Chorvatsko se stalo oficiálním kandidátem pro EU

Chorvatsko se stalo oficiálním kandidátem pro EU

/Od našeho spolupracovníka/
Ještě před dvěma týdny bylo Slovinsko proti oficiální kandidatuře Chorvatska na členství v Evropské unii. Bruselský summit pětadvaceti členů ovšem Záhřebu kandidátský statut udělil. Chorvatsko si tak uchovalo naději na brzký vstup do unie - podle svých představitelů chce Záhřeb vstoupit do EU už společně s Bulharskem a Rumunskem v roce 2007, což unijní diplomaté označují za nereálné.
"V unii můžeme být už za dva nebo tři roky," prohlásil po přijetí kandidatury své země chorvatský předseda vlády Ivo Sanader.
Překážku, která vadila Lublani i dalším členům unie, jednostranně vyhlášenou ekonomickou zónu v Jaderském moři, Chorvatsko odstranilo.

Sporná zóna

Výhradní hospodářskou zónu vyhlásil Záhřeb podél svého pobřeží na podzim loňského roku a její uplatňování zároveň o rok odložil. Zóna, která by Chorvatům umožnila kontrolovat rybolov a veškerý provoz na hladině i pod ní, se stala předmětem ostrých protestů sousedního Slovinska, jež by vzhledem ke své poloze a malé šířce Jadranu přišlo o volný přístup na otevřené moře a bylo by omezeno i v dalších aktivitách na moři.
Proti chorvatské hospodářské zóně na Jadranu vystupovala také Itálie, která zdůrazňovala nutnost společné dohody o využívání moře mezi všemi státy s jadranským pobřežím. Chorvatsko před podobnými jednostrannými kroky s odvoláním na možné odmítnutí kandidatury varovali také vrchní představitelé EU.
Po neúspěšných slovinských výzvách změnilo Chorvatsko svůj postoj až s přijetím Slovinska do EU letos v květnu. Slovinský premiér Antona Rop a ministr zahraničí Dimitrij Rupel tvrdili, že Slovinsko bude jako člen unie blokovat přijetí kandidatury Chorvatska.
Na začátku června nejprve do té doby neústupný chorvatský parlament přijal doplněk k zákonu o výhradní zóně, který umožňuje její využívání všem členským státům bez omezení, dokud Chorvatsko nepodepíše s Evropskou unií smlouvu o rybolovu.
Představitelé všech tří zúčastněných zemí se před summitem unie dohodli, že platnost chorvatské zóny bude odložena do té doby, než se Chorvatsko a sousední členské státy EU domluví na společném postupu. Slovinsko požadovalo potvrzení tohoto stanoviska na summitu.

Spokojení Slovinci

Schůzka měla největší význam pro Slovinsko, nejvíce omezované jednostrannou chorvatskou jurisdikcí na Jadranu. "Výsledek je dílčí a můžeme jej považovat za východisko k dalším jednáním," řekl slovinský vládní tajemník Andrej Logar, zastupující zemi na jednání v Bruselu.
Slovinský premiér Anton Rop označil dosažený stav za velmi dobrý. "Pro Slovinsko je dosavadní postup velmi příznivý a situace na moři je tím pro Slovinsko vyřešená," dodal.
Chorvaté však nemají ještě úplně vyhráno. Dokument o jejich kandidatuře, přijatý na summitu, zdůrazňuje, že přístupová jednání nezáleží jen na postoji ke sporné ekonomické zóně, ale také na postoji Záhřebu ke spolupráci s haagským Mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii.