Menší firmy se u úvěrů vyšší úrokové sazbě nevyhnou

Menší firmy se u úvěrů vyšší úrokové sazbě nevyhnou

Tomáš Vostřel

Praha, 8. 7. 2002
Letos 11. ledna byl přijat zákon o podpoře malého a středního podnikání, který sladil naši a evropskou terminologii. Za středního podnikatele se podle tohoto zákona považuje podnikatel, pokud zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, jeho aktiva (úhrn majetku u jednoduchého účetnictví) nepřesahují 980 mil. Kč nebo jeho čistý obrat (konečné příjmy) za poslední období nepřesáhl 1450 mil. Kč, je nezávislý, tj. jiný subjekt nesplňující kritéria malého a středního podnikatele nemá na jeho základním kapitálu či hlasovacích právech více než 25 %. Malým (resp. drobným) podnikatelem je ten, kdo zaměstnává méně než 50 (resp. 10) zaměstnanců, jeho aktiva (úhrn majetku u jednoduchého účetnictví) nepřesahují 180 mil. Kč nebo jeho čistý obrat (konečné příjmy) za poslední období nepřesáhl 250 mil. Kč, je nezávislý.
Mezi hlavní zdroje kapitálu na pokrytí investičních záměrů MSP kromě ne vždy dostatečných vlastních prostředků a kromě nalezení investora patří banky. V posledních dvou letech téměř všechny mají ve své nabídce balíček určený MSP.
Na co si tedy malé a střední podniky stěžují? Předně si každá banka malého a středního podnikatele vykládá po svém bez ohledu na zákonem stanovené definice. Mluví-li banky o MSP, obvykle mají na mysli firmu s obratem alespoň 30 mil. Kč, která uvažuje o několikamiliónovém úvěru s úrokovou sazbou okolo 10 %. Drobní a velká část malých podnikatelů zůstali i nadále na okraji zájmu. Máte-li zdravou malou firmu a chcete-li si půjčit milión korun, neočekávejte v bankách otevřenou náruč, rychlé jednání a nízký úrok. Je však třeba si uvědomit, že úroková sazba bude pro malé podniky vždy vyšší než pro velké. Náklady na obsluhu jednoho stomiliónového a 100 jednomiliónových úvěrů jsou značně rozdílné. Také riziko je vyšší. Bude tedy vždy platit, čím nižší výše úvěru, tím vyšší úrok. Otázkou je o kolik. Ve všem ostatním jsou stesky podnikatelů oprávněné. Banky dosud nemají funkční a levný systém pro poskytování a správu malých úvěrů. Malé podnikání má svá specifika, a proto vyžaduje naprosto odlišný přístup.
Proto se stát prostřednictvím svých časově omezených rozvojových programů snaží těmto firmám pomoci. Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí celou řadu podpůrných programů, jejichž znění je na serveru www.mpo.cz v sekci podnikání. Mezi nejvýznamnější realizátory patří samotné ministerstvo, dále Agentura pro rozvoj podnikání se svou sítí Regionálních poradenských a informačních center a Podnikatelských a inovačních center, Českomoravská záruční a rozvojová banka a CzechTrade. K dispozici jsou malé půjčky, záruky, informační servis, kontakty do zahraničí, účasti na výstavách, poradenství či úvěry se sníženou sazbou. V oblasti finančních produktů pro malé podnikatele tak stát supluje roli komerčních bank. Jak se banky budou blížit svou nabídkou západním kolegyním, tak bude klesat v souladu s evropským trendem i přímá finanční pomoc malým a středním podnikům. Nadále se však budou intenzívně podporovat především inovační podnikání, výzkum a moderní technologie.
Závěrem lze s jistotou konstatovat, že přístup ke kapitálu malých a středních podniků bude díky nevyhnutelné změně chování bank rok od roku jednodušší a role státu tak bude moci klesat.

Autor je pracovníkem Agentury pro rozvoj podnikání a manažerem programu Malé půjčky