Nejpoužívanější recepty, jak před zkouškou nespat: káva, čaj, guarana, občas i lehké drogy

Doby, kdy studenti zaháněli spánek fermetrazinem, jsou pryč. Nastoupil lecitin, guarana a takzvané chytré drogy piracetam a pyritinol. Najdou se samozřejmě tací, co si vozí povzbuzující prostředky třeba z Indie a experimentují s pervitinem nebo dalšími drogami. Nicméně dávky teinu či kofeinu s volně dostupnými prostředky vedou. Odborníci ale připouštějí, že jednorázové či nanejvýš nepravidelné vypití ampule kofeinu s ampulí efedrinu dokáže ve zkouškovém období stimulovat i bez dlouhodobého návyku.

Medici radí nic nepřehánět

Kateřina Joklová

katerina.joklova@economia.cz

Chemické povzbuzující přípravky nepoužívají ani medici, o nichž je známo, že se musí učit víc než jiní. Na některé zkoušky s obávanou patologií a anatomií v čele se totiž připravují minimálně měsíc. Což si řada studentů jiných oborů umí jen stěží představit.
Ne že by neexistovaly výjimky potvrzující pravidlo - nejnáchylnější skupinou jsou údajně děti z lékařských rodin, jimž něco předepíší sami rodiče, kteří se nemohou dívat na potomkovo utrpení nad anatomickým atlasem. Dnešní studenti, a medici především, už ale mají dost informací o kontraindikacích povzbuzujících léků, a tak jsou opatrnější a všechno si důkladněji rozmyslí.
"Na začátku studia jsme před užíváním léků dost důrazně varováni a později si každý aspoň trochu myslící medik umí spočítat, že se mu to stejně nevyplatí. Látka na sebe většinou navazuje a po požití léků nabyté vědomosti většinou hned zapomenete," tvrdí studentka šestého ročníku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Hoffmannová.
Když je nejhůř, pomůžou si medici -- stejně jako ostatní studenti - většinou nějakým volně dostupným prostředkem. Třeba lecitinem. Sojové tobolky na někoho zabírají spolehlivě. Pomohou rozšířit cévy v mozku, ten se pořádně prokrví a lépe myslí. Na některé osoby však mohou tobolky s nevábným sójovým obsahem zapůsobit spíš odstrašujícím dojmem. Rozkousnutí takového přípravku se totiž může změnit v lehce traumatizující zkušenost. "Když ho rozkousnete, zůstane vám v puse pouze nepříjemná pachuť, žádné účinky se ale nedostaví. A ještě tajný tip: lecitin také údajně zmírňuje negativní účinky alkoholu," vysvětluje medik ve čtvrtém ročníku Martin Kucharík.
Stoprocentně spoléhat se nedá ani na další evergreen, a sice na směsi s guaranou. Tělo se na ni totiž rychle adaptuje a student pak musí svůj výkon stimulovat stále většími dávkami. Ti, kdo užívají guaranu, tak často končí podobně jako kafaři, kteří si ze začátku nemůžou povzbuzující účinek nápoje vynachválit, postupně ale do sebe lijí litry kafe a ono správné rozpoložení na rozjímání nad nezáživnou učebnicí ne a ne přijít.
