Zrušíme druhý cizí jazyk, omezíme volitelné předměty. Škrty jsou likvidační, varují střední školy

„Museli bychom propustit pět učitelů,“ říká ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce Jiří Kühn. Ve třídách mají 31 dětí, jednou týdně měli půlenou hodinu češtiny a matematiky. O tu určitě přijdou, ale stačit to nebude. „Buď úplně zmizí laboratorní práce ve fyzice a chemii, nebo výrazně omezíme nabídku volitelných předmětů,“ popisuje, jak na ně dopadne návrh ministerstva školství na úspory ve financování škol.

Některé hodiny se musí půlit povinně – jsou to cizí jazyky, laboratorní cvičení nebo tělocvik. Rozdělit třídu na dvě poloviny i jindy, a věnovat se tak žákům co nejvíce individuálně umožnila školám reforma financování v lednu 2020. Tehdy přestaly dostávat peníze pouze podle počtu žáků, nový parametr umožňoval mít méně dětí ve třídách, nebo právě půlit některé hodiny. To doporučovala i Česká školní inspekce.

Školy, které toho využily na maximum, budou podle nového návrhu ministra bity nejvíce. Slovanské gymnázium v Olomouci by muselo propustit 11 učitelů. Dělí češtiny, matematiky, nabízí pestrou škálu volitelných předmětů. „Po covidu jsme se žákům chtěli opravdu poctivě věnovat. Tohle je krok zpátky. Mstíme se na talentovaných dětech, ale ono se nám to všem vrátí,“ obává se ředitel školy Radim Slouka.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) argumentuje tím, že za určitou hranicí je jedno, jestli je ve třídě 20, nebo 25 žáků, protože podle výzkumů to kvalitu výuky neovlivňuje. Někde prý škrtat museli. „V rámci možností, které má vláda podle znění školského zákona, žádný jiný postup není možný,“ hájí kroky ministerstva náměstek Jiří Nantl. Jinou variantou by bylo navýšit počet hodin, které musí pedagogové odučit, nebo přesunout financování asistentů, kuchařek či školníků z větší části na obce a kraje, které školy zřizují.

Podle ministerstva existují školy, které si na dělení hodin zvykly a využívají ho i tam, kde to není potřeba. To ale školy odmítají. Masarykova střední škola chemická v Praze půlí hodiny stejně, jako tomu bylo před reformou financování, a i tak by podle nového systému museli zrušit druhý cizí jazyk, který nabízí jako volitelný, a ještě škrtat v dalších volitelných předmětech. „Ten návrh je likvidační. Nejvíce by se měli bouřit rodiče,“ míní ředitel školy Jiří Zajíček.

Asociace ředitelů gymnázií se změnami zásadně nesouhlasí a bude žádat ministerstvo školství, aby návrh přehodnotilo. Nelíbí se jí ani to, že by měla gymnázia šetřit více než základní školy, ačkoli víceletá gymnázia učí minimálně část doby stejně staré děti a musí splnit stejné požadavky.

„Je to podpásovka. Dostaneme ještě méně peněz než před reformou financování škol, která začala platit v roce 2020,“ upozorňuje předsedkyně asociace Renáta Schejbalová. Právě gymnázia většinou využívají maximální kapacitu svých tříd a budov, protože je o ně velký zájem. V hlavním městě dokonce některá po jarním přijímacím řízení navyšovala na žádost státu kapacitu až na 35 dětí ve třídě, aby se zmenšil počet neúspěšných zájemců o všeobecné studium na gymnáziích.

„Navíc pořád slyšíme, jak učíme zastarale, frontální výukou. Ale pracovat individuálně při počtu 32 žáků ve třídě? To na projektovou výuku nebo skupinovou práci opravdu nezbude čas,“ zlobí se Schejbalová.

Alternativním školám hrozí zánik

Učitelům se nelíbí, jaký signál vysílá ministr svými kroky aktivním školám a učitelům. Kdo se snažil a přinášel inovativní výuku, dostal přes prsty. Pro některé alternativní školy může znamenat tento návrh i definitivní konec. Například pro alternativní třídu Gymnázia Na Zatlance ALT. Tam se vyučuje v tandemu, nedrží se předmětů, ale výukových bloků, s žáky často vyjíždí do terénu, učí projektově. Jako jedna z mála veřejných škol nabízí program, který se svou kvalitou a inovativností vyrovná těm nejlepším soukromým školám. Ministrovy škrty by je připravily o šest a půl úvazku, což je na hraně.

„Ještě si potřebujeme sednout a zkusit vymyslet, jak bychom mohli pokračovat dál. Doufali jsme, že návrh na škrty bude rozumný a podaří se nám ho zvládnout, ale pan ministr to vzal kulometem,“ zlobí se garant programu Lukáš Šlehofer. Rozčiluje ho, že jim ministerstvo hází klacky pod nohy, a to, co dříve inspekce vyžadovala, nyní ministr označuje za „luxus“.

A naštvaný není jen on. „Zatímco kvůli platům se řada učitelů zdráhala stávkovat, tato omezení už jsou podle nich tak alarmující, že se do stávky odborů chce zapojit mnohem víc učitelů,“ říká předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová. Odbory plánují stávku na 27. listopadu, podrobnosti ale zatím nezveřejnily.

Změna financování by se měla dotknout i základních škol, ale úspory tam nemají být tak výrazné. Bolestivější budou pro malotřídky a opět pro školy, které byly inovativní a dělily více hodin, než bývá obvyklé, nebo často využívají tandemovou výuku.