Týmy stmelují silné prožitky

Jan Přikryl
www.ihned.cz/prikryl

Když si personalisté usmyslí a šéfové to schválí, člověk se jako zaměstnanec může dostat do řady nepředvídaných svízelných situací. Ačkoli to nikdy nedělal, zúčastní se aktivně třeba plavby na plachetnici, několikadenní horské túry, slézání skal, průzkumu jeskyní nebo prostě jen různých společenských her. Jaký to vše má smysl? Prý prověření vlastních schopností, zjištění, jak se kolegové zachovají v nečekaných okamžicích, pěstování soudržnosti kolektiv...

Vzdělávání mimo pracoviště

Metoda, které se říká outdoor training, jindy outdoor learning a ještě jindy adveture education, se v poslední době stále více používá jako součást vzdělávání manažerů a členů pracovních týmů mimo pracoviště. Chtělo by se říci s Janem Amosem Komenským - škola hrou. Ovšem spojená většinou se sportovními výkony. Podle lektora Pavla Vacka a ředitele společnosti Outdoor Management Training, s. r. o., Radka Tejce má tato metoda oporu v myšlenkách takzvané pragmatické pedagogiky. "Otec" tohoto nejvlivnějšího pedagogického směru v USA John Dewey na počátku 20. století odmítl akademické a přeteoretizované školství charakteristické pro "starý kontinent". Tradiční škola mu přišla nepraktická pro život i ve vztahu k profesnímu uplatnění. Razil tezi učení prožitkem, učení vlastní činností.
Obchodní ředitelka Outward Bound - Česká cesta, s. r. o., Kristýna Křížová připomíná, že metoda outdoor trainingu v jeho kvalitním provedení je založena na mnohokrát potvrzené skutečnosti, že nejlépe si uchováme v paměti a posléze vybavujeme poznatky, které jsme získali na základě vlastní zkušenosti, autentického osobního zážitku. Výzkumy potvrzují, že z poznatků získaných sdělením se nám po třech týdnech vybaví sedmdesát procent, ale po třech měsících jen desetina. U sdělení spojeného s ukázkou jsou tato procenta lepší. Po třech týdnech dvaasedmdesát procent, po třech měsících ještě téměř třetina. Konečně při kombinaci sdělení, ukázky a zážitku je to pětaosmdesát a pětašedesát procent. A to už je výrazný rozdíl. Právě na posledním přístupu je založen outdoor výcvik.

Tým, či pracovní skupina?

Mnoho českých manažerů se stále ještě domnívá, že když určí nějaký cíl a k jeho splnění vytvoří pracovní skupinu, tak vznikne tým. Ve skutečnosti jde o složitější věc. Definice říká, že tým je sice malá skupina lidí, ale se vzájemně se doplňujícími dovednostmi, lidí, kteří jsou oddáni společnému účelu, pracovním cílům a přístupu k práci, za něž jsou vzájemně odpovědni. Podle britského teoretika i praktika managementu Michaela Armstronga je pro tým charakteristické, že v sobě spojuje dovednosti, zkušenosti a pohledy několika lidí. Představuje soubor hodnot, které povzbuzují vzájemné naslouchání, poskytování možností ostatním, aby vyjádřili své pochyby, poskytování pomoci těm, kteří to potřebují. Různí lidé v něm hrají různé role - předsedy, inovátora, organizátora, kontrolora a podobně.
Právě výchovu tímto směrem umožňují outdoorové aktivity. Jejich význam shrnuje Kristýna Křížová: "Podle vývojové fáze, ve které se tým nachází, je vhodné zaměřit využití outdoorových programů k budování efektivního týmu buď na podporu vzájemných otevřených vztahů, důvěry, otevřené atmosféry, nebo na trénink týmové práce. V prvním případě se jedná o programy spíše zážitkově laděné, dávající prostor každému účastníkovi se neformálně představit a hledat si své místo v týmu a napomáhající nastolit konstruktivní komunikaci. Pro již existující týmy je naopak vhodné více zážitkové programy propojit s nácvikem týmových technik a hlubším odkrýváním týmových procesů."
Přínos outdooru charakterizují Vacek a Tejc slovy: "Jsou to bezpochyby individuální i skupinové zážitky účastníků při plnění nejrůznějších úkolů. To samo o sobě není málo. Dalšími výstupy kursů jsou: zkvalitnění vnitrofiremní komunikace, lepší a všestrannější vzájemné poznání, posílení pozitivní pracovní atmosféry pracoviště, nové impulsy pro společnou práci a možné další směřování pracovního týmu, vyprofilování vztahů a rolí, náměty pro možnou budoucí personální restrukturalizaci, zastavení vnitřní koroze týmu a tak dále."

Pohled klientů

Ve společnosti Škoda Auto jsou outdoor tréninky součástí nabídky rozvojových programů především u "akcí šitých na míru". A názor účastníků? Vedoucí oddělení Personalistika managementu a Coaching Vladimír Hamáček to shrnuje: "Ohlasy účastníků i zadavatelů z řad vedoucích pracovníků jsou velmi kladné. Podobná forma vzdělávání je jednou z možností, kdy v relativně krátkém časovém horizontu je možné dosáhnout výsledků, které se promítnou do zefektivnění práce celého týmu. Snad jediným nedostatkem je fakt, že od listopadu do března je pořádání takové akce náročnější, protože vybrané aktivity zaměřené na budování týmů se v nepříznivých klimatických podmínkách realizují obtížněji než ve zbytku roku."
Jednou z dalších společností, která využívá outdoor aktivity, je Český Telecom. "Outdoorové akce se nám osvědčují, především umožňují vytvářet méně formální a otevřenější vztahy mezi účastníky a atmosféru důvěry," říká Jana Voňavková. "Obecně zde vidíme ještě možné rezervy a nedostatky ve správném zacílení těchto činností a v lepším provedení reflexí."
Do třetice manažerka lidských zdrojů společnosti Philips CR Jarmila Dubová: "K výhodám outdooru patří jeho zábavní forma "učení" spojená s uvolněním, zdravou soutěživostí. Outdoor je ideálním propojením hry a sportu s procesem zdokonalování pracovních schopností. Je metodou náročnou na čas a v začátcích je třeba překonat určité předsudky, obavu ze zesměšnění, případně i nechuť k pohybovým aktivitám. Úspěch či neúspěch outdooru závisí i na správné volbě poskytovatele školení."

Outdoor learning (training)

- Většinou se nepřekládá. Českým ekvivalentem je učení (vzdělávání) se hrou či pohybovými aktivitami.

- Účastníci působící v týmech musejí pod určitým tlakem provádět aktivity, o nichž zhola nic nevědí. Smyslem je to, že jde o určité příklady, či obdoby podnětů nebo výzev, s nimiž se lidé setkávají při práci, ale jejichž neznámá povaha vede k tomu, že se mohou více poučit o tom, jak fungují jako vedoucí či členové týmů. Na závěr každé aktivity se diskutuje o tom, jaké dovednosti (zejména manažerské) se při aktivitě uplatnily.

Pramen: J. Koubek, Anglicko-český výkladový slovník personalistiky, Management Press, 2003