Jak si prodloužit život: Nikdy není pozdě odložit cigarety. A pozor na koktejl z prášků a vína

Doktoři kouří nejraději camelky. Věta, která je dnes možná nemyslitelná, byla v první polovině minulého století jedním z populárních sloganů amerických tabákových firem. Ty se v době, kdy nebyl vliv kouření na zdraví ještě vědecky dostatečně prozkoumaný, snažily veřejnosti prodat prospěšnost cigaret. A to tvrzením, že jsou natolik nezávadné, že je mají v oblibě i lékaři.

Pokud jde o stimulační a uvolňující účinek nikotinu, reklamy nelhaly. Postupem času se ale prokázaly i jeho negativní vlivy na lidské zdraví. Stejně jako další návykové látky, které lidé užívají pro nabuzení či uklidnění, přispívá kouření k rozvinutí řady nemocí a tím zkracuje život.

Jak ukázala nedávná studie Americké společnosti pro výživu, dodržováním základních zdravých návyků si lidé mohou prodloužit život až o 24 let. HN přináší sérii textů, které tyto jednotlivé aspekty popíšou. Představí pohledy odborníků a jejich tipy, jak s tělem i myslí pracovat co nejlépe a zvýšit si šance na dlouhý a hlavně zdravý život. Hned po pohybu klade tato studie na druhé a třetí místo omezení užívání návykových látek a kouření cigaret, jež budou tématem sedmého dílu tohoto seriálu.

Pálit, nebo zahřívat?

Každý den si nikotin dají na dva miliony Čechů. Ukazují to statistiky Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Na nemoci způsobené kouřením každoročně zemře až 18 tisíc Čechů, což představuje téměř každé sedmé úmrtí. Nejčastějšími příčinami bývají rakovina plic, infarkt nebo mrtvice.

„Všichni víme, že kouření je nezdravé, ale stejně lidé pořád kouří,“ konstatuje Anna Podzimková, adiktoložka z obecně prospěšné organizace Magdaléna, která pomáhá léčit závislé.

Téma škodlivosti kouření je podle ní nicméně složitější. Samotný nikotin totiž nenese taková rizika propuknutí nemocí. Přispívá nicméně k vyššímu tlaku, změnám srdečního rytmu a dušnosti. Zvyšuje také risk krevních sraženin. „Co je ale na kouření nejvíce škodlivé, jsou další látky, které se dostávají do plic při spalování a poškozují plicní tkáň,“ popisuje Podzimková.

Nejvíce škody v lidském těle dělá takzvaný dehet, tedy směs jedovatých chemických látek a těžkých kovů. Ty se uvolňují při spalování klasických cigaret, poté se usazují v plicních sklípcích a v podstatě je zalepují. Organismus se následkem toho méně okysličuje. S méně okysličenou krví pak přichází vyšší riziko ucpání cév, které může způsobit právě srdeční infarkt, mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.

Dlouhodobé vdechování dehtu je přitom znát i na zevnějšku člověka. Kuřáci jsou podle studií náchylnější k propuknutí dermatologických problémů, a to od rakoviny kůže po alopecii, autoimunitní onemocnění, jež vede k vypadávání vlasů. Častěji u nich také dochází k vypadávání zubů a nemocím dásní. Typická je rovněž zašedlá a zažloutlá barva pleti a výrazné vrásky kolem koutků úst a očí.

Nikdy ale není příliš pozdě přestat. Už po jednom dni bez cigarety se začne tělo čistit od chemikálií a zlepší se průtok krve. Po dvou dnech se začnou vracet do normálu chuť a čich, které byly dosud kouřením otupělé. Do jednoho roku se pak zlepší dech a vymizí typický kuřácký kašel. Do deseti let se šance propuknutí srdečních a onkologických onemocnění sníží na polovinu oproti době, kdy dotyčný kouřil. Na úroveň nekuřáka se ale z hlediska zdravotních rizik člověk dostává až po 20 letech bez cigarety.

Díky lepšímu povědomí o škodlivosti spalování tabáku i reklamním akcím tabákových společností jsou i mezi Čechy stále populárnější alternativy, které umožňují namísto kouře inhalovat páru nebo zahřívat tabák na nižší stupně, než je tomu u běžného kouření. Zatímco před čtyřmi lety kouřila elektronické cigarety 3,2 procenta populace, minulý rok to bylo téměř sedm procent.

Ani tyto alternativy přesto nejsou bez rizik. Sice se kuřáci vyhnou vdechování škodlivin, podle odborníků ale v alternativách přijímají daleko více nikotinu. To se ukazuje rizikovým zejména u mladistvých, u nichž popularita těchto produktů roste nejvíce.