Poučení medici také vědí, že hodně závisí na vrozených dispozicích. Pokud jste citlivější povaha (neposedný, občas mírně hysterický typ), budou na vás povzbuzující prostředky typu kofein, tein nebo třeba látky v guaraně působit tak silně, že budete roztěkaně přelétávat jako motýlek, ale stejně nic pořádného neuděláte a pocit euforie nad počtem zvládnutých stránek se zkrátka nedostaví. Spíše naopak. Na druhou stranu organismus časem přivykne. Platí však, že člověk si na sobě musí všechno vyzkoušet sám.
Volně dostupné přípravky koupené v lékárně za leckdy nekřesťanský peníz - 100 tobolek lecitinu za 200 Kč (užívejte 3krát denně), stejné množství tabletek guarany za podobnou sumu - mají podle mediků z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ještě jeden efekt, který si málokdo uvědomí. "Člověk si často řekne: Investoval jsem do toho tolik peněz, tak by to mělo fungovat. A ono to skutečně zabírá - student se totiž s vědomím finanční investice k učení spíš donutí," tvrdí Martin Kucharík.
Zázračný všelék neznají ani medici. Student tedy musí experimentovat a časem se dobere toho, co platí zrovna na jeho organismus. Zásada číslo jedna přitom zní: Nic nepřehánět. Také zdánlivě neškodný přípravek je dobrý sluha, ale špatný pán. Přesvědčil se o tom i medik Petr Houska, který vsadil na ginkgo. Ve snaze podpořit prokrvení mozku denně konzumoval čaj Nativa. Ze začátku byl prý sice trochu roztěkaný, ale učení mu šlo dobře od ruky. Tělo si na novou berličku rychle zvykalo, a medik musel zvyšovat dávky. Výrobce čaje však dobře věděl, proč na krabici umístil nenápadné varování, že doporučená denní dávka nápoje činí maximálně 400 mililitrů. "Při učení na patolu (patologii, poznámka autorky) jsem se lehce předávkoval a doplatil na to zhoršenou cirkulací. Prostě mi odešel kapilární systém, takže jsem měl nedokrvené a trochu znecitlivěné konečky prstů. Nevím sice určitě, jestli moje problémy souvisely přímo s ginkgem, ale myslím, že ano," vypráví Petr Houska. "Od té doby raději spoléhám na pravidelný spánkový režim. V deset večer zaklapnu skripta a jdu spát."
Někteří studenti mají vyzkoušeno, že na prokrvení mozku spolehlivě pomáhá stoj na hlavě. Nic nestojí a nezabere moc času. Ani tady ale nemusí platit, že čím déle vydržíte, tím lepší bude výsledek. Zhruba po pěti minutách vám totiž mohou vaše řádně prokrvené cévky na obličeji popraskat a vy půjdete na zkoušku ozdobeni desítkami drobných podlitinek. Mohlo by to pak dokonce vypadat, že se ve zkoušejících snažíte vzbudit soucit. Doporučuji tedy vyzkoušet s řádným časovým předstihem.

