Potíže s učebnicemi nemá jen Asie

Potíže s učebnicemi nemá jen Asie

Dějiny jsou plné pokusů překroutit a zastírat fakta. Některými z nich se zabývají mezinárodní konference, jejich účastníci diskutují například o podstatě a historii komunistických systémů i o současných specifikách jednotlivých zemí - třeba o vztazích mezi etniky a náboženskými skupinami.

Hrozné čínské učebnice

Bez odstranění "bílých míst" v dějinách není možná skutečná integrace Evropy ani odstranění napětí v jiných oblastech světa. To se potvrzuje na Dálném východě. Je přitom smutné, že podnět k čínským demonstracím proti falšování učebnic dalo demokratické Japonsko. A vůbec ho neomlouvá, že manipulace s fakty v čínských učebnicích je daleko větší. Ke zlepšení vztahů by snad mohla přispět výuka připravená společným úsilím historiků z dříve nepřátelských zemí.

Evropské dějiny Evropy

K prvním vlaštovkám patří Dějiny Evropy napsané dvanácti evropskými historiky. Tento projekt sice byl prozatím přerušen, ale byla již dokončena německo-francouzská učebnice. Snad tento trend bude pokračovat i v ostatních zemích. Neboť je zde řada problémů, které se mohou snadno vyhrotit, u nás třeba problematika odsunu Němců a takzvané Benešovy dekrety. Bez kritické analýzy totiž snadno podléháme stereotypům.

Socialismus podle NSDAP?

Za nacistického protektorátu vyšla brožura nazvaná Mírové dílo Adolfa Hitlera. Její obsah se až nápadně podobal rétorice, kterou později užíval komunistický režim. Ač se nacismus skloňoval ve všech pádech, málokdo si uvědomoval, že Německá nacionálně socialistická strana práce představovala socialismus v národních barvách. A tak část českého národa, ač většinou nacisty nenáviděl, po válce paradoxně podlehla téměř totožným idejím.

Pište to, co chceme slyšet

Problémy s vyrovnáváním se s vlastní historií existují i v jiných státech Evropy. Pro mladou generaci v Německu i ve Francii bylo překvapením nedávné odhalení, že ve francouzské armádě v Indočíně bojovala po druhé světové válce i velice početná skupina bývalých příslušníků SS. Někteří z těchto žoldáků se po návratu stali váženými francouzskými občany, kteří jsou každoročně oceňováni na vzpomínkových slavnostech.
Ale jsou i vážnější problémy. Poláci uvádějí stálé rozpory s Ukrajinci v pohraničních oblastech, Španělé důsledky Frankovy diktatury, o kterých se dlouhou dobu nesmělo mluvit, Francouzi si připomínají mučení v Alžírsku.
Politici i občané obvykle chtějí slyšet pouze tu část pravdy, která jim vyhovuje. A někteří by raději historii "nevířili". Skeptici tvrdí, že vztahy mezi národy se hledáním pravdy nezlepší. Jako důkaz uvádějí, že přes veškerá odhalení nacistických zvěrstev antisemitismus za posledních deset let výrazně vzrostl. Tady je ale možné namítnout, že je to důsledek právě nedostatečného a schematického prezentování historické skutečnosti.

Kdo, když ne my

Hysterie, která se při debatách o minulosti objevuje, je zbytečná. I když není možné vše si "vyříkat" a pochopit okamžitě, bylo by nezodpovědné čekat s hledáním pravdy o vlastní historii na novou generaci. Autor je historikem