Český výrobce proudových motorů raketově roste, žene ho boom bezpilotních letounů

Na Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně přijela společnost PBS představit svůj dosud nejvýkonnější proudový motor TJ200. Je malý, má nízkou spotřebu paliva a dosáhne maximálního tahu až 2300 newtonů, což je o polovinu víc, než dokázal jeho nejsilnější předchůdce. To z něj dělá ideální pohon pro vojenské drony, střely s plochou dráhou letu a další bezpilotní systémy. Navíc je odolný vůči mořské vodě, což je zásadní pro jeho nasazení v námořních aplikacích.

„Už nyní je jasné, že TJ200 se stane klíčovým produktem českého leteckého průmyslu,“ říká Petr Kádner, generální ředitel skupiny PBS, která právě díky vysoké poptávce po proudových motorech zažívá v posledních letech rekordní růst. „Zatímco zpočátku šlo jen o část segmentu naší výroby, dnes představují proudové motory klíčový produkt našeho portfolia. Události posledních let ukázaly, že právě tato technologie se stane pilířem moderní obrany,“ je si jist Kádner. Jako pohonné jednotky se proudové motory využívají hlavně u dronů, střel s dlouhým doletem a cvičných cílů. Bítešská firma je vyrábí i pro menší pilotované letouny v civilním sektoru.

Za strmým růstem firmy nicméně stojí především současný rozmach zbrojního průmyslu spojený s válkou na Ukrajině, kde hrají bezpilotní prostředky zásadní roli. „Důraz na vzdušný prostor a možnost leteckých aplikací zásadně urychlily investice do obrany a modernizace leteckých aplikací. Poptávka po motorech pro bezpilotní prostředky vzrostla o stovky procent,“ dodává Kádner.

Zatímco v minulosti se na výsledcích PBS podílel i obchod na ruském trhu, od vyhlášení sankcí už firma do Ruska nedodává, velká část dodávek naopak míří na obranu Ukrajiny. „Některé vojenské úspěchy Ukrajiny byly možné díky tomu, že drony a střely měly kvalitní motor z Česka,“ potvrzuje ředitel skupiny PBS.

S Ukrajinou spolupracuje PBS i na vývoji nového motoru AI‑PBS 350, který najde využití v bojových střelách a větších bezpilotních prostředcích. Partnerem tohoto projektu je záporožská firma Ivčenko‑Progress. „Tato spolupráce je pro nás velmi přínosná i vzhledem k našemu vývoji a inovacím v oblasti zvýšení výkonu motorů. Jedná se o motor, který by měl ještě vyšší výkon, než jaký jsme doposud dokázali vyrobit,“ upřesňuje Kádner.

Vysokou poptávku po proudových motorech očekává firma i po skončení konfliktu, kdy armády budou pravděpodobně několik let intenzivně dozbrojovat, doplňovat zásoby a modernizovat. Stále tedy navyšuje výrobu a masivně investuje do svého rozvoje na tuzemské i světové úrovni. Do dvou let chce zvýšit produkci ze stovek motorů až na desítky tisíc kusů. Tržby za loňský rok dosáhly u skupiny PBS dvou miliard korun, což je meziroční nárůst o zhruba 30 procent.

Nové závody a stovky zaměstnanců

Tomu odpovídá rychlé rozšiřování výrobních kapacit. Do svého mateřského závodu ve Velké Bíteši PBS minulý rok investovala 300 milionů korun, letos je objem investic ještě výraznější – dosahuje téměř jedné miliardy. Z těchto prostředků vyrůstá na Vysočině moderně vybavená hala pro sériovou výrobu letecké techniky, zároveň vzniká nová divize technického rozvoje, která posílí vývoj, konstrukci a testování motorů. Firma investuje i do oblasti přesného lití, které využívá například pro letecké komponenty.

