Osetský Beslan prožil krvavý začátek školního roku

Osetský Beslan prožil krvavý začátek školního roku

Celým světem otřásl začátek školního roku v severoosetském městě Beslan. Tři desítky teroristů pronikly 1. září do beslanské školy a zadržovaly v ní jako rukojmí přes tisíc lidí, kteří se zúčastnili slavnostního zahájení nového školního roku - dětí, jejich rodičů i učitelů.
Osudným se pro rukojmí stalo páteční poledne 3. září. Zaminovanou tělocvičnou, v níž byla rukojmí shromážděna, otřáslo několik výbuchů a děti i dospělí se pokusili o útěk. Teroristé jim podle televize NTV stříleli do zad.
Vzápětí zaútočily i zvláštní jednotky, a tak se prchající dostali do křížové palby. "První exploze byla zřejmě náhodná, teroristé asi upustili granát," řekl televizi NTV pracovník Severoosetské záchranné služby Ruslan Tavasijev. "Děti vybíhaly na školní dvůr a do zad je zasahovaly kulky teroristů a střepiny granátů. Teprve pak zaútočili policisté."
Jedna z přeživších rukojmí, beslanská novinářka Fatima Alikovová, vypověděla, že "první den se teroristé chovali k rukojmím docela slušně".
"Zuřit začali, až když bylo jasné, že se k vyjednávání nedostaví prezident Vladmir Putin. Pak začali vraždit rukojmí. Jejich těla vyhazovali z okna na dvůr. Celkem jich zabili na dvě desítky," řekla novinářka.
Po dva dny přicházely z Beslanu rozporuplné informace o počtu rukojmích, národnosti teroristů i jejich požadavcích. Teprve těsně před vyvrcholením tragédie se na ruských televizních kanálech objevilo tvrzení, že rukojmích je přes tisíc.
Konečnou bilanci beslanské tragédie pak zveřejnila generální prokuratura Ruské federace v říjnu: V beslanské škole zahynulo a bylo zabito jen ve dnech 1. až 3. září 330 osob, z toho 172 dětí.
"Při záchraně rukojmích padlo 11 příslušníků zvláštních jednotek Alfa a Vympel, jež jsou podřízeny Federální bezpečnostní službě, a dva záchranáři týmu Centrospas ministerstva pro mimořádné situace," uvedla televize REN-TV.
V sedmdesáti případech bylo třeba zbytky těl zohavených výbuchy identifikovat pomocí genetického testu. Dalších 27 těl se dosud nepodařilo identifikovat vůbec.
Mezi mrtvými bylo i třicet teroristů, kteří po tři dny zadržovali rukojmí ve škole a řadu lidí pro výstrahu popravili. Dodnes není plně objasněno, čeho chtěli únosci dosáhnout.
Klíčovou úlohu při vyjednávání o osudu rukojmích sehráli moskevský dětský lékař Leonid Rošal a bývalý prezident Ingušské republiky Ruslan Aušev. "Ani jim se však nepodařilo přesvědčit únosce, mezi nimiž byly čtyři ženy opásané pásy šáhidek, že dětem je třeba dávat potraviny, léky a především vodu," napsal list Kommersant.
Jediným z teroristů, koho se podařilo zajmout, byl čečenský rodák Chanpaša Kulajev. U výslechu uvedl, že skupině teroristů velel jedenatřicetiletý Inguš Ruslan Chočubarov, přezdívaný Plukovník.
Podle informací zveřejněných televizí NTV však nebyli ve skupině jen Inguši, ale i příslušníci jiných národností. "Ingušská stopa" vyvolala v Severním Osetsku hysterii. Zatímco Osetinci jsou převážně křesťané, Inguši a Čečeni vyznávají islám.
Odvěký zákon krevní msty však na Kavkaze přežívá bez ohledu na vyznání. "V severoosetském Vladikavkazu již vznikla organizace zvaná Osetský Ku-klux-klan. Nehodlá potrestat jen ty, kdož se podíleli na teroristickém útoku v Beslanu. Klade si za cíl likvidaci zkorumpovaných úředníků a policistů," uvedl server gzt.ru.
Podle psychologů si ale nejtěžší následky odnesly děti, které prožitá hrůza poznamená na celý zbytek života. Osmdesát procent těch, které se staly rukojmími, trpí nyní nějakou formou psychické poruchy. Desítky těchto dětí pozvala na ozdravné pobyty do Karlových Varů také česká vláda. Na pomoci obětem se podílely také české humanitární organizace.