Šokovali Izrael a s ním i celý svět. Zhruba tisícovka jich o víkendu pronikla do židovského státu, kde vraždili a terorizovali civilisty. Do palestinského Pásma Gazy odvlekli přes stovku, podle jiných odhadů až půl druhé stovky rukojmích. Řeč je extremistech z palestinského teroristického hnutí Hamás. Kde se vzali a proč nikdy neuznají existenci státu Izrael?

„Tohle je den největší bitvy, která ukončí okupaci,“ prohlásil tuto sobotu lídr ozbrojeného křídla hnutí Muhammad Díf, který veřejně vystupuje jen zřídka. „Co je moc, to je příliš,“ dodal s odkazem na údajné znesvěcování jeruzalémské mešity al-Aksá izraelskými policisty. A odstartoval tak útok, který židovský stát nepamatuje.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Nejde ale samozřejmě o první střet židovského státu s hnutím, jež vzniklo v roce 1987. Založili ho radikální členové palestinské větve Muslimského bratrstva – nejstarší mezinárodní islamistické organizace, která se zrodila roku 1928 v Egyptě a nyní operuje v desítkách zemí světa. Hamás po muslimských bratrech zdědil sunnitskou orientaci, což mu však nebrání spolupracovat s šíitským Íránem.

Mohammed Deif
Šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf
Foto: Profimedia

I když mezi oběma hlavními směry islámu panuje nevraživost, Teherán a Hamás spojuje kromě jiného právě odpor k Izraeli. I přesto ale Írán v pondělí prohlásil, že s útokem nemá nic společného. Reagoval tak mimo jiné na informace listu The Wall Street Journal, podle kterého se na přípravách operace podílely íránské revoluční gardy, tedy elitní vojáci podřízení přímo nejvyššímu náboženskému vůdci země.

Samotný Hamás každopádně vznikl v reakci na tzv. první intifádu, palestinské povstání proti Izraeli, při kterém v letech 1987 až 1993 zemřelo přes dva tisíce Arabů a 160 Izraelců. Revoltu ukončily mírové dohody z Osla, ty ale Hamás nepřijal a pokračoval v teroru. Hnutí vzniklo jako radikálně-náboženská alternativa k nacionalistickým skupinám v čele s hnutím Fatah, které dohody odsouhlasilo a nyní vládne na Západním břehu.

Když šéf palestinské autonomie a člen Fatahu Mahmúd Abbás v reakci na násilí uvedl, že Palestinci mají právo se bránit „teroru osadníků a okupačních vojáků“, řekl přesně to, co musel, aby nevyvolal hněv vlastních lidí. Abbáse nelze obviňovat z náklonnosti k Hamásu, který v roce 2007 provedl v Pásmu Gazy krvavý puč právě proti jeho vládě, při kterém zavíral i mučil členy Fatahu.

Gaza každopádně pod šestnáctiletou vládou extremistů z Hamásu strádá nejen politicky, ale i ekonomicky. V pásu o rozloze asi tří čtvrtin Prahy přebývá bezmála 2,4 milionu lidí, z nichž podle statistik OSN zhruba dvě třetiny živoří pod hranicí chudoby. „Dlouholetá blokáda přivedla tamní ekonomiku téměř ke kolapsu a nezaměstnanost přesahuje 40 procent,“ uvádí americká stanice NBC, podle které se mezi obyvateli Gazy šíří duševní choroby včetně deprese. Především mladí lidé jsou vystaveni ideologickému „vymývání mozků“, přísným náboženským pravidlům, ale i trvalému strachu z možného násilí provázejícího bojové operace.

Pragmatičtější členové politického křídla Hamásu navíc narážejí na omezení dané chartou hnutí, která v souladu s rigidně pojatým výkladem islámu odmítá přiznat kdysi muslimské území obyvatelům jiné víry. Hamás proto nemůže uznat existenci státu Izrael. V dobách relativního klidu se objevily návrhy, aby Hamás s Izraelem podepsal sice „jen“ dohodu o příměří, ale na velmi dlouhou či nedefinovanou dobu. Nyní jsou však podobné úvahy minulostí. Zraněný Izrael totiž vyhlásil, že se pokusí Hamás pokud možno i likvidovat.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam