Vzduch byl jejich moře

Vzduch byl jejich moře

Létání před víc než osmdesáti lety a také stroje těch, kteří našli odvahu je pilotovat jen s jednoduchými navigačními přístroji, připomíná nová expozice ve Vojenském leteckém muzeu v Kbelích otevřená koncem letošního října. Pod střechou v pořadí už čtvrtého rekonstruovaného hangáru z roku 1920 jsou tam k vidění vojenská letadla, která u nás brázdila oblohu v letech první republiky. Dnes však létat nesmějí. Ne že by to neuměla, ale zákon to zakazuje v případě, že existuje jen jeden kus vzácného exponátu.

"letiště" v hangáru

Ještě před několika lety byl na něj vydán demoliční výměr, který umožňoval stavbu z roku 1920 zbourat. Prý proto, že v posledních čtyřiceti letech nebylo v hangáru ani jedno křídlo letadla. Už za okupace se z něj totiž stalo kino pro vojáky, kteří na letišti sloužili coby technický personál. Za léta zpustl, teklo do něj ze všech stran, střecha se plátovala, jak to jen bylo možné. Co se ztrouchnivělou konstrukcí? Vyplatí se ještě opravovat?
"Řekli jsme ano, protože jsme měli představu o využití hangáru," říká Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu. "Ministerstvo obrany ho na naši žádost převedlo do správy muzea a letos na jaře jsme začali s rekonstrukcí. Podobný unikátní hangár v Evropě nenajdete."
Vstupem do nové muzejní expozice se návštěvník ocitne na malém vojenském letišti dvacátých let minulého století. Může se tam po umělé travnaté ploše volně pohybovat mezi letadly veterány i dalším původním zařízením letiště a nikdo ho přitom neokřikuje. Všechno je skutečné, nekašírované. I to, kromě slavných leteckých muzeí v Británii, nikde jinde na světě neuvidíte.
Stejně realisticky je mimochodem koncipovaná i expozice atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha ve vojenském muzeu v Praze na Vítkově, kterou navštívil - na takový typ výstavy - rekordní počet návštěvníků - pětačtyřicet tisíc.

Unikátní letadla

Světovou raritou v nové expozici je průzkumný dvoumístný dvouplošník Šmolík Š-2 původní české konstrukce. Vyrobili ho ve Vojenské továrně na létadla v Praze-Kbelích. Létal rychlostí kolem 170 kilometrů za hodinu. Do výšky jednoho kilometru, s plátěným trupem i křídly, vystoupal za šest minut. Přesto, že jich bylo vyrobeno celkem devadesát, zachoval se jen jediný kus.
"Poprvé jsme si na něj sáhli před dvaceti lety," říká Jan Sýkora z kbelského muzea, "posledních deset let jsme na něm pracovali každý den."
Pod střechou hangáru, na umělém zeleném trávníku, stojí také replika dvoumístného cvičného letadla Aero AE-10 Brandenburg z roku 1920. Dvouplošník dosahoval rychlosti kolem 180 kilometrů za hodinu. Jeho vzhled i konstrukce velmi nápadně připomíná civilní "čtrnáctku", která koncem října 1923 zahajovala u nás pravidelnou leteckou dopravu. S posledním strojem tohoto typu se v aeroklubu létalo ještě koncem roku 1937.
Chloubou expozice je rovněž stíhačka francouzského letectva s označením SPAD S.VII., kterých se do dnešní doby ve světě zachovalo jen několik. Byla zkonstruována v roce 1916 pro rychlost kolem 200 kilometrů za hodinu. Létala v první světové válce a do Československa se dostala s francouzskou leteckou setninou Breguet, aby v roce 1919 skončila u leteckého pluku v Nitře. Za druhé světové války bylo letadlo schováno před nacisty ve skladech Smíchovského pivovaru v Praze 5, pak bylo vystaveno v Národním technickém muzeu v Praze až nakonec skončilo ve Kbelích. Tam ho v dílnách leteckého muzea přiváděli na svět několik posledních let.
Letadlo Avia Bk-11 bylo zkonstruováno v roce 1924 na objednávku Ministerstva národní obrany. V jeho technickém životopisu se mimo jiné uvádí, že verze Bk sloužila pro kurýrní přepravu lidí a poštovních zásilek. Vystavené letadlo bylo před válkou zakoupeno panem Pechou jako vyřazené od vojenské správy, a ten s ním létal po celé Moravě. Po havárii skončily trosky letadla v mlýnu v Konicích u Prostějova. Letecké muzeum je získalo v roce 1975 od Ludmily Pechové. "Také oživení Bk-11 do původní podoby trvalo několik let," dodává Jan Sýkora.
Co dál připravuje letecké muzeum v Praze-Kbelích? "Na příští rok plánujeme kompletní revitalizaci dalšího hangáru," slibuje Aleš Knížek, "kde budeme nově prezentovat letadla z let 1924 až 1938."