Kdo vyhraje slovenské volby? A hlavně, kdo pak dokáže sestavit vládu?

Poslední parlamentní volby v roce 2020 vyhrálo s 25 procenty drtivě hnutí OLaNO, vedené Igorem Matovičem. Ficův Směr skončil na druhém místě a plánovaně odešel do opozice: skoro celá kampaň se totiž odehrála na pozadí tématu vystřídání dlouho vládnoucího Roberta Fica a jeho Směru.

Jenže Matovič v premiérské roli absolutně selhal. A to stylem, který se vidí jen málokdy. Bezprecedentní selhání Igora Matoviče dobře ilustruje poslední průzkum agentury Focus: podle něj mu nedůvěřuje 91 procent Slováků. Matovič musel postupně opustit premiérský post a stal se ministrem financí ve vládě svého spolustraníka Eduarda Hegera. Ani navazující Hegerova vláda ale nevydržela. Následoval konec kabinetu, úřednická vláda Ľudovíta Ódora a, jak už bylo řečeno, předčasné volby.

Kdo je vyhraje? Tři týdny před hlasováním se na prvním místě v průzkumech drží Ficův Směr s přibližně 20 procenty hlasů. Na druhém místě je Progresivní Slovensko, které se v posledních volbách těsně nedostalo do parlamentu. Podle všeho to vypadá, že se o první místo střetnou tyto dva subjekty a nikdo další do boje o prvenství už nezasáhne.

Dvojici favoritů následuje Hlas s lídrem Peterem Pellegrinim – posledním premiérem za Směr. Pellegrini dlouho doufal v první místo, v některých průzkumech měl i 25 procent voličské podpory. Jenže postupně padal a naopak konkurenční Směr rostl. Aktuálně se pohybuje podpora Hlasu těsně nad deseti procenty. Na čtvrtém místě je pak krajně pravicová Republika, která vzešla z kotlebovské LSNS.

No a po Republice následuje dalších sedm stran, které mají podporu mezi třemi a sedmi procenty – na vstup do Národní rady je potřeba pět procent. Velmi snadno se ale může stát, že se do parlamentu nedostanou. Jedná se o OLaNO (které kandiduje v koalici a potřebuje získat sedm procent), Sme rodina, KDH, SaS, SNS, Demokraty a Aliancii. Právě to, kdo se do Národní rady dostane a kdo nikoliv, může výrazně zamíchat se skladbou nadcházející slovenské vlády. Aktuální paleta nadcházejících možných vlád je totiž velmi pestrá.

Proto je složité odpovědět na otázku, kdo sestaví příští slovenskou vládu. Existují čtyři hlavní směry, kterými se může po volbách vydat slovenská politika. Prvním směrem je vláda liberálního Progresivního Slovenska s širokou koalicí. V ní by podle aktuálních průzkumů musel zasednout levicový Hlas, pravicová SaS, konzervativní KDH a pravděpodobně i populistická Sme rodina. Na první pohled je vidět, že by šlo o extrémně různorodou koalici s velmi omezenou šancí na dlouhodobé přežití. Jediným pojítkem by bylo odstavení Roberta Fica od moci. Co by na takovou koalici řekli voliči Hlasu, kteří Progresivní Slovensko nemají příliš v oblibě, je také vcelku jasné. Podobná varianta je tedy možná, asi ji půjde i složit, ale nevypadá příliš pravděpodobně. Další varianty už jsou pravděpodobnější a počítají s návratem Roberta Fica a Směru do vlády.

Komentář

Volby v Polsku a na Slovensku ohrožují Ukrajinu na cestě do EU

1. 9. 2023 ▪ 8 min. čtení

Relativně extrémní variantou by byla vláda Směru s krajně pravicovou Republikou a národovci ze SNS. Směr v posledních měsících výrazně zradikalizoval svou rétoriku, Republika je o něco učesanější, než byli dříve Kotlebovci, se SNS už Směr dříve vládl, a společná vláda je tak představitelná. Může se stát, že tato trojice nebude nikoho dalšího potřebovat, aby získala 76 křesel, a tedy většinu v Národní radě. Tato extrémní varianta ale není podle současných průzkumů moc pravděpodobná. Zmíněná trojice by pravděpodobně potřebovala ještě čtvrtou stranu k parlamentní většině, ale ochota jít s extrémním křídlem slovenské politiky není u zbylých stran veliká.

Aktuálně nejpravděpodobnější varianty se točí okolo spolupráce Směru a Hlasu. V Hlasu je většina čelných kandidátů původně právě ze Směru, a spojení se tak nabízí. Obě strany by k sobě musely přibrat ještě další, v úvahu připadá Sme rodina, KDH, potenciálně i SNS.

Poslední variantou je pak povolební pat. Ten může nastat například při vysokém volebním zisku hnutí OLaNO, které má velmi omezený koaliční potenciál. A stejně tak se mohou zkomplikovat povolební vyjednávání o široké vládní koalici.

Slovensko tak pravděpodobně čekají politicky velmi „barevné“ volby. Do Národní rady se mohou dostat jen čtyři uskupení, ale klidně jich může být i deset. Zvítězit by mohl vracející se Směr nebo neparlamentní Progresivní Slovensko. Povolební koalice může být prozápadní bez Fica, na druhou stranu i krajně pravicová s Ficem. Zdá se ale, že větší pravděpodobnost mají přece jen „ficovské“ povolební varianty: Robert Fico má tedy opět reálnou šanci ovládnout slovenskou politiku.