Cena životního pojištění s věkem roste

Proč životní pojistka

Životní pojištění kryje řadu rizik. V první řadě jde o úmrtí pojištěného. V tom případě dostávají předem stanovenou částku osoby uvedené v pojistné smlouvě, anebo dědicové (nejsou-li ve smlouvě uvedeny takzvané oprávněné osoby). Životní pojistku by si proto měli zřizovat hlavně živitelé rodiny - tedy osoby, na nichž jsou finančně závislí další lidé.
Část pojišťoven navíc do svých produktů zahrnuje pojištění pro případ trvalé invalidity. U jiných mohou klienti v případě zájmu toto připojištění dokoupit. Dále se lze připojistit také pro případ následků úrazu, dlouhodobé pracovní neschopnosti a dalších rizik. U pojištění pro případ smrti či dožití, případně u důchodového pojištění se zároveň tvoří finanční rezerva, která je zhodnocována investicemi. Na konci pojištění je naspořená suma klientovi vyplacena.

Čím dříve, tím lépe

Cena životní pojistky (pojistné) roste s rizikovostí klienta. Dražší pojištění však nezískají jen lidé, kteří se věnují rizikovým sportům. Pojistné roste také s věkem pojištěného.
Každá životní pojišťovna má vlastní sazby pojistného a pojistných plnění. V kalkulaci, jak se na ceně pojistky projeví rostoucí věk klienta, mohou pomoci propočty České asociace pojišťoven o životním pojištění. Zde lidé získají informaci o orientační výši ročního pojistného pro muže při pojistné částce 100 tisíc korun a době placení pojistného 15 let. Jde o pojištění pro případ smrti nebo dožití. Kupříkladu u třicetiletého muže jde o roční sazbu ve výši 6160 korun, u čtyřicetiletého již 6368 korun a u padesátiletého se jedná o částku 6995 korun. Za patnáct let tedy padesátník zaplatí na pojistném o 12,5 tisíce korun více než třicátník.
Rozdíl tedy činí 12,5 procenta z cílové částky. A to jde o relativně nízkou pojistku a z hlediska třicátníka či čtyřicátníka krátkou dobu pojištění. U pojistek na vyšší částky a delší období rozdíly samozřejmě výrazně rostou.
Životní pojištění s rezervotvornou složkou navíc disponuje státní podporou ve formě daňových úlev. Ta může činit až 12 tisíc ročně, které se odečítají ze základu daně. Podmínkou pro uplatnění daňových úlev je minimální pojistná doba nejméně 60 měsíců a sjednání výplaty cílové částky až po dosažení 60 roku věku. Musí přitom jít o pojistku, která vedle krytí rizika vytváří finanční rezervu, tedy o pojištění pro případ smrti či dožití.
Samozřejmě záleží na tom, jak vysokou pojistku si klient sjedná. Pokud si člověk stanoví pojistku podle cílové částky, pak je jedno, jestli platí pět let po 12 tisících korun ročně, nebo deset let po šesti tisících. U vyšších částek a delších období se samozřejmě rozložení platby do více let z daňového hlediska vyplatí.
Daňové úlevy jsou jen jedním z důvodů, proč se pojistit nejen na riziko úmrtí, ale i na dožití. Parlamentní politické strany předložily před časem své varianty penzijní reformy k propočtům takzvané Bezděkově komisi, která byla za tímto účelem sestavena. Ta propočítala, že relace penzí k průměrné mzdě postupně klesnou ze současných 40 procent o třetinu až polovinu podle jednotlivých variant.