Boj o 60 miliard. Blíží se nátlakové akce, kterými chtějí lékaři a učitelé dosáhnout vyšších platů

Učitelé přitom na první pohled důvod k nespokojenosti nemají. Původní návrh státního rozpočtu na příští rok snižoval peníze pro ministerstvo školství o 29 miliard. Nakonec ale dostalo osm miliard přidáno. „Školství je jedním ze čtyř resortů, v nichž rozpočet meziročně neklesá, nýbrž roste,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Ministerstvo navíc říká, že na platy učitelů v regionálním školství, tedy pro mateřské, základní a střední školy, je v jeho rozpočtu vyčleněna taková částka, která umožní dostát vládnímu závazku – navýšení platů na 130 procent průměrné mzdy. Základem pro výpočet bude průměrná hrubá mzda v roce 2022.

Odboráři přesto trvají na tom, že školám budou peníze i tak chybět. „Navýšení musí být minimálně o šest miliard,“ říká Markéta Seidlová, místopředsedkyně školských odborů, které hrozí stávkou na základních, středních i mateřských školách.

Bez zvýšení peněz navíc podle odborářů hrozí, že by školy musely snižovat úvazky učitelům či některé z nich propouštět. A zároveň i škrtat některé předměty – například konverzace v cizím jazyce nebo práce v laboratořích. „Často půjde i o poměrně důležité předměty,“ popisuje Seidlová.

Druhým důvodem po požadavku na více peněz jsou platy nepedagogických pracovníků, jako jsou uklízečky, kuchařky či vychovatelky. Ty se mají snížit. Oproti letošnímu roku mají navíc chybět peníze na 17 tisíc těchto pozic. Aby je mohly školy udržet, budou ředitelé podle odborů nuceni sáhnout do peněz pro učitele.

Samo ministerstvo školství připouští, že situace není tak ideální. Přestože učitelům v posledních pěti letech platy vzrostly ze 33 tisíc na 45 tisíc, současně roste také počet lidí ve školství. Ministerstvo uvádí, že za posledních pět let přibylo v základním a středním školství 40 tisíc nových pracovních míst.

Ve srovnání s rokem 2018 financuje státní rozpočet ve školách o 20 tisíc více učitelských pozic. „Honíme dva zajíce najednou. Chceme zvyšovat platy ve školství, současně ovšem navyšujeme velmi rychle počet pracovních míst, která financujeme,“ uvedl Bek.

Další peníze navíc chybí vysokým školám. Těm Bek nabízí 800 milionů korun na vylepšení platů univerzitních pedagogů. Školy však požadují navýšení o tři až čtyři miliardy korun. Kvůli tomu už dokonce před měsícem demonstrovali jak učitelé, tak studenti. Bek však jejich požadavek označil za nereálný.

Zrušíme druhý cizí jazyk, omezíme volitelné předměty. Škrty jsou likvidační, varují střední školy

7. 11. 2023 ▪ 5 min. čtení

Podobně se nedaří najít společnou řeč ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09) se zdravotníky. Lékaři už sice dosáhli úspěchu, když donutili vládu ke změně zákoníku práce – počet dobrovolných přesčasových hodin se vrátí na původních 416. Byť i nadále budou moci zdravotníci v nemocnicích sloužit čtyřiadvacetihodinové služby, po nich ale budou mít nárok na den volna.

Nadále však žádají navýšení základních platů. U lékařů se průměrné platy za posledních pět let zvedly asi o čtvrtinu. U lékařů specialistů se z 83 tisíc v roce 2018 dostaly na loňských 106 tisíc. Nejvyšší však byly v roce 2021, kdy průměr činil dokonce 107 tisíc. To způsobily mimořádné odměny za covidové období. U sester je situace podobná. Z 40 600 v roce 2018 se jejich průměrný plat vyšplhal loni na 57 tisíc.

Válek v souvislosti s voláním po vyšších platech připomíná, že v příštím roce půjde do zdravotnictví rekordní částka. A to se projeví i na jejich platech. Meziročně by měl objem peněz z veřejného zdravotního pojištění narůst o 7,4 procenta, což dělá asi o 34 miliard korun. Suma by tak měla poprvé dosáhnout hodnoty půl bilionu korun. Z toho až devět miliard by podle Válka mohlo jít na navýšení platů. „Žádné další nové peníze v systému nejsou,“ vzkázal lékařům Válek.

Nároky lékařů jsou však vyšší. Podle ministerstva zdravotnictví činí jejich požadavky více než 50 miliard korun. Ministerstvo proto navrhuje stanovení takzvané nepodkročitelné úrovně základních platů a osobního příplatku u jednotlivých kategorií lékařů. Jejich výše by měla být 1,5- až trojnásobek průměrné mzdy za poslední dva roky. To však zdravotníci odmítli, jak dokládá výsledek neúspěšného jednání z minulého týdne, na němž se v otázce platů nepodařilo najít shodu.

Část doktorů proto hodlá od prosince odmítat sloužit přesčasové služby. Podle Sekce mladých lékařů České lékařské komory podalo výpověď přesčasové práce od prosince šest tisíc členů ze 13 tisíc, kteří v nemocnicích slouží odpolední a noční služby. Ministerstvo zdravotnictví ubezpečuje lidi, že protest dostupnost zdravotní péče neohrozí. I tak se snaží protestu stát zabránit. Jednání se zdravotníky má Válek naplánované na úterý.

Celkem nyní vláda čelí tlaku, aby z veřejných prostředků uvolnila navíc kolem 60 miliard korun. Část z toho, tedy peníze pro učitele a další pracovníky ve školství, by musela jít ze státního rozpočtu. Jeho návrh na příští rok už je však ve sněmovně po druhém čtení a s výší schodku už není možné hýbat.