Reforma veřejných financí je pilířem volebního programu ODS a rovná daň jeho hlavním nástrojem. Bohužel, dosavadní materiály ODS a především vystoupení stínového ministra financí Vlastimila Tlustého přinášejí zavádějící a v řadě případů vysloveně nepravdivá tvrzení.
41 států? Ale kdeže
Rovná daň z příjmu fyzických osob (DPFO) byla zavedena v devíti zemích: Estonsko (1994, sazba 24 %), Litva (1994, 33 %), Lotyšsko (1995, 25 %), Rusko (2001, 13 %), Srbsko (2003, 14 %), Slovensko (2004, 19 %), Ukrajina (2004, 13 %), Gruzie (2005, 12 %), Rumunsko (2005, 16 %). Údaje vycházejí z internetové stránky amerického Cato Institute.
Někdy je mezi země s rovnou daní zařazován i Hongkong, ve skutečnosti je tam ale progresívní DPFO se čtyřmi pásmy - 2 %, 8 %, 14 % a 20 %. Pouze na Slovensku a v Rumunsku jsou sazby daní fyzických a právnických osob stejné (v případě Estonska je daň z příjmu podniků pro reinvestovaný zisk nula). Jen na Slovensku je sazba shodná i se sazbou DPH.
Přesto Vlastimil Tlustý na kongresu ODS tvrdil, že rovná daň "funguje ve 41 státech". Rovná daň není, narozdíl od jeho tvrzení, zavedena nejen v Hongkongu, ale ani v Norsku, Kanadě, Brazílii či Egyptě. V Norsku je sazba od 28 do 55 %, v Kanadě existuje federální čtyřpásmová DPFO se sazbami 15 %, 22 %, 26 % a 29 %. Pan Tlustý si popletl i sazby u Litvy a Ukrajiny: jeho čísla odpovídají sazbám daně z příjmu právnických, nikoliv fyzických osob.
Daň nepřináší růst
Moje kritika nesměřuje proti samotné myšlence rovné daně, ale proti nekritickým argumentům v její prospěch. To se týká i častého tvrzení Vlastimila Tlustého: "Náš systém není perpetuum mobile. Funguje a je to ověřené ve všech zemích, kde rovná daň platí. Všude se výrazně zvýšil růst ekonomiky." (HN 20. prosince)
Vezměme si Ukrajinu. Ta prodělala v polovině 90. let hluboký ekonomický pokles. Ten se zastavil a v roce 2000 ekonomika začala opět růst. V letech 2001 a 2003 dokonce velmi rychle, o více než 9 %. Počátkem roku 2004 byla zavedena rovná daň a růst dále poskočil až na pohádkových 12,4 %. Jenže loni růst HDP dramaticky poklesl na méně než 3 %.
Výrazný ekonomický růst počátkem tohoto desetiletí rovná daň nezpůsobila, ale nemůže ani za jeho loňské zbrzdění. Nejde ovšem jen o Ukrajinu, podobná situace je i v případě Ruska, Rumunska a Srbska. Ve všech těchto zemích došlo po krizích v létech 1998 či 1999 k rychlému obratu ještě před zavedením rovné daně.
Je možné, že její zavedení přispívá ke stabilizaci růstu těchto zemí, ale tvrdit, že se v nich v důsledku zavedení rovné daně "výrazně zvýšil růst ekonomiky", je nesmysl. V Rusku i Rumunsku po zavedení rovné daně růst naopak znatelně poklesl.
Výpadek 126 miliard
Při posuzování dopadů daňové reformy ODS je třeba mít konečně na paměti, že se netýká jen samotných daní, ale také sociálního pojištění. Její součástí je totiž zrušení příspěvku zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění.
Nahradí je odvody ve výši 15 % pro sociální a 10 % pro zdravotní pojištění z tzv. "skutečného hrubého příjmu", což je dnešní hrubý příjem zvýšený o pojištění hrazené zaměstnavatelem. Tedy současná hrubá mzda vynásobená číslem 1,35.
Protože 15 % ze 135 je 20,25 % a současný odvod na sociální pojištění je celkem 34 % z hrubé mzdy, znamenala by reforma ODS propad výběru sociálního pojištění o 40,5 %, což by při předloňském výběru 311 miliard korun znamenalo výpadek - 126 miliard.
