Snižování sazeb je za dveřmi. Šefové České národní banky naznačili, kdy s ním začnou

Zatím poslední debata, na které centrální bankéři hlasovali o nastavení úrokových sazeb, se konala 27. září. Tým Aleše Michla, který do guvernérské funkce nastoupil v červenci loňského roku, drží hlavní sazbu – takzvanou dvoutýdenní repo sazbu – nezměněnou na úrovni sedm procent. Také na zářijovém zasedání si rada nakonec odhlasovala, že ji snižovat nebude. Nyní se analytici snaží odhadnout, kdy ČNB přistoupí k uvolňování měnové politiky, které zároveň bude dokladem, že obavy centrálních bankéřů z růstu cen již slábnou.

Koruna pokulhává za středoevropskými měnami. Podle analytiků se udrží na slabších úrovních i další měsíce

9. 10. 2023 ▪ 10 min. čtení

V zápisu stojí, že někteří centrální bankéři připustili při debatě možnost snížení úroků už letos, tedy na zasedáních 29. listopadu či 21. prosince. Viceguvernér Jan Frait například „nevyloučil fundamentální diskusi o prvním snížení úrokových sazeb již na listopadovém jednání“. Zdůraznil ale potřebu opatrného přístupu. K tomu se přiklonil i radní Jan Kubíček, když řekl, že by razance snižování ze začátku neměla být velká. Radní Jan Procházka vyjádřil názor, že „první opatrné snížení sazeb může přijít na konci tohoto roku“. Tomáš Holub podle zápisu řekl, že by „vykročení směrem k nižším úrokovým sazbám ve zbytku letošního roku dávalo smysl“. Podle něj mimo jiné i proto, že čekání na únorové zasedání by si pak mohlo vyžádat „razantnější kroky v sazbách směrem dolů, což by mohlo vyvolat nepříznivou reakci kurzu“.

„Ze všech signálů, které ČNB v poslední době vyslala, je tento zatím ten nejjasnější, že by snížení sazeb mohlo nastat už letos. Za mě je to velká změna v komunikaci,“ řekl HN Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

Podle Sklenáře je ze zápisu zřejmé, že centrální bankéři vidí jako lepší variantu klíčovou sazbu postupně opatrně snižovat než vyčkávat a pak do ní sáhnout razantněji. To otevírá možnost, že by už na měnovém zasedání v listopadu došlo k prvnímu snížení o čtvrt procentního bodu, tedy na úroveň 6,75 procenta.

Přitom ještě v září ale byla sedmičlenná rada jednomyslně pro udržení sedmi procent. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů – kromě výše zmíněných bankéřů také guvernér Aleš Michl, viceguvernérka Eva Zamrazilová a radní Karina Kubelková. Zápis uvádí, že guvernér Michl zmínil nutnost „držet měnovou politiku přísnou po delší dobu“ vzhledem k očekávanému vývoji takzvané jádrové inflace, tedy inflace bez cen potravin a energií, považované za určitý barometr domácí poptávky.

Informace ze zápisu zaujaly také hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše: „Pro mě je to překvapivé zejména v tom smyslu, že někteří členové bankovní rady vážně uvažují nad poklesem úrokových sazeb již v průběhu listopadu. Předpokládám, že první krok směrem dolů bude učiněn v tomto roce, ale může být relativně malý – spíše čtvrt procentního bodu než půl.“

Bureš dodal, že by mezi některými členy bankovní rady mohl rezonovat zejména argument Tomáše Holuba, že pozdější start uvolňování měnové politiky by znamenal razantnější snižování sazby. To by mohlo platit zejména v situaci, kdy ekonomika neroste tolik, kolik předpokládala oficiální srpnová prognóza centrální banky. Ta počítala ve třetím kvartále s růstem ekonomiky o 0,7 procenta, ale dosud zveřejněná data spíš naznačují opětovný pokles. Podle Bureše budou na druhou stranu „nabádat centrální banku k opatrnosti neukotvená inflační očekávání a vyšší inflace v lednu“.

Nastavením hlavní sazby na sedm procent se ČNB snažila ztlumit domácí poptávku a zchladit investiční aktivitu firem prostřednictvím dražších úvěrů – a tím zkrotit vlnu inflace, která v Česku byla loni nejsilnější v celé Evropské unii. Bankovní rada Michlova předchůdce guvernéra Jiřího Rusnoka sazbu naopak zvyšovala celkem devětkrát jako součást boje s inflací. Růst cen nyní zpomaluje, ale otázka je, zda se ČNB podaří nepříznivý vývoj zkrotit natolik, aby se inflace dostala k dvouprocentní hodnotě, na kterou centrální banka cílí. ČNB ve své oficiální prognóze předpokládá, že inflace bude dál zpomalovat a poblíž cíle se dostane až příští rok.

Guvernér Aleš Michl je ve funkci už rok a dosud u něj převládal názor, že současné nastavení sazeb je dostatečně přísné na to, aby byl boj s inflací účinný. Za tento postoj od některých ekonomů sklízel kritiku. Podle nich měl ve zvyšování pokračovat, aby inflaci zkrotil dříve a o to rychleji mohl sazby snížit. Vysoké sazby jsou hlavně u firem nepopulární, protože jim zdražují úvěry a brzdí investice. Lidem zase zdražují hypotéky. Sestup úroků by taky mohl vytvářet tlak na oslabení koruny.

Zveřejněný zápis ze zářijového jednání bankovní rady potvrdil odhodlání centrálních bankéřů držet přísnou měnovou politiku po delší dobu. Důvodem jsou rizika adaptivních inflačních očekávání, napjatý trh práce, expanzivní fiskální politika, ceny ropy a oslabení koruny. Jako potenciální protiinflační faktor vidí bankovní rada útlum zahraniční poptávky.

Jiří Pour, ekonom v pražské UniCredit Bank, řekl, že ve srovnání s předchozím zápisem vidí „určitý posun ve vyjádřeních centrálních bankéřů ohledně načasování prvního snížení úrokových sazeb“. Podle něj ale banka se snižováním nebude pospíchat a také v bankovní radě panuje shoda, že snižování sazeb bude zpočátku pozvolné. „I když šance prvního snížení sazeb už na konci roku se zřejmě o něco zvýšila, nadále se domníváme, že se bankovní rada rozhodne k tomuto kroku až během prvního čtvrtletí příštího roku.“ Podle Poura bude banka nejprve chtít vyhodnotit cenové tlaky na přelomu roku.