Černý čaj zalitý silnou kávou

Jitka Černá
jitkacer@hotmail.com

Lecitin doporučuje i Zuzana Fantová, studentka posledního ročníku Právnické fakulty Univerzity Karlovy: "Začnu ho brát tak měsíc před zkouškovým obdobím, je to výborná výživa pro mozek," tvrdí. Ideální je prý třikrát denně jedna dávka. Vedle lecitinu má Zuzana zkušenosti i s piracetamem, který také rozšiřuje cévy v mozku, a tím povzbuzuje jeho činnost. "Piracetam, jako každý lék, má doporučený určitý způsob dávkování," líčí. "Mám vyzkoušeno, že aby zabral, jak potřebuji, musí se jeho dávka zvýšit tak na osm tablet třikrát denně."
Většina studentů, kteří potřebují nespat, se asi shodne na účinnosti kafe, coca-coly a energy drinků. František Stegm#251#ller z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy však tento recept potvrzuje s výhradami: "Kolu nesnáším, i když účinkuje. Kafe je celkem v pohodě tak na dva dny, ale chce to pořádné smrťáky, což je ovšem nápor na žaludek," upozorňuje. "Nedoporučuji ani kouření, protože stahuje cévy, a mozek se tak hůře prokrvuje. Ale šňupec tabáku v pravý čas dokáže divy," zdůrazňuje. "Mám také zkušenosti s guaranou, ale moc účinná mi nepřišla, spíše asi je dobré ji kombinovat s něčím dalším." František z vlastní zkušenosti nedoporučuje ani vyšší dávky černého čaje, neboť způsobuje nevolnost a křeče v obličeji. "Ani dásně z toho nemají zrovna radost," podotýká s úsměvem. "Zato zelený čaj je v pohodě, protože má podobné účinky jako kafe, i když tolik nenakopává, zato působí dlouhodoběji."
Účinky černého čaje zalitého silnou kávou zná i Michal Gregor, který dokončuje mezinárodní obchod a logistiku na pražské Vysoké škole ekonomické: "Ano, zní to vražedně a taky je to pěkně odporné, ale dřív to na mě zabíralo na sto procent, teď už jsem víceméně imunní," stěžuje si. S Františkem se shodují, že spánek se nedá zcela vypustit. "Chce to minimálně dvě, tři hodinky spánku," tvrdí František, "jinak ti už hlava nefunguje." Michal má zkušenosti podobné: "Když potřebuji nespat, stejně si jdu lehnout aspoň na hodinu, protože se tak informace zapíšou do mozku a více si zapamatuješ." Negativní stránkou ovšem zůstává fakt, že takto naučené vědomosti si lidský mozek pamatuje jen krátkodobě. "To je pravda," přiznává Michal. "Za dva dny si už nepamatuji nic, ale myslím si, že prostě existují zkoušky důležité a pak ty méně důležité..."
Řada studentů však sází na poměrně jednoduché metody: Za podstatné považují vydatně jíst (a to i po půlnoci), konzumovat hodně vitamínů (ať už v podobě ovoce či různých šumivých nápojů), dostat do těla cukry jako zdroj energie (které ovšem v kombinaci s kávou snižují účinky kofeinu) a v neposlední řadě doporučují pohyb na čerstvém vzduchu či studenou sprchu.
Relativně dost studentů má však i zkušenosti s tvrdými drogami, zejména s efedrinem a pervitinem. "Brala jsem pervitin, ale už bych do toho znovu nešla, člověk je pak u zkoušky moc nejistý a ani jsem si o tolik víc nepamatovala," tvrdí studentka práv, která si nepřála být jmenována, protože stále ještě na škole studuje.
Své zkušenosti s tvrdými drogami má ze stejného důvodu nejmenovaný student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: "Na efedrin nedá řada lidí dopustit, ale mě po něm bolela hlava a stíha je po něm ještě větší než po pervitinu. Samotný pervitin funguje určitě a moje zkušenost je: Nabrat toho víc najednou, jinak člověk frčí a na učení nemá náladu. Tak po dvaceti až padesáti miligramech přibližně každou hodinu až dvě je to pravé. Problém je v tom, že člověk nesmí při zkoušce začít dojíždět. To je pak dobré vymlouvat se na únavu po několikadenním učení," radí. "Člověk pak potřebuje nejméně dva dny na regeneraci."
"Je nutné uznat, že tyto látky stimulující efekt nepochybně mají," přiznává psycholog Ivan Douda, který působí v organizaci pro pomoc závislým Drop-In. "Problém je ale v tom, že do toho někteří studenti jdou po hlavě, bez rozmyslu a pak většinou končí špatně, protože se stanou závislými a nedokáží přestat. Jen málo z nich to ustojí. Zažil jsem případ, kdy student odmaturoval na pervitinu, ale s těmi, kteří by fetovali na vysoké škole, jsem se ve své praxi moc nesetkal."

Lékař: Jednorázové užití některých drog nemusí hned znamenat závislost

Petr Chalupníček
pavel.chalupnicek@seznam.cz

Pokud došla na koleji káva, lze namísto do supermarketu zajít do lékárny. MUDr. Martin Brunovský ze Spánkové laboratoře Psychiatrického centra v Praze tvrdí, že od různých protispacích prostředků je možné leccos očekávat . "Jdu tak ale sám proti sobě," říká v nadsázce lékař, který se zabývá léčbou nespavosti.

Je spousta návodů, jak správně spát. Existují i postupy, jak správně nespat?

