Sněmovna v pátek začala projednávat poslední z řady novel energetického zákona zvaných Lex OZE, které zásadně promění celý sektor. Návrh označovaný pro pořádek římskou trojkou přináší nové moderní prvky, jako je ukládání elektřiny či řízení sítě prostřednictvím propojených, menších zařízení. Jejich potřebu, na rozdíl od ještě relativně nedávné doby, dnes zpochybňuje málokdo a progresivní část energetického sektoru jejich zavedení toužebně očekává.

Méně se však v souvislosti s Lex OZE III. mluví o tom, že obsahuje i pasáže zaměřené spíše na tradiční, fosilní energetiku. A další nejspíš ještě přibydou. Tyto změny naopak toužebně očekávají všichni, kdo se obávají příliš rychlého konce výroby elektřiny z uhlí, jehož pálení je však čím dál méně rentabilním byznysem. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Společnost Sev.en Pavla Tykače avizovala, že uhelné zdroje vypne už v příštím roce. ČEZ bude nejspíš následovat brzy poté. Dokončení nových jaderných bloků bude však tou dobou ještě hodně daleko. Jak mezidobí překlenout, by však rovněž mohla vyřešit „baterková“ novela Lex OZE III.

Už existující vládní návrh obsahuje paragraf, který do českého právního řádu zavádí takzvané kapacitní mechanismy. Jde o způsob financování zdrojů, které stojí mimo trh, v případě potřeby jsou však připraveny dodat potřebný výkon. A za tuto připravenost dostávají zaplaceno. Náklady se pak promítají do koncových cen v regulované složce. V českých podmínkách by se do kapacitních mechanismů mohly zapojit nové plynové zdroje, které plánuje stavět ČEZ v současných uhelných lokalitách.

Česko však u kapacitních mechanismů propáslo příhodnou dobu. Pokud v Lex OZE III. projdou, neznamená to, že je bude moci Česko jen tak uplatnit. Jde o netržní, veřejnou podporu a jako takovou ji stát bude muset obhájit před Evropskou komisí. „Musíme notifikovat plyn,“ říká proto zpravodaj návrhu, poslanec ODS Ivan Adamec.

Získat souhlas na dotace pro pálení fosilních paliv je však v současnosti mnohem složitější, než když je před sedmi lety zavádělo Polsko či Německo. V prvé řadě musí provozovatel přenosové soustavy ČEPS předložit takzvané posouzení zdrojové přiměřenosti, tedy zda opravdu existuje pro Česko riziko nedostatku elektřiny. Evropská organizace provozovatelů „přenosovek“ ENTSO-E ho následně srovná s obdobnými analýzami z jiných zemí a posoudí, zda není možné elektřinu do Česka dovážet.

Až pokud se prokáže, že nedostatek i tak hrozí, bude možné notifikovat podporu u Evropské komise, a pokud projde, tak poskytovatele vysoutěžit v technologicky neutrálním tendru. „Bariéry, kterými by se muselo úspěšně projít, aby takový scénář nastal, jsou hodně mocné. Muselo by být prokázáno, že nedostatečnost opravdu existuje. A jak to prokážete v zemi uprostřed Evropy, která je se všemi propojená interkonektory?“ říká zdroj HN, který je s procesem notifikace kapacitních mechanismů dobře obeznámen. „Vyžadovalo by to hodně velkou kreativitu,“ dodává.

Český stát je však ke kreativitě evidentně připraven. S kapacitními platbami se vesměs počítá jen pro budoucí výrobu elektřiny z plynu a i největší fosilní nadšenci dnes přiznávají, že pro uhlí jsou těžko průchozí. I pro další fungování nerentabilních uhelných zdrojů se však rýsuje řešení v rámci novely Lex OZE III. Jak bude vypadat, není zřejmé, podle Adamce se však na příslušných pozměňovacích návrzích už pracuje.

„Dostaneme se do období, kdy stabilních zdrojů bude málo a elektřina několik dnů v roce nebude. Plynovky nejsme schopni rychle postavit. Potřebujeme tedy překlenout dva tři roky. Hnědouhelné elektrárny by třeba jely na minimální výkon a využívaly by se jen ve chvílích nedostatku elektřiny. A samozřejmě je otázka, jak by to stát mohl zaplatit,“ nastínil Adamec. Kvůli projednání očekávaných úprav si zákonodárci schválili i prodloužení lhůty mezi prvním a druhým čtením o 10 dní na 70.

To je však vývoj, kterého se děsí zástupci moderní energetiky. Obávají se, že příliš kreativní, „fosilní“ zásahy do novely v konečném důsledku ohrozí i zavedení baterií a agregátorů, tedy systémů, které pomáhají s balancováním sítě. 

Ty musí Česko implementovat podle evropské směrnice, přičemž už nyní má několikaleté zpoždění. „Agregace a flexibilita představují nástroje pro efektivnější řízení spotřeby a výroby energie, kdy obě strany budou moci lépe reagovat na situaci na trhu. Bez Lex OZE III. by další rozumný rozvoj bezemisních zdrojů v Česku byl velice obtížný a jsem velmi rád, že se konečně začínáme blížit k přijetí této přelomové novely,“ prohlásil Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Novela navíc obsahuje i další důležité body. Zavádí lepší ochranu spotřebitelů nebo prodlužuje funkční období radních Energetického regulačního úřadu a zároveň snižuje jejich počet z pěti na tři.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.