Mnoho dlouholetých kuřáků si myslí, že už je pro ně příliš pozdě, aby s kouřením přestali. Argumentují tím, že tělo je na přísun nikotinu zkrátka už zvyklé. Jak ale ukazuje nová zahraniční studie, vůbec tomu tak není. Vzdát se cigaret ve středním, ale i vyšším věku má na lidské tělo zásadní pozitivní dopad. Přestat kouřit může lidem výrazně prodloužit život už brzy po vysazení.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekStudie publikovaná tento měsíc v odborném časopisu NEJM Evidence sledovala necelých 1,5 milionu lidí ze čtyř zemí – Spojených států, Velké Británie, Norska a Kanady. Účastníkům bylo mezi 20 a 79 lety a šlo o bývalé i současné kuřáky, ale i lidi, kteří nekouřili nikdy. Vědci z University of Toronto sbírali data z období let 1974 až 2018 a samotný výzkum probíhal 15 let. Zhruba 123 000 sledovaných lidí v průběhu zemřelo.
Výzkumníci zjistili, že pokud sledovaní lidé úplně přestali kouřit do 40 let věku, snížili si tím o 90 procent riziko úmrtí na nemoci spojené s kouřením – hlavně na cévní onemocnění a rakovinu. Autoři tvrdí, že pokud se tedy kuřák vzdá cigaret do čtyřiceti, může se dožít podobného věku jako lidé, kteří se cigaret nedotkli celý život. Záleží ale samozřejmě na intenzitě kouření, na zdravotním stavu konkrétního člověka a jeho individuálním poškození organismu.
Zajímavé zjištění je i to, že pozitiva odvykání kouření byla znatelná už tři roky po vysazení cigaret. Aktivní kuřáci po čtyřicítce přitom měli skoro třikrát vyšší riziko předčasného úmrtí ve srovnání s těmi, kteří nikdy nekouřili. To podle výzkumu znamená, že v průměru tak tito lidé ztratili až 13 let života. Autoři studie tvrdí, že výsledky výzkumu jsou relevantní nejen pro 60 milionů současných kuřáků ze sledovaných čtyř zemí, ale údajně jsou přenosné i na jednu miliardu kuřáků na celém světě. Podobné výsledky už přinesly i studie z dřívějších let v rámci jednoho ze sledovaných států a za kratší období.
Kouření, nadváha nebo cholesterol připraví cévy až o desítky let. Spočítejte si, jak si krátíte život
Například podle přednosty Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimíra Koblížka jsou výsledky aktuálního výzkumu dalším z nezpochybnitelných důkazů, že přestat kouřit přinese mnoho let neztraceného života. „Ukazuje to na skutečnost, že škodlivost kouření má dlouhodobý negativní a velmi komplexní dopad na zdraví – zejména na respirační systém, cévy a na riziko vzniku zhoubných onemocnění, “ řekl Koblížek, který je zároveň předsedou České pneumologické a ftizeologické společnosti. Podle něj je jisté, že data ze zkoumaných čtyř zemí jsou dobře přenositelná i na Česko.
Koblížek upozorňuje i na to, že nejrizikovější období, kdy se lidské tělo může setkat s kouřením, je dětství. Plíce totiž dozrávají a vyvíjí se ještě řadu let po narození. „Jakékoli vystavení se kouření v tomto věku významně škodí funkci plic a poškozuje jejich strukturu,“ vysvětluje Koblížek.
Česko obecně patří k zemím s velkou tolerancí cigaret. Každý den tu užijí nikotin asi dva miliony lidí. Podle Koblížka Češi zkrátka kouření akceptují jako zlozvyk, a ne jako závažnou formu psychické a fyzické závislosti.
A podobně to vnímá i Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy v brněnské fakultní nemocnici. Podle něj je jedním z největších problémů informovanost u mladých lidí. „Nikotin je silně návykový a nebezpečí je už u dětí, které začínají s kouřením například elektronických cigaret nebo s užíváním nikotinových sáčků.“
