Nastupující německé vládní koalici se s největší pravděpodobností podaří na poslední chvíli prosadit změnu ústavy ohledně dluhové brzdy. A to jí umožní dramaticky navýšit veřejné výdaje. Podle politiků je nutné to udělat kvůli dvěma důvodům – nejistotě ohledně toho, jestli je po nástupu Donalda Trumpa stále možné spoléhat se na Severoatlantickou alianci. A kvůli tomu, aby se německá ekonomika dostala z dlouhodobé stagnace.

Konzervativní blok CDU/CSU a sociální demokraté (SPD), kteří teď vyjednávají o sestavení nové vlády, se podle informací médií na zvýšení investic domluvili se Zelenými. Jejich hlasy potřebují k zisku potřebné dvoutřetinové většiny v parlamentu. Na podpoře se dohodla vedení jednotlivých stran. Poslanci Spolkového sněmu by pak o nich měli hlasovat příští týden.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle většiny ekonomů je zásadní rozvolnění dosavadní dluhové brzy rozhodně nutné. Záležet ale bude na tom, jak konkrétně budou změny zavedeny do praxe. „Německo si to může dovolit,“ prohlásil Christian Sewing, šéf Deutsche Bank, tedy největší německé banky.

Plán počítá s vynětím velké části výdajů na obranu z pravidla o dluhové brzdě. Podle současných odhadů by tak Německo mohlo nejspíš už v roce 2027 dávat na tyto účely 3,5 procenta hrubého domácího produktu, nyní jsou to zhruba dvě procenta. Každé procento německého HDP se rovná 44 miliardám eur, tedy víc než jednomu bilionu korun.

Kromě toho chce budoucí vládní koalice založit fond o objemu 500 miliard eur, tedy asi 12 bilionů korun, na 10 let. Má z něj být financována infrastruktura, tedy výdaje na opravu dálnic, železnic nebo na digitalizaci.

Strana Zelených nejprve podporu těchto změn odmítla. Po následných jednáních ale souhlasila, především výměnou za příslib, že ve fondu bude vyčleněn garantovaný podíl investic do dekarbonizace ekonomiky. Hlasy Zelených jsou ke schválení nutné a CDU/CSU s SPD se rozhodly plán prohlasovat ještě ve stávajícím parlamentu, jehož činnost před koncem března končí a pak bude nahrazen poslanci vzešlými z voleb, které byly 23. února. V novém Spolkovém sněmu už CDU/CSU a SPD nebudou mít nutnou dvoutřetinovou většinu ani s podporou Zelených. Alternativa pro Německo a Levice, tedy strany krajní pravice a levice, tento postup napadly u Ústavního soudu. Ten ale jejích stížnost zamítl.

Vítězem nedávných předčasných voleb se stala koalice CDU/CSU. Její šéf Friedrich Merz během kampaně připouštěl pouze minimální změny ve fungování dluhové brzdy. Po volbách ale zcela otočil, podle svých slov pod dojmem politiky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Této americké vládě je osud Evropy do velké míry lhostejný,“ uvedl Merz, který přitom sám Spojené státy obdivuje a vždy byl pro co nejužší vztahy s nimi. „Mou absolutní prioritou bude, aby se Evropa stala, co nejrychleji to bude možné, natolik silnou, aby se postupně stala nezávislou na USA,“ prohlásil a udiveně dodal: „Nikdy bych nevěřil, že něco takového budu muset říct v televizi.“

Merz tak chce, aby Německo dávalo na obranu dost na to, aby se státy Evropské unie byly schopné, se značným přispěním Berlína, do budoucna obejít bez americké bezpečnostní záruky, pokud by ji Trump skutečně znevěrohodnil. Masivní investice do infrastruktury zase žádali sociální demokraté – ti poukazují na analýzy, že německá ekonomika je silně podinvestovaná. Chybí peníze na digitalizaci, inovace nebo třeba opravu mostů a železničního spojení. Samo ministerstvo dopravy připouští, že akutní opravu potřebuje 4000 mostů.

Otázkou je, na co budou peníze skutečně vynaloženy. Objevily se obavy, aby z nich strany budoucí vládní koalice nefinancovaly hlavně své úzce vymezené priority, které by ale nepřispěly k modernizaci země. SPD žádá například vyšší minimální mzdu, CDU/CSU zase obnovení daňové slevy na pohonné hmoty pro zemědělce. „Pokud by zůstalo jen u vyššího zadlužení, nedosáhli bychom ničeho kromě dalšího zadlužení budoucích generací,“ uvedl šéf Deutsche Bank Sewing. Žádá proto po stranách, aby se zároveň domluvily na reformách, které by usnadnily podnikání, nebo aby se státy EU shodly na vytvoření jednotného kapitálového trhu. Díky němu by pak do jejich ekonomik mohly snadněji přitéct i soukromé investice.

CDU/CSU a SPD nyní vyjednávají o vzniku nové vlády. Všeobecně se očekává, že se dohodnou. Merz jako pravděpodobný budoucí kancléř chce mít jasno do Velikonoc.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam