Máme málo učňů, stěžují si podnikatelé

Česko začíná pociťovat nedostatek kvalifikovaných Řemeslníků

Máme málo učňů, stěžují si podnikatelé

Mnohé podnikatelské subjekty si v současnosti jistí žáka tím, že s ním uzavřou smlouvu o budoucím zaměstnání.

Dagmar Šístková, Pavel Žára

Praha, 5. 12. 2001
Pouhých dvacet učňů se v Praze v současné době připravuje na odborné práce ve stavebnictví, a to přesto, že toto odvětví zažívá boom. Podobná situace panuje v celé republice, a to nejen v tomto oboru - nových učňů je málo. Pociťují to především velké firmy. I proto, že nemají dost mladých vyučených odborníků řeší tento problém tím, že kvalifikované řemeslníky přetáhnou z menších firem a přeplatí je. Potvrdil to prezident Odborového svazu Stavba ČR Stanislav Antoniv.
Zhoršuje se situace i v oblasti učňovského školství, jehož stav označil předseda Sdružení podnikatelů ČR Bedřich Danda za tragický. "Učňovské obory jsou zcela opomíjeny. Všichni zapomněli na to, že stejně jako v minulosti i teď má řemeslo zlaté dno," konstatoval Danda. Dodal, že sám se denně přesvědčuje o tom, že elektrikáři nebo instalatéři nemají v současné době na trhu práce konkurenci.
O nedostatku mladých řemeslníků svědčí také průměrný věk těchto pracovníků v Česku. "Za ideální stav se považuje průměr okolo 33 let. U nás je ale o deset let vyšší," konstatoval Antoniv. Uvedl, že tato změna k horšímu vznikla v roce 1997, kdy panovalo přesvědčení, že učební obory nemají perspektivu. "Tehdy se poměr šedesáti procent učňů ke čtyřiceti procentům školáků změnil na dvacet procent učňů k osmdesáti procentům školáků," dodal.
Odborníci přitom velmi dobře vědí, že kvalifikované zednické práce není a ještě dlouho nebude možné nahradit žádnou technologií - vždy budou rozhodovat šikovné ruce a znalosti.
Skutečnost, že všichni podnikatelé cítí nedostatek odborníků v technických profesích, potvrdil rovněž prezident Hospodářské komory Zdeněk Somr s tím, že tento problém dnes začíná dělat značné starosti i zahraničním podnikatelům, kteří u nás vlastní stavební firmy.
Mnohé firmy si jistí žáka tím, že s ním během výuční doby uzavřou smlouvu. Přispívají mu na studium a za to chtějí, aby se jim na určitou dobu upsal jako budoucí zaměstnanec. Úspěšní podnikatelé jdou však ještě dál. "Uzavřou smlouvu o spolupráci s celou školou a tím mají jistotu, že absolventa přece jenom na několik let získají. "Ze zákona ale neexistuje povinnost, aby podnikatelé odváděli část svých zisků ve prospěch učňovského zařízení," uvedl Michal Winkler z odboru středního a vyššího vzdělávání Ministerstva školství.
Spolupráce škol s firmami se vyplatí. Například Střední odborné učiliště technické v Praze 6 má podepsanou smlouvu s Českými drahami. Ty dávají část peněz na vybavení učeben a jiné aktivity škol. "Pak si za to berou některé učně, kteří jsou u nich zaměstnaní na předem stanovený počet let. Když se pak vzájemně domluví, tak zůstanou samozřejmě déle," řekl jeho ředitel Jiří Skopec.
Mnozí ředitelé středních odborných učilišť se však shodují na tom, že jejich absolventi mají uplatnění na trhu práce. Musí ale o to projevit zájem. Vzdělání v řemeslnických oborech s výučním listem či s dvouletou nástavbou s maturitní zkouškou je totiž podle expertů opět více žádané.