Kde bylo nejlehčí stát se rentiérem? Česko nestačilo na Kanadu ani Skandinávii, vítěz je ale jiný

Prvním úkolem je určit, kolik peněz vůbec člověk potřebuje, aby byl finančně svobodný. Ve světě hnutí FIRE (lidé usilující o nezávislost) je základem takzvané pravidlo 25násobku. Finančně nezávislý je ten, kdo naspoří 25násobek roční spotřeby v dané zemi. Například v Česku byla v roce 2024 průměrná čistá mzda po zohlednění daně z příjmů a odvodů zhruba 30 400 dolarů ročně v paritě kupní síly. Pro lepší srovnání se používá právě parita v dolarech, která zohledňuje rozdílné cenové hladiny daných zemí.

Roční spotřeba na hlavu pak činila přibližně 22 300 dolarů. Teoretická míra úspor tak dosahuje 26,7 procenta. Jinými slovy, po zaplacení lokální průměrné spotřeby by průměrnému českému zaměstnanci zůstalo zhruba 8100 dolarů ročně k investování. Takové číslo může působit jako vysoké, důvodem je fakt, že mzda je v principu příjem pracujícího jednotlivce, zatímco spotřeba je průměr za všechny obyvatele. Pokud by se vzaly příjmy domácností, pak by ale byly naopak zkreslené příjmy pracujících i dětmi, penzisty nebo lidmi na rodičovské.

Rozhovor

Stockholm jako hlavní město evropského kapitálu. Šéf tamní burzy popisuje, na čem stojí švédský úspěch a jak se může Česko inspirovat

22. 5. 2026 ▪ 12 min. čtení

Proto je lepší předpokládat, že zaměstnanec může být schopen při cílené snaze snížit spotřebu na úroveň průměrného člena domácnosti. Dosáhnout finanční nezávislosti v Česku tak znamená mít k dispozici 557 tisíc dolarů ve zmíněné paritě kupní síly. V českých cenách to odpovídá zhruba osmi milionům korun. Při historických výnosech domácích akcií a nemovitostí by tak průměrný zaměstnanec čekal na dosažení cíle necelých 23 let. Tím se Česko řadí na 15. místo z 35 sledovaných zemí, pro něž jsou k dispozici srovnatelná data. Počítá se vždy s výnosem domácího akciového trhu po započtení dividend a investováním do nemovitosti s využitím páky. Předpokládá se také nájemní výnos.

Proč Česko na nejlepší země v žebříčku nestačí? Slabinou je hlavně menší prostor pro úspory. Český zaměstnanec sice může teoreticky ušetřit hodně, ale pořád je rozdíl mezi příjmem a spotřebou relativně menší. Na 15. místě Česko skončilo i přes významný růst cen nemovitostí. Pražská burza navzdory svému růstu v posledních letech až tolik nepomohla, protože mezi měřenými lety 2004 a 2024 byl výnos hnán primárně dividendami. Kapitálové zhodnocení bylo v tomto období relativně slabší.

Prvním sítem žebříčku HN jsou tedy mzdy a spotřeba. Dobře proto vycházejí v žebříčku země, kde je poměr čistého příjmu a spotřeby příznivější. Možná překvapivě silně v tomto ohledu působí Chile a Kolumbie. V Chile vyšla čistá mzda na 35 500 dolarů a spotřeba na 19 700. Teoretická míra úspor tak dosáhla hodnoty 44,4 procenta. V Kolumbii je ještě vyšší – 47 procent. Jde o hlavní důvod, proč se obě země dostaly na vrchol. Nicméně zde je potřeba dodat, že v obou zemích je výrazně vyšší nerovnost příjmů než v Česku, v Kolumbii dokonce více než dvojnásobná. Jinak řečeno zaměstnanec s průměrnou mzdou je mnohem raritnější než u nás.

