Kaddáfí usiluje o zlepšení vztahů s unií

Kaddáfí usiluje o zlepšení vztahů s unií

Christoph Rabe
Ve zrychleném tempu se snaží libyjský předák Muammar Kaddáfí normalizovat vztahy své země se zbytkem světa. Poté, co v pátek velkou část sankcí vůči tomuto severoafrickému státu zrušily USA, se dnes má Kaddáfí setkat v Bruselu s prezidentem Evropské komise Romanem Prodim a belgickým premiérem Guyem Verhofstadtem.
Kaddáfí chce, aby byly zrušeny obchodní sankce unie vůči Libyi. Rovněž chce, aby se jeho země stala součástí euro-středozemní partnerské dohody, neboli tzv. barcelonského procesu.
Touze Kaddáfího normalizovat vztahy s unií brání dosud neuzavřená jednání o odškodnění obětí útoku na berlínskou diskotéku La Belle v roce 1986. Zrušením sankcí se proto Brusel zatím nezabývá.
"Můžeme se pohnout teprve v případě, kdy bude případ La Belle uzavřen," míní jeden evropský diplomat. Spolková vláda požaduje nejdříve kompenzace, teprve poté je ochotna souhlasit s účastí Libye na barcelonském procesu. Poslední jednání mezi Tripolisem a právníky obětí má proběhnout v polovině května v Berlíně.
Kaddáfího jednání v Bruselu je další etapou v návratu dlouho izolované Libye do mezinárodního společenství. Po většinu jeho vlády, která trvá již 34 let, byla Libye označována za hlavního sponzora světového terorismu. K zásadnímu obratu ve vztazích mezi Tripolisem a západními zeměmi došlo koncem minulého roku, kdy se Libye zřekla programu vývoje a výroby zbraní hromadného ničení a kdy převzala odpovědnost za atentát spáchaný v roce 1988 proti letadlu americké letecké společnosti PanAm nad skotským Lockerbee. Návštěva v Bruselu je prvním vystoupením Kaddáfího v Evropě od roku 1989, kdy se účastnil zasedání Hnutí nezúčastněných zemí v Bělehradě.
Zrušení sankcí by Libyi mohlo pomoci pokročit na cestě k tržně orientovanému hospodářství. Vláda v Tripolisu mezitím připravila privatizační program, který se týká 54 velkých firem. "Potřebujeme moderní technologie a know-how," říká předseda libyjské rady pro veřejné společnosti Mahmud Ahmed al Ftísí. Ten sice raději hovoří o "rozšíření skupiny majitelů" než o privatizaci, ale směr, kterým se ubírá, je jasný: zahraniční firmy mají mít možnost získat neomezený podíl na tamních ocelárnách, firmách na výrobu cementu, stavitelských či potravinářských společnostech. "Je nám jasné, že investoři chtějí mít kontrolu," říká.
Kaddáfího "třetí univerzální teorie", která měla z Libye učinit arabskou zemi blahobytu, se neprosadila. "Ztroskotali jsme a nyní se musíme pokusit začít znovu," říká šéf libyjské obchodní komory Mohamed Kanún.
Restrukturalizace hospodářství ale nebude jednoduchá. Libye je sice bohatá na zásoby ropy, ale má nedostatek nástrojů na přestavbu ekonomiky. Neexistuje zde ani burza, ani bankovní systém, který by modernizaci mohl financovat. Navíc země trpí byrokracií, korupcí a třicetiprocentní nezaměstnaností.