Evropa chce pohnat Írán před OSN

Trojice evropských mocností - Británie, Německo a Francie - se rozhodla ukončit vyjednávání s Íránem a předat spor o jeho jaderný program Radě bezpečnosti OSN. Ta by mohla na Írán, jehož Západ podezírá ze snahy vyrobit jadernou zbraň, uvalit ekonomické sankce.

Ministři zahraničí takzvané evropské trojky Jack Straw, Frank-Walter Steinmeier a Philippe Douste-Blazy se na tom včera dohodli s šéfem zahraniční a obranné politiky Evropské unie Javierem Solanou na krizové schůzce v Berlíně. Tu svolali poté, co Írán tento týden sejmul pečetě OSN ve třech jaderných zařízeních. Schůzky se prostřednictvím telekonferenčního hovoru zúčastnila i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Rozhodnutí znamená tečku za dvouapůlletým diplomatickým úsilím, kterým se evropská trojka snažila přimět Írán, aby se vzdal svých jaderných ambicí. Teherán tvrdí, že nukleární technologii vyvíjí čistě pro použití v elektrárnách, na což má podle mezinárodních úmluv právo. Zároveň ale odmítá nabídky, aby jaderné palivo získával ze zahraničí.

"Z našeho pohledu nadešla chvíle zapojit Radu bezpečnosti OSN," řekl po schůzce německý ministr Frank-Walter Steinmeier. Podle něj se rozhovory s Íránem dostaly do mrtvého bodu. Solana k tomu dodal, že Evropa nemůže přijmout nejasnost cílů, které íránský jaderný program má.
Írán je jejím čtvrtým největším světovým producentem ropy na světě. Její cena na světových trzích včera kvůli obavám z přerušení dodávek dosáhla tříměsíčního maxima.

Rozhodne MAAE

Účastníci schůzky vyzvali k mimořádnému zasedání rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Ta rozhodne, zda záležitost íránského jaderného programu bude skutečně posuzovat Rada bezpečnosti OSN.
Zasedání guvernérů MAAE by se mohlo uskutečnit ještě do konce ledna nebo začátkem února. Generální ředitel agentury Muhammad Baradej, který se intenzívně snažil přimět Írán ke zmírnění postoje, by měl do té doby přednést novou hodnotící zprávu.

Rada guvernérů MAAE má 35 členů a k pohnání Íránu před OSN stačí, aby s tím souhlasila polovina z nich. Takovou podporu má Evropa a Spojené státy, které na tento krok tlačí už několik let, již zajištěnou. Usilují ale o to, aby tento krok podpořilo ještě více zemí, a to zejména Rusko a Čína, dva z pěti stálých členů rady.

Obě země se v minulosti vyjadřovaly ke kritice Íránu zdrženlivě. Obě rovněž mají s Íránem intenzívní styky. Rusko buduje jadernou elektrárnu v íránském Búšehru a v prosinci podepsalo vojenský kontrakt s Teheránem ve výši jedné miliardy dolarů. Čína je velkým odběratelem íránské ropy.

Přidává se Moskva i Peking

Země evropské trojky se s Ruskem a s Čínou dohodly, že se jejich zástupci sejdou příští týden v Londýně. Na schůzce mají projednat další postup. Tento týden se přitom objevily zprávy, že Západ obě země začal získávat na svou stranu.
Americký list Washington Post včera napsal, že se Rusko zavázalo při jednání rady guvernérů MAAE zdržet hlasování. V telefonickém rozhovoru s Riceovou to údajně slíbil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Závazek se ovšem nevztahuje na jednání RB OSN a případné uvalení sankcí.

USA a Evropa nyní usilují o to, aby získaly plnou podporu Moskvy a aby se k ní přidal i Peking. I ten v posledních dnech přiostřil svá obvykle velice opatrná prohlášení a odmítl možnost, že by Írán měl mít jadernou zbraň.
I v případě, že by Teherán odmítl mezinárodní nátlak a začal s výrobou jaderného materiálu, bude mu podle odborníků trvat nejméně pět let, než by byl schopen atomovou bombu vyrobit.

Hlavní hráči sporu a o co jim jde

Írán

Odmítá podezření USA a Evropy, že chce vyrobit jadernou zbraň, a tvrdí, že obohacování uranu využije jen pro výrobu energie.

Evropská trojka

Británie, Německo a Francie se v posledních třech letech chopily jednání s Íránem. Přesvědčují jej, aby omezil své nukleární ambice výměnou za posílení hospodářských a politických vztahů s Evropou.

Spojené státy

USA již několik let tlačí na to, aby záležitost íránského jaderného programu byla předložena Radě bezpečnosti OSN. Poté, co prezident George W. Bush loni jednal v Bruselu s činiteli EU, dal Washington plnou podporu jednáním mezi evropskou trojkou a Teheránem.

Rusko

Po přerušení evropsko-íránských jednání loni v srpnu převzalo diplomatické otěže. Nabídlo Teheránu, aby nejspornější část jaderného programu probíhala na ruské půdě. Írán to odmítl.

MAAE

Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej se snaží už několik let udržet Írán u jednacího stolu. Agentura však kritizovala Teherán za nedostatečnou spolupráci s OSN.
Zdroj: Reuters, Financial Times