České aerolinie čekají na svého nového šéfa. Jaký ale byl ten poslední, Jaroslav Tvrdík? Jednoduchá odpověď asi neexistuje.
Na fóru odborného leteckého serveru airways.cz se na toto téma vedou živé diskuse. Tvrdíkovi zastánci zdůrazňují, že v posledním roce zahájil razantní snižování nákladů, zavedl elektronické letenky a relativně ustál požadavky odborářů. S tím lze souhlasit.
Především stevardi pak Tvrdíka chválí za to, že ČSA dodnes udržuje oproti některým konkurentům vysoký standard na linkách.
Negativní hlasy upozorňují na klesající výnosy přepočítané na jedno sedadlo, příliš velké investice a ohromné výdaje za poradenství. Ty podle neoficiálních údajů přesáhly částku tři sta miliónů korun.
Diskutabilní je i "Tvrdíkův" autopark. Ten čítá 240 osobních aut, z toho šedesát značky Audi. Má je k dispozici vrcholný management. Za bývalého předchůdce Miroslava Kůly přitom bylo v aeroliniích pro manažery přibližně deset aut.
Nepřítel číslo 1: ropa
Tvrdíkovi jistě nepomohly okolnosti, za kterých do firmy přišel. Šéfovat aerolinie začal na podzim roku 2003 - dva roky po teroristických útocích na New York. Tedy v době, kdy na aerolinie začal ve velkém dopadat strach z terorismu a také z nemoci SARS. Lidé nechtěli létat.
Do hospodářské ztráty se tak v té době začaly propadat jedny aerolinie za druhými. Řada z nich skončila v konkursu. Za loňský rok by mělo ČSA skončit ve ztrátě necelých 350 miliónů korun. Alespoň to v posledních měsících Jaroslav Tvrdík mnohokrát opakoval.
Mezi zaměstnanci se však šíří spekulace, že by ztráta mohla být vyšší. Nejhorší výsledek za posledních deset let vykázaly ČSA v roce 2001, kdy se hospodaření propadlo na minus 456 miliónů korun. Za rok 2004 aerolinky vykázaly zisk ve výši 324 miliónů korun. Do ztráty aeroliniím "pomohli" také sílící nízkonákladoví dopravci, hlavně však prudce rostoucí cena ropy.
V době, kdy Tvrdík nastupoval do čela ČSA, stál barel ropy necelých třicet dolarů. Nyní je to více než dvojnásobek. Dopad rostoucí ceny ropy lze přitom snížit jen zajištěním a palivovými příplatky. Ty ostatně národní dopravce k ceně letenky - stejně jako jeho konkurenti - také zavedl.
Také konkurenti mají potíže
Tvrdíkovy manažerské zásahy se těžko srovnávají. Také ostatní dopravci totiž mají kvůli drahé ropě potíže. Ještě v létě polský národní dopravce LOT očekával, že bude mít za rok 2005 ztrátu 87 miliónů zlotých, asi 660 miliónů korun. V listopadu agentura Bloomberg uvedla, že díky výraznému snižování nákladů bude výsledek lepší.
Radikální řez chystají i maďarské ztrátové aerolinie Malév. "Do konce roku propustíme šest set zaměstnanců," řekl výkonný ředitel Janos Gonczi.
Italská Alitalia, která se dlouho pohybuje na hranici přežití, získala na začátku prosince více než jednu miliardu eur za vydání nových akcií. Italský národní dopravce si také půjčil ještě téměř 450 miliónů euro na dokončení restrukturalizace. Vedení očekává, že by se tak mohlo zlepšit hospodaření těchto dlouhodobě silně ztrátových aerolinií.
.
Na fóru odborného leteckého serveru airways.cz se na toto téma vedou živé diskuse. Tvrdíkovi zastánci zdůrazňují, že v posledním roce zahájil razantní snižování nákladů, zavedl elektronické letenky a relativně ustál požadavky odborářů. S tím lze souhlasit.
|
Úspěchy a propady
|
Především stevardi pak Tvrdíka chválí za to, že ČSA dodnes udržuje oproti některým konkurentům vysoký standard na linkách.
Negativní hlasy upozorňují na klesající výnosy přepočítané na jedno sedadlo, příliš velké investice a ohromné výdaje za poradenství. Ty podle neoficiálních údajů přesáhly částku tři sta miliónů korun.
Diskutabilní je i "Tvrdíkův" autopark. Ten čítá 240 osobních aut, z toho šedesát značky Audi. Má je k dispozici vrcholný management. Za bývalého předchůdce Miroslava Kůly přitom bylo v aeroliniích pro manažery přibližně deset aut.
Nepřítel číslo 1: ropa
Tvrdíkovi jistě nepomohly okolnosti, za kterých do firmy přišel. Šéfovat aerolinie začal na podzim roku 2003 - dva roky po teroristických útocích na New York. Tedy v době, kdy na aerolinie začal ve velkém dopadat strach z terorismu a také z nemoci SARS. Lidé nechtěli létat.
Do hospodářské ztráty se tak v té době začaly propadat jedny aerolinie za druhými. Řada z nich skončila v konkursu. Za loňský rok by mělo ČSA skončit ve ztrátě necelých 350 miliónů korun. Alespoň to v posledních měsících Jaroslav Tvrdík mnohokrát opakoval.
Mezi zaměstnanci se však šíří spekulace, že by ztráta mohla být vyšší. Nejhorší výsledek za posledních deset let vykázaly ČSA v roce 2001, kdy se hospodaření propadlo na minus 456 miliónů korun. Za rok 2004 aerolinky vykázaly zisk ve výši 324 miliónů korun. Do ztráty aeroliniím "pomohli" také sílící nízkonákladoví dopravci, hlavně však prudce rostoucí cena ropy.
V době, kdy Tvrdík nastupoval do čela ČSA, stál barel ropy necelých třicet dolarů. Nyní je to více než dvojnásobek. Dopad rostoucí ceny ropy lze přitom snížit jen zajištěním a palivovými příplatky. Ty ostatně národní dopravce k ceně letenky - stejně jako jeho konkurenti - také zavedl.
Také konkurenti mají potíže
Tvrdíkovy manažerské zásahy se těžko srovnávají. Také ostatní dopravci totiž mají kvůli drahé ropě potíže. Ještě v létě polský národní dopravce LOT očekával, že bude mít za rok 2005 ztrátu 87 miliónů zlotých, asi 660 miliónů korun. V listopadu agentura Bloomberg uvedla, že díky výraznému snižování nákladů bude výsledek lepší.
Radikální řez chystají i maďarské ztrátové aerolinie Malév. "Do konce roku propustíme šest set zaměstnanců," řekl výkonný ředitel Janos Gonczi.
Italská Alitalia, která se dlouho pohybuje na hranici přežití, získala na začátku prosince více než jednu miliardu eur za vydání nových akcií. Italský národní dopravce si také půjčil ještě téměř 450 miliónů euro na dokončení restrukturalizace. Vedení očekává, že by se tak mohlo zlepšit hospodaření těchto dlouhodobě silně ztrátových aerolinií.
.
