Mahmúd Ahmadínežád: Zastánce islámu, atomu a chudých

Zastánce islámu, atomu a chudých

Když v září poprvé oslovil Valné shromáždění OSN, cítil prý, že jeho hlavu obklopilo světlo - jakási aura pocházející přímo od Boha.
"Celých 27 nebo 28 minut, co jsem mluvil, ti světoví vůdci ani nemrkli," popisoval pak íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád doma jednomu z ajatolláhů.

Ještě před rokem to byl politik, kterého ve světě znal málokdo. Stačilo pár měsíců ve funkci, a konzervativní Íránec se vryl do povědomí šokujícími výroky o nutnosti vymazání Izraele z mapy či o mýtu holocaustu. Jeho země obnovila jaderný program a vystavuje se nebezpečí sankcí OSN.

"To, co Ahmadínežád dělá, má přesně zamýšlený účel. Chce si naklonit radikální část společnosti a pozvednout její morálku," řekl agentuře UPI íránský analytik Aliréza Džafarzadí.
Kontroverzní výroky jsou určeny i arabskému světu, jako psychologická zbraň proti Západu.

Povinný plnovous

Syn kováře z malého íránského městečka Garmsar byl nejkonzervativnějším ze sedmi kandidátů, kteří loni v červnu soupeřili o funkci íránského prezidenta.

Už ve dvou předchozích letech, jako starosta Teheránu, nechal Ahmadínežád zavřít rychlá občerstvení, úředníci si museli nechat narůst plnovous, nosit dlouhé rukávy a ženy i muži začali povinně používat oddělené výtahy.
Na hlavních náměstích v Teheránu chtěl nechat pohřbít těla mučedníků z irácko-íránské války.
Že získal ve volbách takovou podporu, proto zapůsobilo jako obrovské překvapení. Opravdu chtějí Íránci totéž co on - konzervativní náboženský stát?

Neřešte oblečení

Když se Ahmadínežáda během volební kampaně ptali, jestli bude nutit ženy nosit povinně čádor, tedy černý hábit od hlavy až k patě, nechtěl o tom ani slyšet: "Copak jsou hlavním problémem naší země účesy? Ať si dělají s vlasy, co chtějí," odsekl a dodal, že jeho prioritou je řešit problém nezaměstnanosti a nedostatku bytů, nikoli oblečení.

Profiloval se jako zastánce nejchudších vrstev, kterým sliboval práci. Íránci měli po letech vlády reformistů pocit, že jsou stále chudší, a on přišel s populistickým sociálním programem. Nabízel práci a slíbil dokonce vyplácet každý měsíc podporu.
Většina těch, kteří ho podpořili, hlasovala v chudých oblastech, jako je například jih Teheránu.

Západní hudba ne

Jakmile se ale chopil moci, zahájil sérii kroků, které mají "navrátit republiku do dní revoluce".
Začal zákazem západní hudby v televizním a rozhlasovém vysílání. Vláda vytvořila plán, jehož cílem je "propagovat kulturu zahalení a ženské cudnosti", a nyní se dokonce uvažuje o oddělení chodníků, pro ženy a pro muže.

Mladí lidé, kteří žijí západním stylem a s velkou oblibou pracují s internetem, Ahmadínežádovy kroky směrem k omezení svobod vnímají velmi nepříznivě. Právě oni ale volby často bojkotovali, a umožnili tak příchod konzervativců k moci.
"Neberte ho vážně," řekla o prezidentovi listu Washington Post pětadvacetiletá Íránka Párí Mahmúdíová. Na tváři nosí silný make-up, v autě si pouští západní hudbu a její šátek je téměř neviditelný.

Jiní se obávají, že režim ještě přitvrdí - například zakáže soukromý poslech i islámské populární hudby nebo nařídí povinné zahalování. "Z politiky vlády máme strach," uvedl Hamíd Vafáí, ředitel hudební školy v Teheránu.
V otázce jaderného programu má naopak Ahmadínežád - absolvent dopravní fakulty Teheránské univerzity - velkou podporu. I liberální Íránci považují využívání nukleární energie za věc prestiže a tlak Západu považují za nespravedlivý.
"Povodeň nejde zastavit jednou zápalkou," varuje prezident. "Vědecký pokrok docílený celým národem není možné zastavit snůškou bezvýznamných slov."