Zbrojaři z L.P.P. zažili úspěšný rok. Za posledních pět let vyrostli z 50 milionů na 1,5 miliardy

Na listopadové letecké airshow v Dubaji se Sauerovi s Petrášem podařilo spojit s výrobcem letadel Calidus ve Spojených arabských emirátech. A přidali se k jiné české firmě Charvát AXL, která pro jejich stroj B-250 vyvíjí podvozek. Tento lehký útočný turbovrtulový letoun letos čeká sériová produkce, zakázka od emirátské armády je na 24 kusů. Výrobce má ale i exportní ambice.

„Šlo o menší kontrakt v jednotkách milionů korun. Zároveň je to pro nás hodně důležitá reference, protože pro Calidus děláme vývoj na zakázku a integrujeme naše zařízení do jejich letadla,“ potvrdil Petráš.

Češi pro arabské zákazníky vyřešili problém u projektu, který je pro pouštní stát důležitý. Dodali jim řídicí „krabičku“, jež ovládá systém odpalovačů pro rakety (flery) pod křídly letadla, jež po odpálení do mraků „zařídí“, aby voda padala tam, kam má. Tedy v místě, kde se něco pěstuje, a hlavně na území Spojených arabských emirátů. Zařízení funguje tak, že meteoradar integrovaný do zařízení od L.P.P. najde mraky, odpálí flery a pak začne pršet.

bitevní letoun Calidus B-250

Foto: Shutterstock

„Dokázali jsme vše vyrobit a dodat za sedm týdnů, standard u velkých hráčů by byl klidně jeden rok,“ chlubí se Petráš. A věří, že se L.P.P. jako dodavatel Calidu „na zkoušku“ může posunout v dodavatelském řetězci výše. Ambicí skupiny jsou dodávky části avioniky, kde už má firma referenci jako dodavatel pro domácí cvičný letoun L-39NG od Aera Vodochody.

Nešlo o jedinou v Dubaji uzavřenou smlouvu. S americkou Fortem Technologies, která je dodavatelem antidronových systémů, má uzavřené výhradní zastoupení pro východní Evropu a Pobaltí. Před měsícem pak L.P.P. podepsalo s Američany memorandum, že se zapojí i do vývoje těchto systémů a přidá do nich některá vlastní zařízení. Celý antidronový systém přitom funguje bez zásahu operátora. Ten vlastně jen stiskne tlačítko. O vše ostatní se postará umělá inteligence.

Spojením regionálního zastoupení a podílu L.P.P. na vývoji produktů je i letos v říjnu podepsaná spolupráce s izraelským Elbitem na vzniku výrobního, vývojového a výcvikového centra na drony. Děje se tak v době, kdy česká armáda rozhoduje o tom, jaké drony vlastně koupí. Elbit je jedním z možných dodavatelů.

Zbrojař Strnad vystrnadil partnera ze své letecké skupiny. Ten přitom dokázal vytvořit růst o stovky procent

4. 2. 2020 ▪ 4 min. čtení

Značka L.P.P. (původně podnik Letecké přístroje Praha) zahrnuje více než deset podniků v Česku a na Slovensku a zaměstnává kolem 300 lidí. Její vlastníci mají „kořeny“ v koncernu Czechoslovak Group Michala Strnada mladšího. Oba z něj ale odešli. U jejího rozjezdu stály klasické obchody se zbraněmi. Podle Petráše ale už v roce 2024 vzroste podíl vlastní výroby na polovinu a bude dále stoupat. Stejně jako podíl civilní výroby. Skupina se už nyní považuje více za technologickou než zbrojařskou skupinu.

Velkým skokem byla pro L.P.P. loňská akvizice pardubické firmy T-CZ. Jednak se skupina dostala mezi výrobce radarů a také začala dodávat pro železnici. Hlavní výhodou akvizice od zbrojní firmy Pamco byl však zisk výrobní haly o velikosti 14 tisíc metrů čtverečních. „Máme certifikované produkty a potřebujeme je vyrábět. Akvizicí jsme získali výrobní zázemí pro větší objemy,“ dodal Petráš. Důležité je to třeba pro součást holdingu Robotscientific, která se zaměřuje na výrobu dronů.

Vedle stoprocentně vlastněných podniků mají Sauer s Petrášem i menšinové podíly v některých slibných firmách a start-upech. Jako třeba Archer-LPP, což je původně ukrajinský výrobce termokamer a zaměřovačů, který po ruské invazi přesídlil do Čech. A letos bude mít tržby kolem 600 milionů korun, jež se nepočítají do obratu skupiny. Nebo ve start-upu Quantasoft, který vyvinul špičkovou technologii na rozpoznávání obličejů fungující na principu umělé inteligence (neuronové sítě), která se pořád učí.