Rosněfť na burze: Zájem překonal očekávání

Zájem o Rosněfť překonal očekávání

/Od naší zpravodajky/

Přesně den před zahájením summitu zemí G8 v Petrohradě, má dojít k nevětší primární emisi akcií (IPO) v historii Ruska. Na prodej je celkem 14,3 procenta státní společnosti Rosněfť, která se tak stane čtvrtou největší světovou energetickou společností kotovanou na burze. Zájem o její akcie, které by se měly obchodovat na burze v Londýně a Moskvě, podle médií přitom předčil očekávání natolik, že koncern musel o den dříve ukončit příjem zakázek.
Emisní kurs akcií by se tak podle analytiků měl pohybovat spíše na vyšší hranici cenového rozpětí, které činilo 5,85 až 7,85 dolaru. Podle agentury Iterfax by tak hodnota emise mohla dosáhnout až 11,6 miliardy dolarů.
Celková tržní cena koncernu by pak činila zhruba 80 miliard dolarů, což by bylo výrazně více, než je tržní hodnota konkurenta Lukoil, dosavadní jedničky na ruském trhu.
Mezi zájemce o akcie státní společnosti patří podle ruského deníku Vedomosti například koncern British Petrol (BP), který chce získat akcie v hodnotě jedné miliardy eur.
Podle deníku Handelsblatt by se tím společnost mohla snažit vylepšit špatné vztahy, které s ruskou vládou má. Již nyní BP v Rusku se společností TNK vlastní joint-venture, po němž ruský stát požaduje doplacení daní ve výši 2,2 miliardy dolarů.
Mezi další zájemce pak podle agentury Dow Jones patří například také China National Petroleum (CNPC) či Malaysia's Petroliam Nasional. Sám šéf Rosněfti Sergej Bogdančikov chce ale omezit podíl takovýchto strategických investorů na zhruba dvě procenta. Akcie v hodnotě 560 miliónů dolarů podle ruského prezidenta Vladimira Putina chtějí získat i ruští občané.
V neposlední řadě by část podílů chtěl podle spekulací tisku získat i miliardář Roman Abramovič, který mimo jiné vlastní fotbalový klub Chelsea London.
Nejdůležitější ruská emise je podle pozorovatelů testem, do jaké míry se může Kreml vměšovat do hospodářství. Úspěšná emise by tak znamenala souhlas s Putinovou politikou mít kontrolu nad stále více firmami. Nejdůležitější těžařskou dceřinou společností, která se na těžbě koncernu podílí 70 procenty a drží 73,4 procenta zásob ropy, byla kdysi klíčovou součástí společnosti Jukos, jejíž rozpad inicioval právě Kreml.
Ten po něm dožadoval doplacení daní ve výši 30 miliard dolarů. Jukos kvůli tomu musel vydražit svou nejziskovější část, která se v rámci této sporné dražby přes společnost Baikalfinancegroup nakonec dostala k Rosněfti.
Stát se minoritním akcionářem je ale podle deníku Handelsblatt také jistým rizikem. Menší balíky akcií totiž v Rusku nejsou spojené s příliš velkými právy, navíc když většinu společnosti drží stát. Záruku, že management bude do budoucna jednat v zájmu všech akcionářů dokonce vyvrací i prospekt, který byl vydaný v rámci IPO.
"Zájmy ruské vlády nemusí být stejné s těmi, které mají akcionáři. To může vést k tomu, že Rosněfť bude aplikovat obchodní praktiky, které nebudou maximalizovat hodnotu podílu," cituje část prospektu Handelsblatt.
Před investicí do firmy, jejíž zásoby ropy dosahují 18,9 miliardy barelů, varuje i dlouholetý investor v Rusku a miliardář George Soros. "Rosněfť je nástroj státu, který bude stavět zájmy Ruska vždy nad zájmy akcionářů", tvrdí.
Zástupcem Kremlu a důvěrníkem Putina je také šéf dozorčí rady Igor Sečin. Další důvěrník, Dmitrij Medvěděv, je naopak šéfem dozorčí rady konkurenta Gazprom.
"Většina příznivců sice sedí v dozorčích radách, ale právě ty mají reálnou kontrolu nad finančními toky," cituje německý list Handelsblatt jednoho analytika, který však nechce být jmenován.