Víte, kolik českých vlád dokázalo obhájit svůj volební výsledek? A dokáže to ta Fialova?

Odpověď je tvrdá: Nikdy. Od roku 1996 obhajovalo v Česku volební výsledek celkem sedm vlád. A ve všech případech získaly vládní strany méně než ve volbách předchozích.

První sněmovní volby od vzniku České republiky se odehrály v roce 1996. Vláda z nich vzniklá – ODS, ODA, KDU-ČSL – v nich obdržela 44,1 procenta hlasů. V těch v roce 1998 už ale jen 36,7 procenta. Ztratila přibližně 7,5 procentního bodu (za což určitě mohla i neúčast ODA ve volbách 1998, ani součet ODS s KDU-ČSL však nedosáhl svého výsledku z roku 1996).

Z voleb 1998 vzešla menšinová vláda ČSSD. Ta ztratila v nadcházejících volbách jen dva procentní body a z tohoto hlediska se jedná o nejúspěšnější vládu od vzniku České republiky. Ani ona ale tedy neobhájila svůj výsledek. Pokud budeme počítat do vlády i ODS, která s ČSSD částečně spolupracovala, přišel tento blok mezi lety 1998 a 2002 asi o pět procentních bodů.

V roce 2002 vyhrála volby ČSSD a vytvořila vládu s Unií svobody a KDU-ČSL s celkovou podporou 44,5 procenta hlasů. Za čtyři roky získaly o 4,6 procentního bodu méně a k vládě se po dvou obdobích v opozici vrátila ODS. Ta v roce 2006 obdržela i se svými koaličními partnery, které získala v Zelených a KDU-ČSL, celkem 48,9 procenta hlasů. Za čtyři roky to bylo o 22 procentních bodů míň. I pokud bychom k vládnoucím stranám přidali TOP 09, která vznikla v tomtéž období a brala voliče jak ODS, Zeleným i KDU-ČSL, stejně by tento blok ztratil proti roku 2006 asi pět procentních bodů.

Podobně velký volební propad zažila i další vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Ze 48 procent v roce 2010 sletěla jejich podpora za tři roky jen na dvacet: Jejich podpora se propadla o 28 procentních bodů.

Rozhovor

Ve společnosti se děje něco pozoruhodného, říká šéf agentury Median. A varovat by to mělo hlavně Fialu a spol.

14. 11. 2023 ▪ 7 min. čtení

Následovala vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. A přestože vládla v ekonomicky dobrých časech, ani ona nedokázala obhájit svůj výsledek. V roce 2013 získala 45,9 procenta hlasů, za čtyři roky už jen 42,7 procenta.

Poslední vláda, která prozatím obhajovala svůj výsledek, byla menšinová vláda ANO a ČSSD. V roce 2017 získala 36,9 procenta hlasů, v roce 2021 jenom 31,8 procenta hlasů. Pokud bychom přidali k menšinové vládě i KSČM, která držela menšinovou koalici u moci, byl by propad ještě výraznější.

České vlády tak při obhajobě ztratily v průměru okolo deseti procentních bodů. Medián těchto ztrát je na pěti procentních bodech a nejmenší ztráta dosáhla dvou procentních bodů. 

Fialova vládní pětikoalice je tak v nezáviděníhodné situaci. Aby opět získala 101 poslanců, měla by velmi pravděpodobně dosáhnout alespoň stejného výsledku jako v roce 2021. Ideálně ale většího, neboť podpora ANO a SPD je už na 44 procentech hlasů a do sněmovny mohou proniknout i aktuálně neparlamentní subjekty. Jenže jak jsme si ukázali na příkladech z české volební historie, pro podobný úspěch vládních stran u nás neexistuje precedent. Každá vláda nakonec u své obhajoby procenta ztratila.

Existuje ale přinejmenším jeden argument, který může současné vládě pomoci. Žijeme v době velké politické polarizace. Jak v Česku, tak dalších okolních státech. V důsledku to znamená, že společnosti jsou rozdělené na dva tábory (někdy stejně velké, někdy různě) a mezi těmito tábory voliči nijak výrazně nepřeskakují. Je to i vidět na preferencích současných vládních stran. Přestože je nyní vláda velmi nepopulární (důvěřuje jí jen asi pětina Čechů), voličská podpora stran pětikoalice spadla od voleb asi jen o pět procentních bodů. Její voliči z roku 2021 prostě nemají alternativu a u svých stran tak zůstávají. Jen zlomek z nich přechází do druhého tábora. Další část z nich pak deklaruje, že nechce volit nikoho. Díky tomuto „zabetonování“ tak nemůžeme čekat, že by byl výsledek pro pětikoalici v roce 2025 nějak výrazně jiný než v roce 2021. Skoro můžeme vyloučit propady z let 2010 a 2013, kdy vlády poztrácely i 20 procentních bodů.

Na druhou stranu, polarizace nezaručuje, že vládní koalice své pozice obhájí. Spíš jen to, že neztratí výrazně. Nejpravděpodobnějším scénářem je tak její porážka a odchod do opozice.