Pro německé banky jsou studenti rizikem

Pro německé banky jsou studenti rizikem

Jít, či nejít studovat? Nalézt správnou odpověď na tuto otázku nebylo pro mnoho německých maturantů snadné již vloni, natož letos. Zatímco v minulosti byl pro většinu z nich rozhodující způsob financování studentského života, který se často odehrává na druhém konci země, nyní se k tomu ještě přidává "hrozba" povinnosti platit školné.
V lednu totiž německý ústavní soud rozhodl, že jednotlivé spolkové země mohou zpoplatnění studia zavést. Jako první chce školné na univerzitách už příští rok zavést Bavorsko. Dosud je sice jeho maximální výše stanovena na 500 eur za semestr, podle odborníků by se ale mohlo brzy vyšplhat až na tisíc eur, což je částka běžná v zahraničí.
Pokles již beztak nízkého počtu vysokoškoláků si ovšem německá vláda nemůže dovolit. Právě vzdělání se totiž snaží prezentovat jako jedno z řešení, jak dostat churavějící hospodářství opět na nohy.

Na školné si vezměte úvěr

Řešením by mělo být zavedení výhodných půjček pro studenty, což bylo i jednou z podmínek ústavního soudu pro zavedení školného. Německé banky se do tohoto podniku ale neženou. Studenti jsou totiž velké riziko.
V současnosti podle výzkumů institutu Innofact žijí studenti především z podpory rodičů, vlastní práce a podpory státu. Jen 3,8 procenta si jich na studium vzalo úvěr. Pokud by byla nabídka lepší, byla by přitom podle průzkumů Handelsblattu ochotna půjčit si na vzdělání zhruba třetina všech studentů.
Jako jediná ale zatím tuto možnost poskytuje státem vlastněná banka KfW. Ta od příštího semestru bude nabízet půjčky všem, měsíčně by studenti mohli dostat až 650 eur. Z nich by měli pokrýt školné i živobytí.
Ostatní banky zatím zvažují, co nové cílové skupině nabídnout. Deutsche Bank například pracuje na modelu, který by byl zaměřen především na studenty v inženýrském nebo jiném vyšším studiu, jelikož zde je míra přerušení studia nižší. Konkurence se zatím radí nebo žádnou nabídku pro studenty ani nechystá.

Ručitelem stát?

Hlavním problémem bank je fakt, že studenti často nemohou nabídnout žádné jistiny. Dokonce i státní KfW tak počítá s tím, že zhruba 12 až 13 procent úvěrů nebude nikdy splaceno. Podle kritiků je ale toto procento kalkulováno velmi nízko, například po zavedení studentských půjček v USA dosahoval podíl nesplacených úvěrů až 20 procent. Bance tak vytýkají, že v důsledku bude ztrátu muset opět zaplatit stát, čili daňoví poplatníci.
Zástupci ostatních bank nyní doufají, že stát bude muset převzít záruku za studentské úvěry paušálně u všech, protože jinak by byla KfW zvýhodněna. To ale zatím vláda odmítá.
"Dveře pro soukromé banky na trh studentských úvěrů jsou kvůli chování KfW uzavřeny," tvrdí proto Klaus Möller ze Spolkového svazu Raiffeisenbank.
"Bez zajištění je těžké nabízet studentům úvěry za běžných tržních podmínek," dodává Marion Dresslerová ze Spolkového svazu německých bank.
Aby banky mohly "rizikovost" studentů správně odhadnout, odborníci nyní pracují na speciálním ratingovém systému.