Autor, profesor fyziky, pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd Podrobnější rozbor na adrese http://www-hep2.fzu.cz/~chyla/politika/
41 států? Ale kdeže
Rovná daň z příjmu fyzických osob (DPFO) byla zavedena v devíti zemích: Estonsko (1994, sazba 24 %), Litva (1994, 33 %), Lotyšsko (1995, 25 %), Rusko (2001, 13 %), Srbsko (2003, 14 %), Slovensko (2004, 19 %), Ukrajina (2004, 13 %), Gruzie (2005, 12 %), Rumunsko (2005, 16 %). Údaje vycházejí z internetové stránky amerického Cato Institute.
Někdy je mezi země s rovnou daní zařazován i Hongkong, ve skutečnosti je tam ale progresívní DPFO se čtyřmi pásmy - 2 %, 8 %, 14 % a 20 %. Pouze na Slovensku a v Rumunsku jsou sazby daní fyzických a právnických osob stejné (v případě Estonska je daň z příjmu podniků pro reinvestovaný zisk nula). Jen na Slovensku je sazba shodná i se sazbou DPH.
Přesto Vlastimil Tlustý na kongresu ODS tvrdil, že rovná daň "funguje ve 41 státech". Rovná daň není, narozdíl od jeho tvrzení, zavedena nejen v Hongkongu, ale ani v Norsku, Kanadě, Brazílii či Egyptě. V Norsku je sazba od 28 do 55 %, v Kanadě existuje federální čtyřpásmová DPFO se sazbami 15 %, 22 %, 26 % a 29 %. Pan Tlustý si popletl i sazby u Litvy a Ukrajiny: jeho čísla odpovídají sazbám daně z příjmu právnických, nikoliv fyzických osob.
Daň nepřináší růst
Moje kritika nesměřuje proti samotné myšlence rovné daně, ale proti nekritickým argumentům v její prospěch. To se týká i častého tvrzení Vlastimila Tlustého: "Náš systém není perpetuum mobile. Funguje a je to ověřené ve všech zemích, kde rovná daň platí. Všude se výrazně zvýšil růst ekonomiky." (HN 20. prosince)
Vezměme si Ukrajinu. Ta prodělala v polovině 90. let hluboký ekonomický pokles. Ten se zastavil a v roce 2000 ekonomika začala opět růst. V letech 2001 a 2003 dokonce velmi rychle, o více než 9 %. Počátkem roku 2004 byla zavedena rovná daň a růst dále poskočil až na pohádkových 12,4 %. Jenže loni růst HDP dramaticky poklesl na méně než 3 %.
Výrazný ekonomický růst počátkem tohoto desetiletí rovná daň nezpůsobila, ale nemůže ani za jeho loňské zbrzdění. Nejde ovšem jen o Ukrajinu, podobná situace je i v případě Ruska, Rumunska a Srbska. Ve všech těchto zemích došlo po krizích v létech 1998 či 1999 k rychlému obratu ještě před zavedením rovné daně.
Je možné, že její zavedení přispívá ke stabilizaci růstu těchto zemí, ale tvrdit, že se v nich v důsledku zavedení rovné daně "výrazně zvýšil růst ekonomiky", je nesmysl. V Rusku i Rumunsku po zavedení rovné daně růst naopak znatelně poklesl.
Výpadek 126 miliard
Při posuzování dopadů daňové reformy ODS je třeba mít konečně na paměti, že se netýká jen samotných daní, ale také sociálního pojištění. Její součástí je totiž zrušení příspěvku zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění.
Nahradí je odvody ve výši 15 % pro sociální a 10 % pro zdravotní pojištění z tzv. "skutečného hrubého příjmu", což je dnešní hrubý příjem zvýšený o pojištění hrazené zaměstnavatelem. Tedy současná hrubá mzda vynásobená číslem 1,35.
Protože 15 % ze 135 je 20,25 % a současný odvod na sociální pojištění je celkem 34 % z hrubé mzdy, znamenala by reforma ODS propad výběru sociálního pojištění o 40,5 %, což by při předloňském výběru 311 miliard korun znamenalo výpadek - 126 miliard.
Autor, profesor fyziky, pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd Podrobnější rozbor na adrese http://www-hep2.fzu.cz/~chyla/politika/
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
