| Vznik obce Do historie Špindlerova Mlýna – na konci 18. století ještě neznámé osady – se významně zapsal rok 1793. Toho roku vydal císař František II. patent, kterým povolil stavbu místního kostelíka – dokončeného v roce 1807. Ten byl zasvěcen apoštolu sv. Petru a nahradil rozpadávající se kapličku. Letité žádosti zdejších usedlíků, scházejících se ve mlýně rychtáře Spindlera, o povolení stavby svatostánku, byly konečně vyslyšeny. Patent Františka II. adresovaný na Spindlerův mlýn dal podnět ke vzniku dnes nejznámějšího turistického střediska. Samotný kostel vystavěl mistr stavitel Weiss z Vrchlabí s tesařským mistrem Erbenem. Vysvěcen byl v roce 1807 a bez velkých úprav se dochoval dodnes. Jednolodní klasicistní kostel s oltářem s výtvarnou výzdobou, s pilíři, na kterých jsou vyobrazeni sv. Vojtěch s Foriánem. Kostel je nejen historickou dominantou města, ale i posvátným místem, Špindlerův Mlýn je sídlem ředitele Papežského misijního díla v České republice, patera Jiřího Šlégra, jmenovaného, na návrh České biskupské konference, generálním sekretariátem v Římě.
Město a historické paralely Přestože se neúspěšný atentát na říšského vůdce Adolfa Hitlera uskutečnil 20. července 1944 několik tisíc kilometrů daleko od českého horského centra, se Špindlerovým Mlýnem má hodně společného. Plán na zavraždění nejmocnějšího muže nacistického Německa do detailu se skupinou odpůrců nacismu připravoval německý štábní důstojník hrabě Claus Schenk von Stauffenberg. Jedním z míst, kde se atentát také připravoval byla Bouda na Pláních nad Špindlerovým Mlýnem. V ní se hrabě Stauffenberg s přáteli a důstojníky, kteří patřili k Hitlerově vojenské opozici, údajně dohodl na úplných podrobnostech atentátu. Když se 20. července 1944 konala v hlavním stanu Wolschanze ve Východním Prusku porada generálů, odložil Stauffenberg aktovku, v níž měl spisy a časovanou nálož vedle nohy stolu v blízkosti Hitlera. Masívní stůl z dubového dřeva výbuch utlumil, Hitler byl pouze lehce zraněn a Stauffenberg byl popraven několik hodin po neúspěšné akci. V roce 1922 zase dorazil do Špindlerova Mlýna drobný štíhlý čtyřicátník. Na tři týdny se ubytoval v hotelu Krone (dnešní Savoy). Chodil do okolí na procházky, chatrné zdraví mu nedovolilo žádné daleké pochody. O to víc času strávil v hotelovém pokoji psaním. Ta hromádka popsaných listů obsahovala úvod k jednomu z nejslavnějších románů 20. století. Nemocný muž s hlubokýma očima byl spisovatel Franz Kafka, autor románů Proces či Amerika. Pražský Němec Kafka dodnes fascinuje milióny lidí na celém světě. Dnes však už málokdo ví, že v tehdejším Spindelmühle vůbec kdy byl, a že slavný román Zámek začal vznikat právě zde. Krkonošský národní park Špindlerův Mlýn rozložený v úvalu horního toku Labe je „srdcem“ Krkonošského národního parku. Jako první český park s posláním chránit vzácné přírodní hodnoty byl vyhlášen v roce 1963. Park, včetně ochranného pásma s 54 700 hektary plochy se rozkládá na území dvou krajů Královéhradeckého a Libereckého. První zónu tvoří hřebeny hor, ledovcové kary, rašeliniště, klečové porosty, květnaté horské louky. Je to tedy oblast s nejvýznamnějšími přírodními lokalitami. Druhá zóna přísně obklopuje I. chráněnou zónu a v obou je nutné dodržovat ustanovení návštěvního řádu. Teprve třetí zóna je intenzivně využívaná pro