Svět je trojrozměrný, kino též

"Toužíte uvidět svět očima starého slona v Keni? Poznat pocit stavu beztíže a uvidět svůj stín na Měsíci?" lákají reklamní slogany společnosti Imax, která má světový monopol na provozování systému trojrozměrné projekce.
K prožití filmového děje téměř v realitě jsou nevyhnutelné právě speciální polarizační brýle. V dětech obvykle vyvolávají salvy smíchu, v dospělých mírné rozpaky. Bez nich by se však před diváky míhaly pouze nejasné barevné šmouhy.
"Svět v třírozměrném prostoru vidíte díky tomu, že vaše nervová soustava dokáže zpracovat a propojit obrazové informace, přicházející z každého oka zvlášť," vysvětluje Marta Karliková z mezinárodního týmu Imaxu. Film je promítán na plátno přes dvě polarizační čočky. Pravé a levé oko tak dostávají pouze obraz pro ně určený a iluze trojrozměrné reality se skládá uvnitř mozku.
Kino v Britském filmovém institutu je největší ze tří sálů Imax v Londýně. Hlediště klesá v prudkém úhlu (to dává všem divákům relativně shodný "výhled") a před ním se tyčí polokopulovité stříbrné plátno o rozměrech 20 na 25 metrů. Ukrývá lešení, nesoucí neobvykle výkonnou aparaturu, která zajišťuje dokonalý šestikanálový zvuk. Vše za lidových sedm liber. Lístek do klasického multiplexu vyjde ve Velké Británii o libru levněji. (Ve Floře zaplatí dospělí 155 a děti 109 Kč.)
Jen na čtyřicet minut
Prvních pár minut promítání je vyhrazeno všudypřítomné reklamě. Spoty, upravené pro běžnou projekci, působí na obří ploše jako známka, ledabyle nalepená na střed obálky. Poté se bez varování nad hledištěm rozevře tlama tyranosaura.
Obraz se zdá neuvěřitelně blízký. Diváci uhýbají před chapadly pravěkých příšer (byť animovaných) či bezděčně natahují ruce, aby se dotkli delfínů, klouzajících po hladině jen kousíček od obličeje.
V dokumentu Space Station se diváci vydávají spolu s astronauty do kosmu. Díky efektu subjektivní kamery je zážitek opravdu autentický. "Kosmonauti v jednu chvíli přímo proti kameře vyslali beztížným prostorem bonbon. Musela jsem se tomu později smát, ale technologie mě donutila otevřít pusu a byla jsem zklamaná, když jsem na jazyku neucítila jeho chuť," popisuje zážitek z návštěvy londýnského kina jedna z divaček.
Iluze reality je nejsilnější ve chvílích, kdy efekty diváka atakují. Když kameny, odhozené tlakovou vlnou při startu rakety, roztříští sklo kamery, každý reflexivně sáhne po brýlích na svém obličeji.
Nevýhodou je, že ostření pohledu na něco, co vlastně neexistuje, je pro lidské oči nepřirozené, a tak zhlédnout delší než čtyřicetiminutový snímek (standardní délka filmů Imax) by bylo dosti namáhavé.
Hvězdné války a Walt Disney v maxi provedení
Přestože v předsálí jednoho z londýnských Imaxů si mohou diváci prohlédnout výstavu mapující filmovou historii slavného agenta 007, nejnovější bondovku v třírozměrné verzi uvnitř neuvidí. A nejen kvůli bolestem hlavy. K nevšednímu zážitku nestačí nasadit si brýle. Technologie, potřebná k natočení 3D snímků, je mnohem náročnější než u běžných filmů a nesrovnatelně dražší. Třeba kameru musí obsluhovat několik kameramanů - například v mořských hloubkách při natáčení podmořského života váží v utěsněném obalu téměř tunu. Pořízení kopie však není levná záležitost, film ve verzi 3D vyjde na čtyřicet tisíc dolarů.
Základem systému je filmový pás desetinásobně větší než běžný 35 mm formát. Na pás o šířce 70 mm jsou filmová políčka položena horizontálně. Samotný projektor - na první pohled připomíná menší automobil - pouští dva pásy najednou. Speciální vakuové optické zařízení umožňuje ostrost obrazu desetkrát větší než u běžných filmů.
Imax, který ve světě úspěšně provozuje svá kina již čtvrté desetiletí (systém měl premiéru na světové výstavě v Ósace v roce 1970), není ale prvním experimentátorem s formáty. 70mm film, který je základem tohoto systému, byl vynalezen už v roce 1911. Ti starší si vzpomenou, že v barevné a ozvučené podobě byl v Česku k vidění v kině Alfa na Václavském náměstí v Praze. Stereoskopické filmy se v Americe natáčely již v padesátých letech. Imax přidal gigantické rozměry a špičkový zvuk - a stále boduje. Zejména u mladých diváků, kterým je určena velká část produkce.
Vedle trojrozměrných projekcí (pro Imax bylo natočeno přes 200 filmů) lze v kinosálech Imaxu zhlédnout i tradiční snímky upravené pro obří plátno. Filmotéku tvoří tituly, které diváka provedou tepnami lidského těla či královstvím tygra indického. Neohromí dosud nevídaným zážitkem a obsahově vesměs nevybočí z průměru. Podle Marty Karlikové ale poslouží jako hmatatelná učební pomůcka. "Filmy jsou často produkovány ve spolupráci s vědeckými institucemi jako NASA či National Geographic a přihlížíme k tomu, aby splňovaly požadavky učebních osnov," vysvětluje Karliková s tím, že také v Praze se počítá se spoluprácí s muzei či s organizováním školních exkurzí.
Didaktické snímky, které ne vždy zdařile kombinují hraný film a dokument, jsou pro diváka odrostlého školním lavicím někdy trochu nudné. Větším lákadlem budou jistě filmové legendy, které do tohoto systému začíná Imax přepisovat. Apollo 13 se v této úpravě v USA už promítá a do Evropy dorazí ještě letos. Další na řadě bude nejnovější díl Hvězdných válek Klony útočí.
Nový filmový zážitek v pražském Paláci Flora uvedou tři tituly: T-Rex - příběh dívky, jež zažívá podivuhodná prehistorická dobrodružství s dinosaury, a dostaveníčko se žraloky z východního Pacifiku (Do hlubin) jsou v 3D verzi, film ze života slonů Africké sloní království pak ve dvourozměrném formátu. Kino hodlá postupně nabídku rozšiřovat. V závěru roku by měl do Prahy dorazit kreslený Santa Claus, který o loňských svátcích sklízel úspěchy v Londýně, a možná i přepis Lvího krále ze studia Walta Disneye.
[*]