Certifikáty: Letos už si vybere každý

Zatímco drobní polští investoři se podílejí na obchodech Varšavské burzy přibližně třetinou, v případě pražské burzy činil loni podle jejího šéfa Petra Koblice podíl drobných domácích investorů asi deset procent. Podle odhadu expertů činí přitom počet českých občanů, kteří aktivně obchodují s domácími i zahraničními akciemi, nejvýše několik desítek tisíc. Je to tedy mnohem méně než sto tisíc či ještě více podílníků, které mají podílové fondy.

To má svoji logiku. Podílové fondy si dokázaly znovu získat důvěru části investorů. Peníze, které do nich vložili, jim spravují odborníci, a pokud zvolí správnou strategii, nemusí se tedy o ně příliš starat. Naproti tomu akciím řada občanů, kteří se spálili během kuponové privatizace nebo o něco později v období častého tunelování společností, stále nedůvěřuje. Objem volných peněz, které mají k dispozici, není navíc nekonečný. Mnozí drobní investoři přitom logicky preferují jistý a relativně vysoký výnos, který dál nabízejí - hlavně díky státnímu příspěvku - stavební spoření nebo penzijní připojištění.

Zájem o akcie a warranty

Vysoké výnosy domácích akcií v minulých letech přesto přilákaly na burzu či RM-Systém některé nové investory. Přitáhl je i fakt, že se domácí trh v tomto období pohyboval většinou jednosměrně a posiloval. Jeho letošní vývoj již však zdaleka není tak přímočarý. Pokud bude, jak naznačují první měsíce tohoto roku, letos dál kolísat, nebo dokonce ztrácet, neprojeví se to v odlivu zájmu? Dostupná data by tomu nasvědčovala. Sílí názory, že jsou již středoevropské a zejména české akcie nadhodnoceny.

Obchodní ředitel internetového obchodníka Brokerjet České spořitelny Libor Janoušek odhaduje, že se v ČR věnuje aktivním investicím do akcií, případně warrantů (derivátů podobných opcím) nebo investičních certifikátů asi patnáct až dvacet tisíc drobných investorů. K razantnímu nárůstu přitom došlo až v posledních dvou letech, a to právě díky pozitivnímu vývoji na burze. Do té doby se věnovala aktivnímu investování asi polovina současných investorů. Případný pokles či velké výkyvy trhu mohou zájem o české akcie snížit, i když vzdělanější investoři mohou pochopitelně vydělávat i na klesajících trzích.

Celkový objem obchodů s akciemi na pražské burze byl v prvním čtvrtletí letošního roku zhruba o čtyřicet miliard Kč nižší než loni a dosáhl asi 224 mld. Kč. Hodnota transakcí s cennými papíry v průběžných aukcích mimoburzovního RM-Systému dosáhla 840,7 mil. Kč, což je v porovnání s prvními třemi měsíci roku 2005 asi 67 procent. Mluvčí RM-S Jiří Vodička to vysvětluje loňskou větší aktivitou jeho zákazníků v případě akcií uhelných společností a zejména Unipetrolu, jehož kurz v loňském prvém čtvrtletí dramaticky vzrostl a poté se naopak propadl. Nakolik se to odrazilo v poklesu obchodů menších či drobných investorů, není známo. Podle Vodičky přitom v posledním roce realizovalo prostřednictvím tohoto trhu obchody 58 tisíc drobných zákazníků, z toho přibližně osm procent prostřednictvím internetu.

Internet hraje významnou roli také v případě aktivních drobných či menších investorů na pražské burze. Podle Janouška využívají internet k obchodování téměř všichni z více než čtyř tisíc klientů Brokerjetu. Podobně je tomu zřejmě také v případě společnosti Patria Direct, která má podle ředitele Oldřicha Pavlovského 4600 klientů. Další významný internetový obchodník Fio měl podle obchodního ředitele Radka Laštovičky koncem loňského roku podle metodiky Komise pro cenné papíry (alespoň jeden obchod za čtvrtletí) 2756 aktivních klientů. Jak ale dodává Laštovička, je otázka, jak kdo počet klientů počítá. Fio tvrdí, že je největším hráčem na internetovém trhu.

Sázet na jistotu?

Čeští klienti se logicky stále zaměřují především na domácí akcie, říkají unisono představitelé všech největších internetových obchodníků s cennými papíry, ale i RM-Systému. Ten loni zavedl tzv. volný trh se skutečně volnější informační povinností. V současnosti se na něm obchoduje s osmnácti akciovými tituly. Český občan tak má možnost prodat prostřednictvím tohoto trhu některé akciové tituly z kuponové privatizace, které byly v minulosti vyřazeny z registrovaného trhu. Volný trh RM-S je ale využíván hlavně ke spekulativním transakcím s akciemi, například České spořitelny, Mittal Steel Ostrava, Třineckých železáren nebo Vítkovic. Jejich počet by se mohl v budoucnu ještě rozšířit.

České akcie představují přitom podle Janouška první investici hlavně pro nové investory. "Poměrně razantně však roste obliba dalších produktů a regionů. Velkým hitem posledních dvou let jsou warranty, deriváty podobné opcím, které si oblíbili především agresivnější klienti. Z regionálního pohledu je standardní zájem o americké akcie. V poslední době se klienti velmi zajímají například o země skupiny BRIC - Brazílii, Rusko, Indii a Čínu, kde mohou investovat prostřednictvím certifikátů nebo fondů," dodává Janoušek.