turistiku, sport a rekreaci. V roce 1992 byly Krkonoše zařazeny do světové sítě biosférických rezervací UNESCO a představují významnou lokalitu středoevropské horské přírody. Když totiž vystoupíme z úrodné roviny a lesnatých pahorků na krkonošské hřebeny – do oblasti Luční hory, Vysokého Kola, Studniční hory, Obřího hřebene, Sněžky a Stříbrného hřbetu – ocitneme se v pravé nefalšované arkticko-alpínské tundře. Tundra pochází z finského slova „tunturi“ (holý kopec) a používá se pro označení pustých plání na dalekém severu Evropy a Asie. Geologové a ekologové pod stejným pojmem rozumějí nejen všechny nezaledněné polární oblasti Arktidy a Antarktidy, ale i oblasti nad horní hranicí lesa, kde vládne mráz, led, sníh a vítr (alpínská tundra). Stejnou situaci můžeme tedy zažít uprostřed Evropy. Tundrová oblast Krkonoš zaujímá pouhá čtyři procenta Krkonošského národního parku, tj. rozlohu asi 16 km2. Ve střední Evropě je však ojedinělým územím dokládajícím někdejší propojení arktických a alpínských organismů, v současnosti od sebe vzdálených tisíce kilometrů. Drsné vrcholové klima konzervuje mnohé unikátní tvary povrchu vzniklé během dávného zalednění (před 600 až 250 tisíci lety).
Snímky: Dáša Palátková Nedaleko Špindlerova Mlýnu se také nachází Labská přehrada na Krauzových boudách, která byla postavena mezi lety 1910 a 1914 za 3,5 miliónu tehdejších rakouských korun. Vodní dílo, které vzniklo po katastrofálních povodních v letech 1882, 1883 a 1897 se mělo stát symbolem rakouského mocnářství. Proto byla na vzdušném líci hráze těsně pod korunou umístěna rakouská orlice a pod ní znak znázorňující iniciály panovníka Františka Josefa I. Kolem iniciál byla počátkem vzniku ČSSR řada jednání s cílem jejich odstranění. Dvouhlavá orlice byla zabetonována již v roce 1920, inciály F. J. I. zůstaly do roku 1926. Tehdy byly kamenicky upraveny tak, že tvoří písmena R. Č. jako Republika Československá. Krkonoše – ráj turistů Krkonoše, nevyšší české pohoří, lákají návštěvníky téměř tisícovkou kilometrů turistických cest, jejichž značení udržuje Klub českých turistů ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku. V celém pohoří je tzv. pásové značení ve čtyřech základních barvách: červené, modré, žluté a zelené (na polské straně navíc i černé). Ze Špindlerova Mlýna je poměrně snadné se dostat na horské hřebeny. Čtyřsedačkové lanové dráhy vyrážejí na Medvědíně (1235 m n. m) a ve Svatém Petru (1196 m n. m.). Na vrcholky Krkonoš se dá navíc dostat i městskou hromadnou dopravou na pohraniční hřeben česko-polského přátelství ke Špindlerově boudě. Turistické trasy s různou náročností se z vrcholků hor vydávají všemi možnými směry a také všemi terény, které Krkonoše svým návštěvníkům nabízejí. Vycházkové a turistické trasy v okolí Špindlerova Mlýna jsou pak vyznačeny dřevěnými piktogramy, gravírovanými panoramatickými mapami a ukazateli. Turistické trasy v okolí Špindlerova Mlýna s celkovou délkou téměř 100 km jsou v barevně odlišených propagačních materiálech popsány ve třech jazykových mutacích, zájemci je získají v recepcích hotelů a informačních centrech. Dáša Palátková Příspěvek Dáši Palatkové patřil k nejlepším ve čtenářské soutěži „Dělejte s námi IN“. Další oceněné příspěvky uveřejníme v příštích číslech. |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
