Šedesát pět kilometrů od hranice poloostrova Krym se ukrajinští námořní pěšáci prokousávají bahnitým terénem Chersonské oblasti směrem na jih. A k překvapení západních pozorovatelů a zřejmě i ruského velení se jim podařilo vytvořit na levém břehu Dněpru předmostí, které je podle mluvčí ukrajinské armády Natalije Gumeňukové tři až osm kilometrů hluboké.

Pokud by se takový postup potvrdil, tak by to byl nejhlubší průnik ukrajinských jednotek od počátku ofenzivy, která i podle vyjádření ukrajinských velitelů nedopadá dobře. U Avdijivky naopak útočí a získávají terén Rusové, i když za cenu obřích ztrát.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Ty ale nejspíš ruskému velení nevadí. Lidí má díky mobilizaci dost a techniky nejspíš také, jak ukazuje například srovnání, které zpracoval ukrajinský novinář Volodymyr Dacenko z časopisu Forbes. Kupříkladu tanků ruští vojáci za 10 měsíců války v roce 2023 dostali v průměru 100 měsíčně, zatímco Ukrajinci jen 28. Podobně Rusové nahrazují ztráty rychleji i v další těžké technice.

„Ukrajina v tuto chvíli nemá potenciál pro ofenzivní operace,“ napsal na sociální síti X (dříve Twitter) po týdenní studijní cestě s dalšími vojenskými analytiky Konrad Muzyka z polské poradenské firmy Rochan Consulting. „Nečekám, že se něco změní do jara, i když asi budou nějaké ataky menšími jednotkami v Záporoží.“

Kyjev podle něj dostává ze Západu méně munice než v létě a zároveň jsou její dodávky nepravidelné, takže ukrajinská armáda má potíže s plánováním případných operací. Nižší dodávky minulý týden potvrdil i prezident Volodymyr Zelenskyj. Příčinou je nejen neschopnost západních firem rychle navýšit výrobu, ale také odklon části amerických dodávek do Izraele.

Podle Muzyky přechod do obrany umožní ukrajinské armádě stáhnout část jednotek z fronty a jejich obnovu a další výcvik. „Kvůli nesplnění cílů ofenzivy musí Kyjev promyslet, co bude nyní považovat za vítězství a jaká bude koncepce dalšího užití ozbrojených sil,“ tvrdí Muzyka.

Jak v rozhovoru pro HN zdůraznil profesor evropských studií z Oxfordu Timothy Garton Ash, pro vývoj války na Ukrajině bude klíčový příští rok. Pokud se Západ opravdu nezmobilizuje a Ukrajincům se nepodaří ani druhá ofenziva, bude načase přemýšlet, jak jinak definovat vítězství než jako osvobození všech Ruskem okupovaných území.

Klíčem pro příští rok bude dostatečně zásobit ukrajinskou armádu vším potřebným, hlavně zbraněmi a municí, protože Rusko rozjelo svoji ekonomiku ve válečném módu. Americká produkce nejdůležitější komodity, dělostřeleckých granátů, sice roste, ale příliš pomalu. Podle některých odhadů bude ruská produkce v roce 2024 větší než americká plánovaná na rok 2025. Podle šéfa vyzbrojování Pentagonu Billa LaPlanteho by měla být americká produkce 57 000 kusů měsíčně na jaře 2024.

Zásadní by tedy měl být evropský příspěvek, ale EU už přiznala, že nebude schopna do března příštího roku dodat Ukrajině slíbený milion dělostřeleckých nábojů. V tuto chvíli to vypadá na dodávku zhruba jedné třetiny tohoto množství. Problémů je celá řada, od nedostatků surovin po malé výrobní kapacity.

Západ také pomalu vyzbrojoval Ukrajince moderními zbraněmi. Výcvik ukrajinských pilotů na letounech F-16 začal v Rumunsku teprve před dvěma týdny. „Kdybychom Ukrajincům dali to, co chtěli v této ofenzivě už před rokem, tak by Rusy pravděpodobně zlomili. Rusové neměli vybudovanou žádnou obranu, neměli funkční logistické řetězce, byli špatně vedeni a Ukrajinci byli na vrcholu sil,“ tvrdí v rozhovoru pro HN Andrew Michta, analytik amerického think-tanku Atlantic Council. „Ruská armáda se zlepšuje, ruští důstojníci, kteří tuto válku přežijí, budou mnohem zkušenější, naučí se, jak fungují různé systémy NATO. Rusko se naučí mobilizovat, bojovat i dostat ekonomiku na úroveň válečné výroby.“

A to je podle Michty strategická otázka budoucnosti, protože EU i USA si v této situaci potřebují ujasnit, čeho chtějí vůči Rusku dosáhnout. Nerozhodnost je podle něj vidět na tom, jak se nedaří nastartovat obranný průmysl. „Teprve se učíme, že na množství skutečně záleží,“ tvrdí Michta.

Podobný názor se objevuje čím dál častěji i v Evropě. Německý think-tank DGAP minulý týden zveřejnil analýzu, z níž vyplývá, že po skončení současné intenzivní války mezi Ukrajinou a Ruskem, která může trvat ještě i několik let, bude mít Severoatlantická aliance šest až 10 let, aby se připravila na možnou válku s Ruskem. Jinak řečeno, Západ se musí rychle a silně ozbrojit, aby Moskvu buď od příští agrese odradil, nebo aby ruskou armádu, pokud ji Kreml do boje pošle, porazil.

To ale souvisí s tím, že je potřeba oživit obranný průmysl a nastartovat rychlejší a masovější výrobu munice i zbraní. Zpráva DGAP ovšem konstatuje, že tento krok, ohlášený v rámci německé politiky „historického obratu“, se nedaří. Zpráva tvrdí, že aby se bundeswehr stal páteří spojenecké obrany, „potřebuje Německo udělat kvantový skok“.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.