Mergim Cahani ze svých studií ve Spojených státech dobře znal služby jako Amazon či Yahoo, zároveň ale viděl, jak světové technologické společnosti malé země na Balkáně přehlížejí.

Založil internetový portál zaměřený na albánsky mluvící země, začal digitalizovat místní informace, od jízdních řádů po databázi místních podniků, a postupně rozšířil svůj záběr tak, že je nyní v regionu naprosto jasným online lídrem. Má vlastní zpravodajství, video obsah, vyhledávač, reklamní systém, cestovní portál, nákupní platformu, online tržiště a spoustu dalších internetových služeb. Cahani má s Gjirafou velké plány, chce s ní do čtyř let zamířit na burzu Nasdaq.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

„Nejsilnější jsme v obsahu a e-commerce,“ popisuje třiačtyřicetiletý rodák z Kosova. V Prištině ostatně sídlí centrála společnosti a většina z dvěstěčlenného týmu. Gjirafa, která v albánštině opravdu znamená žirafa, podle jeho slov letos míří na tržby 30 milionů eur (735 milionů korun) a zisk měřený přes ukazatel EBITDA na dva miliony eur.

Firma velmi dlouho rostla dvojnásobným tempem, v roce 2021 dokonce patřila do elitní desítky nejrychleji rostoucích firem střední a východní Evropy podle žebříčku Deloitte Fast 50. Válka na Ukrajině a ochlazení e-commerce a hodnoty celého technologického trhu donutilo Cahaniho změnit strategii – pustil se do optimalizace chodu firmy, dal větší důraz na efektivitu byznysu před růstovou trajektorií. Tržby tak v posledním roce rostou jen o 10 procent, zato EBITDA je čtyřikrát vyšší než v roce 2021. „Museli jsme se adaptovat.“

Gjirafa je oblíbencem investorů. Celkem už od nich získala lehce přes 10 milionů eur, přičemž ti z Česka hráli při financování start-upu zásadní roli.

Udělej to naveliko, nebo vůbec

Gjirafa začala byznysové obrysy dostávat v pražském inkubačním programu StartupYard, kam se Cahani se svými spoluzakladateli a kamarády – Ercanem Canhasim a Diogjenem Elshanim – přihlásil. Když do jejich projektu odmítl investovat Seznam, stal se Rockaway Capital Jakuba Havrlanta prvním fondem, který dal Gjirafě větší finanční obnos. Mezi andělské investory s menšími sumami patří i několik známých jmen české startupové scény: zakladatel Credo Ventures Ondřej Bartoš, podnikatel Michal Illich nebo Philip Staehelin, ředitel a spolumajitel StartupYardu.

Cahani nechce jejich přesné podíly zveřejňovat, jen odhalí, že zhruba polovina firmy je vlastněná Čechy. Vedle toho společnost spolupracuje s vydavatelstvím CMI Daniela Křetínského, do něhož patří například deník Blesk, časopis Reflex či rádio Evropa 2. Vznikají v něm technologie pro mediální využití, například administrativní systém, videopřehrávač či systém identity uživatelů.

„Čeští investoři nám hodně pomohli. Rockaway především po provozní stránce, strategicky zase hlavně Ondřej Bartoš, který mě zlepšuje jako podnikatele. Byl první, kdo mi uvěřil, ještě když jsem měl jen prototyp. Říkal mi: Do it big, or don’t do it at all,“ vzpomíná Cahani.

„Gjirafa je příběh ambiciózních zakladatelů, kteří se rozhodli v podstatě vybudovat internetový byznys na západním Balkáně, inspirováni Googlem, Yahoo, Amazonem a později také Seznamem. Pustili se do projektu, který se zdál v internetově nerozvinutých Kosovu a Albánii téměř nemožný. Budovali od nuly služby, které už byly v USA i střední Evropě poměrně běžné,“ popisuje investor Bartoš.

Přezdívka albánský Seznam, kterou si Gjirafa vysloužila kvůli produktové podobnosti a příběhu silného lokálního hráče, není úplně přesná: Balkánci jsou totiž mnohem silnější v e-commerce (Seznam nedávno vývoj svého online tržiště utnul). Zhruba 80 procent příjmů má firma právě z internetového nakupování a pracuje na vývoji vlastních platebních řešení.

