Vztahy mezi Tureckem a Ruskem nebyly nikdy dokonalé, teď se ale zdá, že se Ankara od stále izolovanější Moskvy odklání. Ruský prezident Vladimir Putin už například odložil návštěvu země na Bosporu. Donedávna se přitom turecký prezident snažil držet takovou pozici, aby vycházel s Kremlem i Ukrajinou. Co je důvodem, že teď se přístup Turecka mění?

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Jednou z příčin může být, že istanbulská firma Baykar zkraje února potvrdila, že na Ukrajině postaví továrnu na výrobu svých proslulých dronů, které na východoevropském bojišti ničí ruské zbraně. „Potřebujeme zhruba 12 měsíců na dokončení, pak přejdeme k jejímu vnitřnímu vybavení a organizaci výroby,“ prohlásil Haluk Bayraktar, jeden z lídrů rodinné firmy Baykar.

Nový podnik na výrobu dronů bude stát nedaleko ukrajinského hlavního města a má zaměstnávat půl tisícovky lidí. Ročně by tam mohlo vzniknout 120 bezpilotních letounů. Haluk Bayraktar zdůraznil, že od záměru začít vyrábět drony na Ukrajině ho už nic nemůže odradit. Jen dodal, že není jasné, zda tu bude jeho firma montovat dron typu TB2, či TB3.

Právě typ TB2 se na Ukrajině stal populárním do té míry, že o něm vznikla oslavná videa a písně. Hlavně zkraje ruské agrese sehrály drony důležitou roli nejen na bitevním poli, ale i při posilování ukrajinské víry ve vítězství. Sümeyye, manželka jednoho z bratrů Bayraktarových, je navíc dcerou tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

I když už teď drony TB2 nejsou pro kyjevskou armádu klíčové, výstavba továrny na jejich výrobu je pro Ukrajinu stále symbolickým gestem. A nic na tom nemění fakt, že kyjevské námluvy s Baykarem začaly už před ruskou agresí z roku 2022. Prvních tucet dronů TB2 dostal Kyjev tři roky předtím a v téže době došlo k podpisu dohody o zřízení tureckého podniku na Ukrajině.

Mimochodem, turecké drony se utkaly s ruskými zbraněmi v rukou spojenců Kremlu i jinde než na Ukrajině. Útočily kupříkladu na základny ruského chráněnce a východolibyjského generála Chalífy Haftara. A pomohly Ázerbájdžánu proti Arménům ve válce o Náhorní Karabach. Firma zřejmě i proto registruje zájem ze tří desítek zemí včetně Saúdské Arábie nebo Etiopie.

Nesoulad podle všeho panuje i přímo mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Erdoganem. Minulou středu média informovala, že je odložena jejich únorová schůzka. A pokud k ní ještě dojde, tak nejdříve na přelomu dubna a května.

Oficiálním důvodem jsou volby, které obě země čekají, což lze směle označit za výmluvu. Rusové se dostaví k urnám 15. až 17. března: málokdo však v nesvobodném Rusku pochybuje o tom, že Putin opět drtivě zvítězí. Turci pak prezidenta potvrdili do funkce loni, kdy vybrali i poslance. Teď půjdou k místním volbám. Jinými slovy: ani pro jednoho z dominantních lídrů nejde o osudové volby.

Jaký je tedy pravý důvod toho, že Putin do Turecka nejede? Obecně platí, že se ruský prezident bojí vycestovat ze země poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal loni zatykač. Turecko ovšem nepřistoupilo ke smlouvě, která tribunál zřizuje. A nemá tak povinnost Putina soudu vydat.

Turecko je však v NATO a ruský prezident by tak poprvé od zahájení války na Ukrajině navštívil členský stát aliance, která jako celek jednoznačně stojí za Kyjevem. Sama Ankara navíc loni vstup Ukrajiny do NATO podpořila. Jak ale připomíná web Politico, Erdogan stále doufá, že by mohl posílit svou pozici regionálního lídra tím, že vyjedná mír mezi Kyjevem a Moskvou.

Další spekulace týkající se ochlazení vztahů hovoří o neshodách ohledně ruského plynu, který by podle kremelských představ putoval přes Turecko do EU. Moskva chce Ankaře pomoci vybudovat středisko pro obchodování s touto komoditou proto, aby skrze něj udalo vlastní surovinu, kterou od něj Evropa v důsledku vpádu na Ukrajinu přestala odebírat.

Projekt tlačený Moskvou vázne zřejmě na turecké straně, protože co bylo pro prezidenta Erdogana a jeho loňskou předvolební kampaň důležité, začíná postrádat smysl po nich. Jinými slovy: levný plyn z Ruska ano, jeho masový přeprodej Evropě je ale i pro obchodně nadaného tureckého prezidenta příliš nejistá investice.

Moskevská média si rovněž všímají skutečnosti, že turecké banky přestávají obchodovat s ruskými finančními domy. Podle deníku Kommersant jde o důsledek tlaku amerických i evropských sankcí, přičemž podobné chování lze sledovat také u čínských bank. Výjimku údajně mají dceřiné banky zahraničních ústavů, které v Rusku stále fungují.

Situace se vyhrotila v prosinci, kdy prezident USA Joe Biden podepsal sankce umožňující odpojit cizí banky od amerického systému v případě, že tyto pomáhají Rusku v jeho agresi proti Ukrajině.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.