Středoevropané by se měli připravovat na horká léta

Od druhé poloviny 20. století se v Evropě a Severní Americe vyskytují nevídané prudké vlny letních veder. Z roku na rok se liší délkou a intenzitou. Všichni si asi dobře pamatujeme horka během loňského léta. U nás to ještě přes všechny těžkosti a tragédie jednotlivců nedopadlo nejhůře. Média však byla plná zpráv o tisících obětí anomálně vysokých teplot zejména ve Francii. Převážně šlo o starší lidi trpící onemocněními srdce a cév.

Výrazné výkyvy od průměru
Pokud má ovšem pravdu sedm klimatologů z technické školy v Curychu a švýcarské meteorologické služby v čele s Christophem Schärem, ve střední Evropě se dá v dohledné budoucnosti očekávat častější výskyt stále silnějších veder.
Tito badatelé provedli podrobné počítačové simulace možných projevů pokračujícího globálního oteplování. Jak napsali v časopise Nature, na problematiku se právě kvůli loňským enormním vedrům již nelze dívat jako doposud. Předpokládalo se totiž, že přibývání skleníkových plynů v atmosféře prostě vede k oteplování, což je samozřejmě pravda. Nádavkem k samotnému vzrůstu průměrné teploty se však zvětší i rozpětí teplotních extrémů.
To znamená, že obecné oteplování bude mít v rámci jedné sezóny za následek i výraznější odchylky od průměrné teploty k nižším a vyšším teplotám. Když švýcarští badatelé ve výpočtech zohlednili i tohle, jinak nevysvětlitelný teplotní extrém v létě 2003 jim úhledně zapadl do celkové klimatické změny.

První dopady už nyní, větší pak koncem století
Schär s kolegy náležitě doplnili svůj počítačový model budoucího vývoje evropského klimatu. Zjistili, že dnešní šířka rozpětí od nejnižší po nejvyšší teplotu v rámci sezóny se podle všeho zvětší až o 100 procent. Takový teplotní režim podle výpočtů, jež extrapolují vzestup teplot v letech 1864 - 2003, naplno zavládne až v letech 2071 - 2100. S dalšími anomálními vedry - ale i ochlazeními - bychom však měli počítat mnohem dříve.
Většina vědců je přesvědčena, že již zhruba 150 let skutečně prožíváme globální oteplování. Stále však probíhá polemika ohledně toho, nakolik je globální oteplování důsledkem působení komplexu přírodních procesů a nakolik k němu svými činnostmi, zejména emisemi skleníkových plynů, přispívá lidstvo. I zde se však shoda posouvá k názoru, že lidský příspěvek je přinejmenším nebezpečnou "třešničkou na dortu" a že zmíněné emise je třeba striktně a co nejrychleji omezit.
[*]
Autor je spolupracovníkem redakce