Total je ve Francii jasnou jedničkou

Velký, větší, největší: ve srovnání s ropným koncernem Total vypadá většina francouzských firem jako střízlík. Jeho obrat je dvakrát větší než u druhé největší společnosti země - obchodního koncernu Carrefour, ten se s jeho zisky už vůbec srovnávat nemůže. Vloni Total dosáhl plusu ve výši více než 12 miliard eur, což je nejvíce ve francouzské historii. V každé minutě tak čtvrtý největší ropný koncern světa vydělal 23 000 eur.
Není divu, vzhledem k rostoucím cenám energie se dobře dařilo i jiným francouzským distributorům a energetickým firmám. Ti tak navýšili svůj obrat a poskočili v žebříčku padesáti největších firem nahoru. Dobře se dařilo ale i jiným segmentům, růst díky rozmachu vlastní země a aktivitám v zahraničí zaznamenaly například stavební koncerny .
Zisk už tak neporoste
Zopakovat tento úspěch nicméně bude letos podle expertů těžké - 40 největších firem kotovaných na burze a obsažených v indexu CAC 40 podle nich nárůst zisku ve výši více než deseti procent již nevykáže. «Počítáme s plusem mezi šesti a osmi procenty,>> tvrdí Alain Bokobza, hlavní stratég pro evropské akcie u společnosti Société Générale. Jedinou výjimkou by mohl být Total, u něj analytici předvídají nárůst zisku o deset procent.
Rostoucí poptávky po černém zlatě se přitom začíná pomalu bát i šéf společnosti Thierry Desmarest. Ten proto požaduje, aby se navyšování nabídky ročně omezilo na jedno procento, jinak by mohl být dosažen takzvaný Peak Oil, neboli bod, kdy světová produkce začne klesat. Jeho koncern je podobně jako konkurence v USA politicky pod tlakem. Důvodem jsou podle některých neoprávněně vysoké zisky. Ve Francii vlivná organizace na ochranu spotřebitelů Que choisir tak například požaduje, aby ropné koncerny platily zvláštní daň.
Středem politické debaty se stala také energetická společnost Electricité de France, která paradoxně patří z většiny státu. I ona vloni svůj zisk zdvojnásobila. Nyní proto po ní politici požadují, aby své ceny snížila. A to i kvůli tomu, že elektřinu vyrábí za výhodné ceny v již odepsaných atomových elektrárnách. Stížnosti jsou slyšet i ze strany velkých průmyslových koncernů, kterým EDF účtuje tržní ceny, které se řídí cenou ropy a plynu. Ta vloni ve Francii stoupla o téměř 100 procent.
Stavebnictví jen kvete
Jedním z mála plusů pro vládu je, že v pravý okamžik stihla privatizovat plynárenský koncern Gaz de France. Z privatizační politiky profitovaly také tamní stavební koncerny, které předhonily evropskou konkurenci. Největším kouskem pro ně byla nedávná privatizace provozovatelů dálnic. Společnost Vinci, které již patří provozovatel dálnic Cofiroute, tak přikoupila firmu ASF, konkurent Eiffage pak APRR.
«Podobně jako španělská konkurence tak i zdejší stavební firmy rozšiřují své pole působnosti,>> komentuje vývoj Bokobza ze Société Générale.
Z provozu dálnic navíc mohou počítat se stálými příjmy, což analytici hodnotí pozitivně. Dobře se daří ale i stavebnictví samotnému, v roce 2005 si většina firem v tomto segmentu, až na smíšený koncern Bouygues, výrazně polepšila. Také výhledy jsou dobré - stav zakázek je na historickém maximu. To do země láká také konkurenty, španělská společnost Sacyr Vallehermoso tak například koupila již 32 procent podílů v Eiffage, vyloučeno není ani celé převzetí.