Chybějící zákony mohou ztížit práci v cizině

Chybějící zákony mohou ztížit práci v cizině

"...Česku navíc stále chybějí zákony o uznávání diplomů a profesních kvalifikací, zvláště u lékařů a zdravotního personálu..."
Výtka, podobná této z čerstvě zveřejněné hodnotící zprávy Evropské komise, se dá nalézt ve všech předchozích zprávách, v nichž Brusel posuzoval přípravu Prahy na vstup do Evropské unie.
A přesto země příslušné zákony stále nemá - byť bez nich si budou Češi jen obtížně hledat v zahraničí práci ve stejném oboru, kterému se věnovali doma.
Tak například lékaři. Zákon, který by jejich povolání sladil s evropskými směrnicemi, předložila ministryně zdravotnictví Marie Součková poslancům už vloni. Ti jí ho však vrátili jako špatný. Druhou verzí zákona o odborné způsobilosti k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, se sněmovna zabývá nyní teprve ve druhém čtení. Ačkoli i k němu mají poslanci výhrady, hodlají ho přijmout - zejména proto, že nechtějí doktorům znemožnit kvalifikovanou práci v zahraničí.
"Bez tohoto zákona by museli procházet složitým procesem ověřováním diplomů, dokládat praxi, nosit posudky," podotýká poslanec Josef Janeček (KDU-ČSL).
Zákon v souladu s EU definuje, jaká je vlastně náplň jednotlivých lékařských disciplín a jak má vypadat vysokoškolská příprava daného specialisty.

Zubař bude MDDr.

U mnoha lékařských profesí zákon víceméně popisuje současný stav. Ale třeba pro zubní lékaře bude znamenat malou revoluci.
V Česku se zubaři připravují na svou profesi spolu se všeobecnými lékaři (také proto jim přísluší titul MUDr.) a svou specializaci získávají později. V Evropské unii se však zubní lékaři připravují zcela jinak - odděleně. Už od prvního ročníku se zabývají zejména a jenom chrupem.
Stejně tomu má být už od příštího akademického roku i na českých vysokých školách.
"Bude to znamenat daleko intenzívnější studium - už od prvního ročníku se budou studenti učit i praktickým dovednostem v laboratořích," říká prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. "Vysoké školy musely přepracovat studijní programy, připravit laboratoře... Protože není možné trénovat na skutečných pacientech. Studenti se budou učit na takzvaných fantómových hlavách, což jsou umělí pacienti."
Náklady na takové učebny - třeba jen zubařské křeslo stojí od čtyři sta tisíc do miliónů korun - hodlá ze svého rozpočtu hradit Ministerstvo zdravotnictví.
Nebude to jen příprava zubních lékařů, co se změní - jiný bude i titul, který budou po škole získávat. V budoucnu si na ordinace budou psát zřejmě MDDr., tedy "dentální" doktor. Ordinaci si ovšem budou moci otevřít bezprostředně po studiu. Oproti tomu studenti, kteří na zubaře studují už nyní podle starých pravidel, budou muset i nadále procházet tříletou praxí pod dohledem zkušenějšího kolegy.
"Pokud budou chtít nynější studenti nebo dlouholetí praktici odejít za prací do ciziny, budou muset praxi spolu s diplomem doložit Ministerstvu zdravotnictví, které jim pak vydá osvědčení platné v EU," dodává Pekárek. "Podobně jsou na tom třeba v Rakousku. Tam také vzdělávali zubní lékaře odlišně a po vstupu do unie museli systém změnit".

Soud za rovnátka

Příjemná změna čeká i studenty ortodoncie, tedy specialisty na rovnání zubů. Jejich příprava na vysokých školách patří k vůbec nejdelším - absolventa medicíny čekají po škole další dva a půl roku studia obecné stomatologie a poté následují ještě tříletá specializace na ortodoncii.
Po přijetí zákona by se jejich příprava měla zhruba o tři a půl roku zkrátit. "Je to nesmírně důležité, protože o takhle vleklé studium je malý zájem a lidé potom na rovnátka čekají roky," tvrdí Pekárek.
Čekání na rovnátka se přitom může velmi podražit. Evropský soud v Lucemburku totiž v minulosti nařídil zdravotní pojišťovně z Itálie, aby proplatila újmu a výlohy matce dítěte, které v Itálii čekalo na rovnání zubů příliš dlouho. Matka se po dvou letech rozhodla vyhledat specialistu v jiné zemi unie a pojišťovna odmítala zákrok v zahraničí proplatit.