Z vyspělejších zemí se umístila nejvýše Kanada, když obsadila třetí místo v žebříčku s čistou mzdou 51 600 dolarů a spotřebou 33 200, tedy teoretickou mírou úspor 35,7 procenta. Norsko má mzdu podobnou, ale vyšší spotřebu 38 300 dolarů, takže jeho míra úspor klesá k 29 procentům. Přesto se umístilo na čtvrtém místě, a to díky investičním výnosům. Jak už bylo zmíněno, posuzovala se výkonnost jak realitního sektoru, tak domácích akcií.

Co akcie a nemovitosti

Cestu k finanční nezávislosti výrazně usnadnil výkon akciového trhu v Norsku, reálný výnos dosáhl přes 12 procent ročně. Silné byly také Dánsko a Švédsko, které se i díky tomu dostaly do první desítky zemí, kde bylo nejsnazší dosáhnout finanční svobody.

Nemovitostní složka byla počítána i s pákou, tedy s financováním 75 procent ceny dluhem. Právě páka je tím, co historický výnos na vlastní kapitál zásadně zvyšuje. Proto výnosy nemovitostí u řady zemí vychází i přes 20 procent ročně. Největší zásluhu na zkrácení cesty k finanční nezávislosti měly napákované nemovitosti především v USA a v již zmíněné Kanadě. Spojeným státům to ale kvůli vysoké spotřebě nestačilo ani na Česko. Zajímavostí je, že Česko s necelými 16 procenty ročně se v tomto ukazateli umístilo až na 21. místě. Příčinou je měřené období, kdy raketový růst cen bytů v tuzemsku započal primárně až po roce 2013.

23:12

Money Penny

Hnutí FIRE znovu sílí. Lidé chtějí dosáhnout finanční svobody dřív, než ostatní semele nový trend

19. 5. 2026 ▪ 23:12 min.

Když se všechny zmíněné složky od schopnosti tvořit úspory po výnosy realit spojí, vítězem celého žebříčku je už zmíněné Chile. Průměrný zaměstnanec by dosáhl finanční nezávislosti za 13 let. Druhá je Kolumbie se 14 lety a třetí Kanada s necelými 15 lety. Za nimi následují Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Izrael, Dánsko, Island a Nový Zéland. První desítka je tak směsí zemí s dobrými poměry příjmů a spotřeby či silnými investičními trhy.

Žebříček ale není možné číst mechanicky. Jihoamerické země těží z příznivého poměru příjmů a spotřeby a z historických výnosů, nesou ale vyšší měnové, politické a makroekonomické riziko. Kanada nebo Nový Zéland vypadají atraktivně v historických datech, ale u nemovitostí narážejí na dostupnost bydlení a regulaci. Skandinávie má silné akciové trhy a kvalitní instituce, jenže vysoké životní náklady snižují prostor pro úspory. Česko tak ve srovnání se svým 15. místem ze 35 zemí dopadá jako solidní střed.

Pomohly mu nemovitosti a dividendový charakter domácí burzy. Brzdila ho relativně nízká čistá mzda vůči spotřebě a slabší kapitálové zhodnocení domácích akcií. Pokud by se počítalo bez pákovaných nemovitostí, česká cesta k FIRE by se prodloužila na více než 31 let.

Ve výsledku však nejde jen o žebříček, ale spíše o demonstraci, že finanční nezávislost nevzniká pouze vysokým výnosem. Rozhoduje trojúhelník: kolik člověk vydělá, kolik musí utratit a zda má dlouhodobě kam investovat. Země, které uměly nabídnout alespoň dvě z těchto tří věcí najednou, byly pro budoucí rentiéry nejpříznivější. A ty, které přidaly ještě levný dluh a růst nemovitostí, vynesly investora k finanční svobodě nejrychleji.

Investiční podcast Money Penny přichází s novou sérií, kde zpovídá lidi, kteří se vydali k finanční svobodě nebo už jí dosáhli. Řeší jejich motivace, investice, strategie a cíle. Poslechněte si sérii unikátních sond do rozpočtů a financí lidí, kteří je mají pevně v rukách.

Můžete se také připojit k investiční komunitě Hospodářských novin a podcastu Money Penny na Facebooku nebo Discordu, kde i tito lidé o svých cestách diskutují.