Experti předpokládají, že tyto země v budoucnu porostou, a pokládají je proto za dlouhodobě zajímavou investici. Podle Pavlovského se díky omezené nabídce titulů klienti poohlížejí po ostatních východoevropských zemích, u nichž lze před vstupem do Evropské unie očekávat podobný vývoj, jaký zažila před přijetím do Unie ČR. Ze zahraničních trhů je dále zájem hlavně o USA.

"Většina našich klientů se řídí spíše podle konkrétních investičních příležitostí a navazujících služeb, které při investování využívají, než podle teritoriálních kritérií. Ze zahraničních trhů je jednoznačně v popředí zájmu zákazníků USA. Tamní trhy nabízejí nejvíce likvidních titulů, krátké prodeje (short sales), na nichž je možné vydělat při poklesu ceny a především vysoce transparentní prostředí, kde se nikdo nemusí obávat, že jsou jeho protihráči na trhu zvýhodněni přístupem k neveřejným informacím. Za zmínku stojí také zájem klientů o systém Xetra, tedy největší evropský trh ve Frankfurtu," konstatuje Laštovička. Přes časté dotazy na další trhy, jako jsou Varšava, Budapešť, Londýn, Moskva nebo Tokio, je zatím podle jeho slov reálný zájem o podobné investice mizivý.

Chceme investiční certifikáty

Kromě tradičních teritorií a investičních instrumentů vyhledává část domácích investorů novinky. Zatím není známo, co nového jim hodlá poskytnout RM-Systém. Podle Vodičky jde přitom z pohledu investorů o dvě velmi významné novinky, které souvisí se zavedením zcela nového pokynu a změnou struktury doby obchodování. Předpokládá se, že budou zavedeny počátkem třetího čtvrtletí letošního roku.

Burzovní komora, která řídí pražskou burzu, nedávno schválila podmínky přijetí a pravidla obchodování s investičními certifikáty na svém volném trhu. Jde vlastně o dlužní úpis, který si může investor nechat od investora v budoucnosti proplatit.

Nabídka certifikátů je velmi široká. Zahrnuje řadu instrumentů pro konzervativnější i velmi agresivní investory. Kdy a jaké investiční instrumenty budou na pražské burze obchodovány, závisí podle jejího mluvčího Jiřího Kovaříka především na emitentech. V průběhu léta chce navíc burza zahájit obchody s deriváty. Mezi produkty, které by mohly být obchodovány, a to zřejmě od září, patří futures. Zahraniční zkušenosti ukazují, že tyto transakce mohou být zajímavé i pro drobné investory.

Právě investiční certifikáty, emitované hlavně bankami, jsou stále oblíbenější v Německu a v dalších západoevropských zemích. Investorovi totiž umožňují realizovat obchody na různá zajímavá podkladová aktiva, s nimiž by jinak mohl stěží obchodovat.

Jejich škála je velmi široká. Některé z nich mohou být alternativou k zajištěným fondům, velmi oblíbeným v ČR, jiné kopírují nejrůznější indexy. Zpočátku zřejmě logicky půjde o jednodušší investiční instrumenty.

Novinky

O jaké novinky může být zájem? Na trhu dosud chybí investiční certifikáty denominované v české měně. Podle šéfa české pobočky privátní banky Sal. Oppenheim Aleše Hrnčíře by mohly být populární například korunové indexové certifikáty na index PX a také certifikáty na jednotlivé akcie, které chce banka investorům nabídnout spolu s dalšími blíže nespecifikovanými produkty.

Také Laštovička pokládá za zajímavý podobný investiční produkt, tedy indexový certifikát, umožňující rozložit riziko přes několik nejvýznamnějších společností na trhu, aniž by bylo třeba znát konkrétní akciové tituly.

"Aktivní obchodníci mají zájem o pákové produkty, dlouhodobí investoři o možnost diverzifikace nebo vyššího zajištění portfolia," upozornil Pavlovský. Rovněž Janoušek věří, že drobní investoři budou mít o obchody s certifikáty, případně warranty na pražské burze velký zájem. Vychází ze zkušeností Brokerjetu, jehož prostřednictvím mohou již nyní investovat do obdobných produktů na zahraničních trzích. Také v Německu a Rakousku se staly obdobné investice masovou záležitostí.

Janouškova slova potvrzují výsledky společnosti Cyrrus, která v ČR rovněž nabízí obchody s certifikáty. Jak uvedl její ředitel Jiří Loubal, objem těchto transakcí dosáhl v letošním prvním čtvrtletí 21 milionů eur, což je více než za celý loňský rok.

Z doprovodné tabulky je zřejmé, že zájem byl hlavně o certifikáty vázané na ropu, ale také třeba o instrumenty, jejichž podkladové aktivum tvoří korejský nebo turecký akciový index. V době růstu cen ropy a zlata či rozvíjejících se trhů to není nijak překvapivé. Podobné investiční instrumenty jsou zajímavé spíše pro sofistikovanější investory. I ti méně informovaní a zkušenější si jistě budou moci díky nové nabídce certifikátů, které se mají letos objevit na českém trhu, vybrat některý z těch jednodušších.