o české spojky v klíčové unijní instituci, díky kterým se stát může udržovat v obraze o dění v unii, nezajímaly. Nebo si od svojí domoviny drželi odstup sami čeští euroúředníci. Zejména v době vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) mnozí považovali přihlášení se k Česku spíše za hrozbu pro svoji kariéru než vzpruhu.

Moozové se podle informací HN a Aktuálně dostalo politické podpory z Česka. V její prospěch intervenovali jak vyslanci české vlády v Bruselu, tak kabinet české eurokomisařky Věry Jourové. A pomohla i zkušenost s loňským českým předsednictvím EU – o schopnostech Čechů a Češek v Bruselu se teď více mluví a ví.

Pomoc a politickou podporu nabízel tým Jourové i stát také Filípkové. Ta ale odmítla. „Politická podpora by byla užitečná, kdyby v závěrečné fázi rozhodování bylo jasné, že můj protikandidát má za sebou silný politický lobbing. To se ale nestalo,“ řekla HN a Aktuálně. „Bylo ale skvělé vědět, že kdybych o politickou podporu požádala, tak by mi byla poskytnuta,“ dodala nová ředitelka pro rozpočet EU.