Dlouhověkost

Jak si prodloužit život o 24 let: Jaká dávka alkoholu je ještě zdravá?

29. 11. 2023 ▪ 6 min. čtení

„Hladina nikotinu není v těchto produktech nijak regulovaná. Lidé tak do sebe dostávají vysoké koncentrace jedu. Setkáváme se s dětmi, které se nikotinem předávkovaly,“ říká předsedkyně sdružení plicních lékařů Martina Koziar Vašáková.

Doplňuje, že účinky dalších chemikálií, jež se při kouření elektronických cigaret do těla uvolňují, nejsou ještě dosud dostatečně prozkoumané. Jejich pravá škodlivost se tak ukáže až časem.

Koktejl z prášků a vína

Češi se však neuvolňují jen cigaretami a alkoholem, o kterém pojednával předchozí díl tohoto seriálu. Podle adiktoložky Marie Funke je mezi nimi v posledních letech stále častější závislost na lécích na uklidnění a opioidních medikamentech na bolest.

Její pozorování z praxe potvrzují i nová data Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Každý den tyto léky bere na 200 tisíc Čechů.

Často zneužívanou skupinou léků jsou podle Funke takzvané benzodiazepiny, které se užívají na uklidnění. Patří mezi ně například neurol. „Svým způsobem působí na podobná centra jako etanol v alkoholu. Mozek se zbaví úzkosti a stresu,“ říká Funke, která je vedoucí lékařkou kliniky Adicare, zabývající se léčbou závislostí. Setkává se také s případy závislostí na silných lécích na bolest, jež obsahují opioidní látky, které známe například z heroinu.

Stále větším problémem jsou podle Funke i léky na spaní. „V kombinaci jen se dvěma deci vína nebo piva se stávají silnou halucinogenní drogou.“ Tato kombinace člověka výrazně nabudí, ale zároveň způsobuje výpadky paměti. Látka obsažená v lécích na spaní navíc působí na centra sytosti a hladu v hypotalamu. Způsobuje tak, že se člověk často přejídá.

Hlavními závislými na lécích jsou podle statistik spíše Češi ve středním až pokročilém věku. Podzimková, která pracuje i se závislými mladistvými, pozoruje zneužívání léků také u nich.

„Dříve byl trend, že se chtěli mladí nabudit, ale teď se chtějí spíše uklidnit. Léky berou, protože se necítí dobře. Není jim ve světě úplně fajn a hledají cestu, jak zaplnit prázdnotu,“ myslí si odbornice.

Zatímco dospívající si obvykle závislost na léku vytvoří sami například na doporučení od známých, dospělí ji mnohdy získají poté, co jim lék předepíše lékař.

Zmíněné léky lze ale běžně najít i na různých inzertních portálech nebo ve skupinách na sociálních sítích, kde si je lidé prodávají mezi sebou.

Podle Funke je nejčastějším důvodem, proč u lidí v Česku závislost vznikne, úzkostnost. „Je to takové rychlé a líbivé řešení. Utlumíme to. Než abychom podstoupili terapii a pracovali na sobě, což je na dlouhé měsíce i roky.“

Při odvykání se proto kromě postupného vysazení látky snaží přijít i na spouštěče, které člověka k závislosti dohnaly. Rozebírá s nimi, jak dbají o svou psychiku, jakou mají životosprávu nebo jakými lidmi se obklopují. „Pokud mám například těžké úzkosti, nezbavím se závislosti na alkoholu, protože je to pro mě sebemedikace a nástroj, jak úzkost vyřešit.“

Funke v jistém ohledu považuje závislost na lécích za horší než na alkoholu. Obě skupiny látek jsou sice podobně návykové, ale zatímco opilství je těžké utajovat, u zneužívání léků si okolí nemusí dlouho ničeho všimnout. V případě alkoholu funguje jako jakási brzda i kocovina, tedy bezprostřední následky pití, které se dostavují druhý den.

Léky lze na druhou stranu delší dobu nadužívat v tichosti. Tělo si na látku zvyká a je nutné pořád zvyšovat dávku, aby se dostavil co největší účinek. Lidé si tak začnou i bez pokynu lékaře dávat více tablet. Postupem času se však objeví silné vyčerpání, nespavost nebo svalový třes.

Nejvíce se ale závislost projeví na mozku – na schopnostech plánování, rozhodování či logického myšlení. U silných uživatelů může dojít k poškození podobnému demenci. A mozek
už se nikdy tak úplně nevrátí do původního stavu.