Potkat ve škole politika známého z televize už není žádná rarita. Čím je starší publikum, tím je jeho styk s politiky častější a debata závažnější. Už jen díky tomu, že toho mladí lidé o politice, jejích aspektech a fungování vědí více, než by mnoho lidí řeklo. Proto jsem se docela podivil nad komentářem Tomáše Němečka (Sněženky a machři, HN, 23. května). Skoro by se mi chtělo říci, že komentátor píše o věcech, které už dávno neplatí.
Ačkoliv jsem redaktorem konkurenčního listu, musím na text zareagovat. Už jen proto, že se stále pohybuji v akademickém prostředí a v dobách, kdy jsem nedělal novinařinu, jsem vystoupení politiků sám organizoval.
Některé vaše soudy jsou řádně přitažené za vlasy. Mýlíte se, že půlmilión voličů ve věku 18 až 21 let nečte noviny: stačí se podívat jen do průzkumů. Jeden z předpokladů, aby se člověk dostal na vysokou školu, je mít poměrně detailní přehled o tom, co se děje. A ten mladí získávají i z novin a odborných časopisů.
Rozdělení prvovoličů na rebely a slušné děti bych také bral s rezervou. Rozhodnutí, zda jít volit či nikoli, je u prvovoličů spíš odrazem jejich sociálního statusu - podle toho, zda dotyčný studuje, má práci, na jaké úrovni je vzdělán či zda stále studuje.
Mládež na rozdíl od generace rodičů nemá zábrany s politiky bez apriorní podřízenosti diskutovat. Nebojí se položit nepříjemnou otázku, ale také ví, kdy jim politik maže med kolem pusy, a umí to dát najevo. Jejich názory jsou poměrně přesné a to, že mají politici někdy ve školách problémy, svědčí o tom, že mladí se nenechají jen tak obalamutit.
Kdyby mnozí dříve narození uměli kriticky zhodnotit myšlenku a měli univerzální rozhled jako mladí studující, dnešní politická reprezentace by vypadala jinak a konečně by řešila problémy, které jen valíme před sebou.
Autor je redaktorem MF Dnes
Ačkoliv jsem redaktorem konkurenčního listu, musím na text zareagovat. Už jen proto, že se stále pohybuji v akademickém prostředí a v dobách, kdy jsem nedělal novinařinu, jsem vystoupení politiků sám organizoval.
Některé vaše soudy jsou řádně přitažené za vlasy. Mýlíte se, že půlmilión voličů ve věku 18 až 21 let nečte noviny: stačí se podívat jen do průzkumů. Jeden z předpokladů, aby se člověk dostal na vysokou školu, je mít poměrně detailní přehled o tom, co se děje. A ten mladí získávají i z novin a odborných časopisů.
Rozdělení prvovoličů na rebely a slušné děti bych také bral s rezervou. Rozhodnutí, zda jít volit či nikoli, je u prvovoličů spíš odrazem jejich sociálního statusu - podle toho, zda dotyčný studuje, má práci, na jaké úrovni je vzdělán či zda stále studuje.
Mládež na rozdíl od generace rodičů nemá zábrany s politiky bez apriorní podřízenosti diskutovat. Nebojí se položit nepříjemnou otázku, ale také ví, kdy jim politik maže med kolem pusy, a umí to dát najevo. Jejich názory jsou poměrně přesné a to, že mají politici někdy ve školách problémy, svědčí o tom, že mladí se nenechají jen tak obalamutit.
Kdyby mnozí dříve narození uměli kriticky zhodnotit myšlenku a měli univerzální rozhled jako mladí studující, dnešní politická reprezentace by vypadala jinak a konečně by řešila problémy, které jen valíme před sebou.
Autor je redaktorem MF Dnes
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