"V první fázi stačí obrátit naruby některé zásady správné spánkové hygieny. Například našim pacientům, kteří mají problémy se spánkem, doporučujeme, aby dvě až tři hodiny před spaním necvičili, protože fyzickou aktivitou u nich dojde ke zvýšení teploty a hladin adrenalinu a noradrenalinu, které mají povzbuzující účinek. Podobně jako spánek i ospalost se dostavuje přibližně v devadesátiminutových cyklech. Proto, když se někdo učí a přijde na něj ospalost, měl by jako první pomoc učení přerušit, krátce si zacvičit, nebo se jen projít na čerstvém vzduchu. Jestliže to nepomůže, pak je nejlepší respektovat zmíněné cykly a krátce si zdřímnout. Většinou stačí půl hodiny k tomu, abychom překonali "usínací fázi" devadesátiminutového cyklu. Po probuzení z takového krátkého spánku můžeme očekávat, že ospalost na nějaký čas vymizí. To je zvláště důležité v případech, kdy je ospalost velmi nebezpečná, například při řízení auta."

A co přípravky proti spánku?

"Nejpoužívanější je jednoznačně kofein, ať již v podobě kávy nebo různých kombinovaných preparátů. Kofein sice organismus nabudí, ale velmi rychle u něj dochází k rozvoji tolerance. U lidí, kteří jsou zvyklí pít několik šálků kávy za den, se tak stimulační efekt proti ospalosti ztrácí. Některé přípravky s kofeinem mají tu výhodu, že nedráždí zažívací trakt jako káva. V případě předávkování kofein učení neprospívá, spíše naopak - vede k nervozitě a roztěkanosti, snižuje soustředění. Účinky podobné kofeinu má také rostlinný extrakt zvaný guarana. Kombinace těchto dvou látek, případně některých dalších, se používá v energetických přípravcích, které mohou pro studenty představovat další dostupný prostředek proti spánku. Na trhu je k dispozici celá řada energetických nápojů, u nich ale doporučuji podívat se na to, kolik která plechovka obsahuje účinné látky a porovnat to s cenou. Rozhodně neplatí, že ten nejdražší a nejvíce propagovaný je zároveň nejúčinnější. V každém případě je dobré všechny přípravky proti spánku předem vyzkoušet a nevzít si je poprvé například těsně před zkouškou. Jejich účinek je totiž individuální a nemusí odpovídat našemu očekávání."

Vedle pilulek proti spánku jsou k dostání v lékárnách i prostředky, které zlepšují učení. O jaké prostředky jde a jak fungují?

"Z přírodních látek sem patří například extrakt ze stromu ginkgo biloba, česky jinanu dvoulaločného. Zlepšuje průtok krve v mozku a periferních částech těla tím, že rozšiřuje kapiláry a snižuje viskozitu krve, která potom lépe protéká cévami. Je také prokázán jeho pozitivní efekt na paměťové funkce. Existuje i skupina preparátů, které se nazývají nootropika, neboli takzvané "chytré drogy". Většina z nich je volně prodejná. Klinicky se používají při jakýchkoliv úrazech a poškozeních mozku, protože zlepšují přísun energetických substrátů pro nervové buňky. Mohou také zvyšovat bdělost a snižovat potřebu spánku. K nejznámějším patří piracetam a pyritinol. Piracetam byl původně vyvíjen jako lék proti epilepsii. Antiepileptický účinek se u něj sice neprokázal, zato se přišlo na to, že zlepšuje vývoj a fungování mozku a zvyšuje jeho výkon. Kromě zlepšení energetického metabolismu mozkových buněk a prokrvení se spekuluje o jeho dalších účincích, jako je například "vychytávání" volných kyslíkových radikálů, které poškozují lidské buňky. V lékárně se prodává v tabletách po 800 a 1200 miligramech nebo ve formě roztoku. Minimum pro pozorovatelný účinek u dospělého člověka je 2,4 gramu denně, v praxi však doporučuji dávkování vyšší. Piracetam se v těle nemetabolizuje, nejsou u něj známy výraznější nežádoucí účinky a ani při vysokých dávkách přes dvacet gramů denně nebylo pozorováno předávkování. Pouze u extrémních dávek byly popsány stavy přebuzení, nespavosti a nervozity, někdy doprovázené mírnými halucinacemi.
Důležité je poznamenat, že efekt není jednorázový a okamžitý, ale nastupuje postupně. Proto by se měl piracetam užívat alespoň několik týdnů, třeba po celé zkouškové období. Druhá látka, pyritinol, má jiné chemické složení, ale její účinky jsou podobné jako u piracetamu. Dalším známým přípravkem je lecitin, získávaný většinou ze sóji. V těle slouží jako zdroj mediátoru acetylcholinu, který přenáší impulsy mezi nervovými buňkami. Problémem je to, že se z požitého množství do mozku dostane jen velmi malá část. Výzkumy prokázaly jeho účinnost až při dávkách několik desítek gramů denně, což je cenově nepřijatelné. Účinnost běžně doporučených menších dávek je sporná."

