Perla vylodění v Normandii

Den D, jak je také označována spojenecká invaze do Normandie 6. června 1944, největší obojživelná operace v historii, byl jedním z rozhodujících dnů druhé světové války.
Na invazních plážích se tehdy vylodilo 75 515 britských a kanadských vojáků a 57 500 příslušníků americké armády. Aby však byl úspěch vylodění zaručen, museli již dávno před tím riskovat životy francouzští odbojáři, britští špióni a dvojití agenti. A mezi nimi také řada žen z britského Útvaru speciálních operací (SOE). Jednou z nich byla Pearl Witheringtonová.
"Dnes večer zahyne spousta lidí. Měli bychom se za ně pomodlit," citoval slova pana Wallace, příslušníka britské domobrany, David Howarth ve své knížce Den invaze.
Nikdo z Angličanů, kteří obývali jih Britských ostrovů a tolik se obávali o osud vojáků účastnících se invaze, nemohl však tehdy tušit, že za relativně nízké ztráty na invazních plážích mohou vděčit také Pearl Witheringtonové. Nenápadné, leč pohledné ženě. Na rozdíl od jiných, neméně pohledných, ale zřejmě "populárnějších" příslušnic odboje se nestala hrdinkou žádného filmu. Třeba snímku Odette, který byl natočen již v roce 1950. Možná proto, že jeho hlavní hrdinka Odette Sansomová se díky sňatku se svým řídícím agentem SOE Peterem Churchillem jmenovala stejně jako britský premiér. Němci se po jejím zatčení domnívali, že je jeho příbuznou, a v okupované Francii v dubnu 1944 ji tvrdě vyslýchali a mučili. Nakonec ji poslali do koncentračního tábora Ravensbrück, kde však téměř zázrakem přežila a po válce byla vyznamenána nejvyšším britským civilním řádem George Cross.
Stejné pocty se dostalo také Violett Szaboové, která byla do oblasti francouzského Limoges vysazena až v červnu 1944. Byla však zanedlouho dopadena Němci a roku 1945 popravena v Ravensbrücku. I ona byla, i když posmrtně, vyznamenána Jiřího křížem. A také ona se dočkala svého ztvárnění ve filmu... Ve snímku režiséra Lewise Gilberta "Tesejme jejich jména s hrdostí", natočeném v roce 1958.
Zájmu filmařů se však kupodivu dodnes nedočkala Pearl Witheringtonová, přestože její válečný příběh je neméně zajímavý. A navíc - byla na předním místě válečné fronty...
Čekala na to do září roku 1943, kdy byla vysazena do Francie v oblasti Auvergne jako styčný důstojník mezi britskými tajnými službami a francouzskými odbojáři. Z nich asi nikdo netušil, že je nejstarší dcerou starobylého anglického rodu Northumbrianů. V roce 1940, kdy se Francie potupně vzdala Němcům, pracovala Pearl Witheringtonová na britské ambasádě v Paříži jako šifrantka. Podařilo se jí s rodinou uprchnout do Británie, ale zanedlouho se opět vrátila do Francie, tentokráte na její jih, do oblasti Marseille. Poté se vrátila do Británie, kde vstoupila do služeb Útvaru speciálních operací, i když oficiálně jako příslušnice Pomocných ženských sborů Královského letectva.
A 22. září 1943 byla vysazena zpět do Francie, tentokrát jako zvláštní kurýr jednoho z vedoucích britských agentů francouzského podzemí Maurice Southgata. Ten byl však v květnu 1944 zatčen gestapem. Pearl Witheringtonová (aniž by to čekala) se tak stala vůdkyní skupiny francouzských "makistů" v trojúhelníku Valencay - Issoudun - Chateaurouix. Skupinu přeorganizovala a s pomocí místního odbojáře Henry Cornioleye se jí podařilo shromáždit více než 1500 mužů, kteří podnikli mnoho sabotáží před i během vylodění spojenců do Normandie. Právě narušením železničního a silničního spojení v německém týlu bylo ušetřeno mnoho životů spojeneckých vojáků...
Pearl Witheringtonová kupodivu přežila. Kupodivu, protože Britové a Američané v zájmu utajení místa vylodění obětovali tisíce francouzských odbojářů i svých agentů.
Po válce byla Pearl Witheringtonová doporučena na britské válečné vyznamenání, ale jako žena je nemohla získat. Proto jí byl udělen civilní Řád britského impéria, který však odmítla se slovy, že během války nedělala pranic civilního.
Řád britského impéria přijala až letos, ovšem ve Francii a při příležitosti návštěvy královny Alžběty II. v Paříži. "Musela jste na tento řád čekat velmi dlouho," citoval slova britské královny deník Daily Telegraph.
Není jisté, že Pearl Witheringtonovou uspokojí fakt, že u jejího jména v oxfordské encyklopedii druhé světové války je přinejmenším dvojnásobný počet řádků než u jejích zřejmě u veřejnosti (zejména filmové) známějších kolegyň ze SOE.
"Sexismus" však i v tomto případě vítězí, protože již před čtyřmi lety označil britský Národní archív jako muže, který "zachránil Den D", dvojitého agenta s krycím jménem Garbo. Tento španělský občan jménem Juan Pujol totiž od roku 1942 zásoboval z Londýna německé nejvyšší velení natolik "závažnými" informacemi, že mu uvěřili i to, že vylodění v Normandii je jen krycí operace. Dokonce i po Dnu D jej nacisté natolik oceňovali, že sám Hitler ho navrhl na udělení Železného kříže. Právě "Garbo" se ale možná zasloužil o to, že do poslední chvíle odmítalo německé velení v čele se svým vůdcem poslat zálohy tankových vojsk do Normandie...
Kvůli pomstě nacistů se však "Garbo" obával o svůj život a přes nabídky britských tajných služeb k nové identitě ve Walesu raději dokonce opustil svoji ženu a děti a začal nový život ve Venezuele. Své děti pak jeden z nejlepších britských agentů navštívil ve Španělsku až v roce 1984, čtyři roky před svou smrtí v Caracasu. Britských řádů se však nikdy nedočkal...
Autor je pracovníkem Vojenského historického ústavu


Vylodění ve Francii, 6. června 1944

Boje v prvních dnech invaze do Normandie (6. - 9. června 1944)
SNÍMKY: Čtk, archiv