„Mnoho našich zaměstnanců láká, že se mohou podílet na vývoji a výrobě opravdu high tech výrobků v letectví a na mezinárodně zajímavých projektech. Je pro ně i přínosné, že vidí, jak se výrobky vyvíjí, testují i vyrábí, protože máme celý vývojový a výrobní proces v rámci jednoho závodu doslova pod jednou střechou,“ dodává Kádner.

Spolu s výrobou roste v PBS také počet zaměstnanců. Zatímco vloni tu pracovalo přes 600 lidí, letos jich je už téměř 800, což ještě není finální počet. Aktuálně firma nabírá více než 250 nových zaměstnanců, nedostatkové jsou zejména technologické profese. „Hledáme vývojové inženýry, konstruktéry, technology, procesní inženýry, kontrolory výroby, techniky kvality, elektrotechniky nebo CNC operátory,“ vyjmenovává ředitel.

Expanze ale probíhá i za oceánem. V dubnu letošního roku PBS otevřela výrobní závod v Roswellu v Georgii, kde v září spustila sériovou výrobu a postupně chce rozšiřovat spektrum vyráběných motorů. „Očekáváme, že do začátku roku 2026 budeme schopni vyrábět tisíce kusů ročně a do dvou let dojde k navýšení na desítky tisíc,“ předpokládá Kádner. Investice za více než 20 milionů dolarů už v Roswellu zaměstnala stovku lidí a v plánu je již výstavba druhého závodu za 90 milionů dolarů. O tom, kde bude nová továrna umístěna, zatím skupina nerozhodla, uvažuje o Floridě, Georgii nebo Texasu.

Start za sedm vteřin

PBS vede konsorcium českých firem, které se podílejí na dodávkách komponent pro stíhačky F‑35. Konkrétně spolupracuje se společností Lockheed Martin na vývoji některých výrobních technologií včetně aditivní výroby, laserového zušlechťování povrchů a pokročilého tepelného zpracování.

Kromě motorů se PBS věnuje také výrobě pomocných energetických jednotek pro vojenská a civilní letadla (APU). Ty pomáhají vrtulníkům při startu hlavních motorů a zajišťují elektřinu pro palubní systémy před startem.

Letectví

Stáhněte si přílohu v PDF

Letos v září skupina PBS uzavřela spolupráci s americkou společností Pratt & Whitney na vývoji nové generace těchto jednotek. Mají být menší, lehčí a třikrát efektivnější než současné typy. „Toto partnerství má strategický význam, protože je součástí česko‑americké průmyslové spolupráce v návaznosti na nákup letounů F‑35. Vývoj bude probíhat ve Velké Bíteši a projekt zaměstná asi 100 lidí,“ říká Kádner. Vývoj nových APU potrvá tři roky a další rok až dva zabere jejich certifikace, na trh se tedy dostanou kolem roku 2030.

Speciální APU s alternativním elektrickým generátorem nyní PBS vyrábí také pro českou armádu. Smlouvu o spolupráci na integraci modernizovaného systému APU Safír 5K/G MI do vrtulníku Mi‑171Š firma uzavřela se státním podnikem LOM Praha a hodnota kontraktu je v řádech milionů korun. „ Z pohledu budoucích zakázek PBS na APU Safír se ale jedná o miliardy, protože využití by jednotky mohly najít i u mnoha mezinárodních zákazníků,“ předpokládá Kádner. Vyvíjet a certifikovat civilní APU přitom mohou jen čtyři firmy na světě a PBS je jednou z nich.

Do vývoje a inovací skupina ročně investuje desetinu svého obratu. „To nám umožňuje posouvat parametry vyráběných motorů. Mají například rychlý start do sedmi vteřin i ve vysokých výškách, nízkou hmotnost, vysokou životnost a spolehlivost v bojových podmínkách,“ shrnuje Kádner směr, kterým se vývoj moderní letecké techniky ubírá.

Text vznikl ve spolupráci s firmou PBS Group.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Letectví.