Někteří lidé používají na povzbuzení i drogy, od tolerovaných až po ty nejtvrdší.

"Různé léky a drogy, například efedrin nebo z něj vyráběný pervitin, případně amfetaminy, mají jasně prokázaný stimulační efekt na centrální nervový sytém. Některé jejich deriváty se používají do léků proti narkolepsii, náhlým záchvatům spánku. Jiné drogy, třeba marihuana nebo opiáty, vedou ke změně nálady a příjemným pocitům, ale jejich efekt na paměťové funkce je negativní. Nikotin má sice stimulační efekt na nervový systém, ale jeho užívání je spojeno s řadou nežádoucích účinků. Kromě známých dlouhodobých negativ kouření je to nervozita, zažívací obtíže, nesoustředěnost a podobně.
Alkohol působí útlumově, již od malých dávek se prodlužuje reakční doba, a na paměťové funkce má záporný vliv. Kdybych měl vybrat, která droga je nejlepší proti spánku, byl by to asi efedrin. Oblíbenou kombinací, která se užívala před zkouškami, bylo vypít ampuli efedrinu s ampulí kofeinu. Pokud se užije jednorázově, nepravidelně, je riziko návyku poměrně malé. Zdůrazňuji ale, že jde přece jen o drogu. Podle zkušeností představuje první krok k používání jiných, mnohem závažnějších drog, například pervitinu. Jsou také známy případy závislosti a při dlouhodobém užívání hrozí mimo jiné riziko nemocí oběhového systému, například selhání srdce nebo mozková příhoda. V zásadě ovšem platí u těchto látek to samé, co u prášků na spaní: Po nějaké době dojde k návyku a jejich účinek mizí."

Pro co do lékárny?

rostlinné extrakty (ginkgo biloba - jinan dvoulaločný, guarana, lecitin)
vitamíny skupiny B (B-komplex)
přípravky s kofeinem (Caffit, Ascoffin)
"chytré drogy"

Co jsou "chytré drogy"

Také takzvané nootropní látky (z latinského noos = mysl, tropein = obrátit zpět; přeneseně zvítězit) jsou chemické preparáty, které zlepšují proces učení, usnadňují přenos informací mezi mozkovými hemisférami, chrání mozek před fyzickým či chemickým poškozením a nemají negativní efekty psychotropních látek. Volně dostupné jsou u nás například piracetam (k dostání pod jménem Piracetam AL800, Nootropil, Pirabene, Kalicor aj.) a pyritinol (Enerbol, Encephabol). Obě látky mimo jiné zlepšují zásobování mozku krví a zvyšují využití kyslíku a glukózy v nervových buňkách.

Více informací

www.smartdrugs.cz, www.sweb.cz/nootropika a v příbalových letácích.