I tady je ale znát výrazná česká stopa. „Mergim celý e-commerce Gjirafy vybudoval na základě návodu od nás. Na začátku byl náš e-shop CZC.cz jeho primárním dodavatelem zboží,“ podotýká Dušan Zábrodský, investiční partner Rockaway Capital a člen představenstva Gjirafy. Podle jeho slov je Cahani jeden z nejlepších zakladatelů start-upů, které potkal. „Studoval v New Yorku, je inteligentní, spolehlivý, slušný, lidský a pokorný. Má tah na bránu a je radost s ním pracovat.“

Investice v Kosovu: Mergim Cahani během setkání se zástupci kosovské vlády v sídle Rockaway, po jeho pravé ruce sedí Jakub Havrlant, majitel a CEO Rockaway.
Mergim Cahani (vpravo) na setkání se zástupci kosovské vlády ve společnosti Jakuba Havrlanta a Jana Jírovce z investičního fondu Rockaway Capital (vlevo).
Foto: Gjirafa

Přehlížejí nás, zasloužíme si víc

Gjirafa byla klíčových hráčem při budování internetové ekonomiky na Balkáně. Cahani nejenže dobře okoukal západní služby, ale dokázal je i vhodně uzpůsobit tamním uživatelům a šikovně je navzájem provázat.

Nejbližší vazba je mezi video obsahem à la Netflix a nákupní platformou à la Amazon. „Říkáme tomu content first e-commerce. Video obsah zvyšuje povědomí o značce a přivádí uživatele k nakupování,“ popisuje Cahani. „Něco, jako bylo Mall TV, ale my jsme nepřipojovali video k obchodu, ale obchod k videu.“

Když o budování balkánského internetového obra mluví, je z něho cítit hrdost, ale stejně tak zklamání, že se Gjirafě a tamním službám obecně dostává ve světě jen malého uznání. Byl to jeden z klíčových bodů jeho vystoupení na zářijové konferenci Reflect Festival na Kypru, kam se pravidelně sjíždějí startupisté, podnikatelé a investoři ze střední a východní Evropy, Izraele a Blízkého východu.

Země, které Cahani označuje jako Emerging Europe (rozvíjející se Evropa), si podle něho zaslouží více pozornosti. „Velké technologické společnosti, korporace a mezinárodní investiční fondy nás ignorují, což není fér. Náš region si zaslouží víc, nabízí obrovskou investiční příležitost,“ míní Cahani. „V první řadě musíme investory přesvědčit, že Balkán není zase tak exotický trh a že přes své geopolitické problémy se jedná o trh s masivním potenciálem,“ doplňuje Zábrodský.

Cesta přes Balkán do USA

Gjirafa má v plánu zkopírovat svůj úspěch v albánsky mluvících oblastech i do dalších balkánských zemí. Cahani má na mysli Srbsko, Černou Horu, Bulharsko a Rumunsko, tedy vyspělejší a mnohem větší trhy. Ke vstupu by si chtěl pomoct i prostřednictvím nákupů tamních firem. K tomu Zábrodský dodává: „V regionu vyrostlo pár zajímavých digitálních a mediálních firem, na které se díváme a které by významně těžily i z propojení s Gjirafou. Ta má totiž dvě hodně cenné věci: zaprvé extrémně silné schopnosti v IT, zadruhé silnou zákaznickou bázi a silnou značku.“

K nákupům bude ovšem zapotřebí získat čerstvý kapitál. Cahani připouští, že by si Gjirafa zkraje příštího roku mohla jít k investorům pro více než 10 milionů eur, jelikož už se oceňování technologických firem začíná – v porovnání s prudkým loňským ochlazením – zlepšovat.

Chystané investiční kolo bude dalším krokem na cestě k primárnímu úpisu akcií, jejž by chtěl za čtyři až pět let udělat na americké technologické burze Nasdaq. „IPO by nás mělo nacenit na více než 1,5 miliardy eur, pokud počítám s násobkem třikrát až čtyřikrát tržby,“ předpovídá Cahani. Takové nacenění by přineslo výrazné zhodnocení i podílů českých investorů.

K tomu ještě bude muset Gjirafa výrazně vyrůst. Aby se při úpisu dostala na zmíněnou hodnotu, musí mít příjmy na úrovni 300 až 400 milionů eur. „Nejdřív se musíme dostat na správná čísla a splnit kritéria burzy, pracujeme na tom. Chceme být první ze západního Balkánu, kdo si tam zazvoní na zvonec,“ říká Cahani s tím, že ho pohání inspirace z knihy Built to Last (česky Jak vybudovat trvale úspěšnou firmu).

Spisovatel Jim Collins v ní představil koncept BHAG – Big Hairy Audacious Goal, tedy stanovení si velmi odvážného, až nesplnitelného cíle, který vypadá pošetile daleko, ale je dosažitelný, pokud tomu věříte. „To je přesně můj příklad,“ říká Cahani. A (nejen) čeští investoři věří s ním. „Gjirafě se už teď podařilo něco skvělého,“ zdůrazňuje Bartoš, „a já rozhodně věřím, že její jízda bude pokračovat.“

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.