Obraz prezidenta? Jen ať visí

TNS Factum se v polovině prosince obrátila na 914 občanů, kteří měli říci, zda souhlasí, aby ve třídách i nadále visel obraz prezidenta bez ohledu na to, kdo jím bude.
Pro byly více než dvě třetiny z nich, proti necelých 24 procent.
"Pro zrušení tradice byli častěji muži než ženy, a pak také lidé kolem třiceti a čtyřiačtyřiceti let," podotkl Stanislav Hampl z agentury TNS Factum.
Mít ve třídě - nebo na úřadě - vyvěšen portrét prezidenta je skutečně pouhou tradicí. Nenařizuje to totiž žádný předpis.
Ještě po roce 1989 musela být podobizna hlavy státu v soudních síních, což tehdy upravovala instrukce o důstojnosti soudního jednání.
Před jedenácti lety se však pokyn změnil a povinností zůstalo pouze vyvěšovat v místnostech státní znak.
Z mnoha soudních síní pak prezidentův obraz zmizel, ale ve školách se povětšinou udržel.
"Je to tradice, která sahá do dob zavedení povinné osmileté školní docházky v druhé polovině předminulého století," podotkl Jiří Kotásek z pražské pedagogické fakulty. "Tímto způsobem se vzdávala úcta panovníkovi. Za první republiky se ve školách jakousi náhražkou mocnáře daného Bohem stal prezident T. G. Masaryk. Tradicí to přešlo i na poválečnou epochu, komunistickou éru až dodneška."
A tradice je to vžitá, o čemž svědčí rozhodnutí mnoha ředitelů škol prezidentovu podobiznu po volbě nové hlavy státu obměnit.
"Ještě nemáme spočítané, kolik nás to bude stát, ale určitě na to peníze najdeme," míní ředitelka Základní školy Husova v Brně Jana Matoušková. "Lidem chybí úcta k tradicím a my ji dětem chceme vštěpovat. Jinak by se také mohlo stát, že budou znát různé hvězdy z tisíce televizních seriálů, ale nebudou přitom vědět, jak vypadá jejich prezident."
Podobně smýšlí i Alice Běhounková, ředitelka pražské privátní školy Integrál. "Děti by měly vědět, jak vypadá hlava jejich státu."