Bohuslav Sobotka: Schodek jsem nezavinil. Ale snížím ho

Schodek jsem nezavinil. Ale snížím ho

Lenka Zlámalová se v článku Sobotka vylepšil rozpočet účetními triky (HN 15. srpna) rázně vyrovnala vcelku paušálním odsudkem jak s návrhem rozpočtu na rok 2007, tak s jeho autorem.
Především bych chtěl odmítnout tvrzení, že jsem se "zařadil po bok bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho", který se "účetními triky snažil před Bruselem zamaskovat skutečné státní dluhy". Měl jsem možnost s Berlusconim mezi čtyřma očima mluvit o rozpočtové politice v době, kdy do svých rukou na čas soustředil i funkci ministra financí. Znám názory pana Berlusconiho na maastrichtská rozpočtová kritéria a mohu potvrdit, že je nikterak v úctě nemá.
Já jeho názory nesdílím a státní rozpočty, které jsem prosadil v minulých letech, nic neskrývaly ani nemaskovaly. A nečiní to ani aktuální návrh rozpočtu na rok 2007.

Počítali jsme dobře...

Státní rozpočty vždy plnily konvergenční program. Co víc: hospodaření státu v letech 2003 - 2005 pokaždé skončilo s menším deficitem, než povolovala sněmovna i konvergenční program. A mám vážné důvody se domnívat, že tomu tak bude i v roce 2006.
Splnění konvergenčního programu v návrhu rozpočtu na rok 2007 zabránila jedna zásadní věc, a to podoba, v níž parlament schválil balík vládních sociálních zákonů. Pokud by ho byla sněmovna odsouhlasila tak, jak jí ho předala vláda Jiřího Paroubka, deficit veřejných rozpočtů by byl napřesrok dosáhl 3,3 procenta HDP.
Počítejte, prosím, se mnou. Ministerstvo financí v tuto chvíli předpokládá na příští rok deficit 3,8 % HDP. To překračuje konvergenční program o 0,5 %, v absolutních číslech zhruba o 20 miliard korun. Parlament při projednávání balíku sociálních návrhů zvýšil jejich rozpočtové dopady minimálně o 16 miliard korun.

...ale lidovci byli proti

Největší podíl na tom má pozměňovací návrh poslance KDU-ČSL Pavla Severy na zdvojnásobení rodičovského příspěvku, což jednorázově zvyšuje mandatorní výdaje pro rok 2007 o 14 miliard.
Dobře si pamatuji, jak k tomu došlo. Návrh byl poslancem Severou podán bez jakéhokoli upozornění či konzultací. Na koaličním jednání jsem opakovaně požadoval, aby byl tento rozpočtově neodpovědný návrh stažen. Vedení KDU-ČSL to odmítlo s jasným poukazem na předvolební situaci.
Při hlasování ve sněmovně tento návrh kromě lidovců podpořila i většina poslanců ODS, o poslancích KSČM nemluvě. Když poslanci ČSSD po dvojím hlasování viděli, že je rozpočtová disciplína neudržitelná, návrh podpořili rovněž.
Později poslanci napříč stranami zvýšili i dopady vládních předloh v oblasti porodného či vdovských důchodů.

Mám realistický návrh

V parlamentu dnes není žádná politická strana, která by podporovala či navrhovala škrty v sociálních zákonech. ODS nechává celou věc zcela cynicky na dosluhující vládě.
Ale navzdory tomu jsme předložil jsem návrh rozpočtu nikoli s deficitem 170 miliard, ale pouze 88 miliard korun. Ne kvůli Bruselu, ale kvůli tomu, abychom se co nejméně zadlužili a co nejméně vzdálili od cesty k euru.
K tomu bude potřeba změnit některé zákony. To lze stihnout na jedné či dvou mimořádných schůzích. Návrhy ministerstva jsou realistické a nenarušují sociální soudržnost. Proto mají šanci, že neskončí někde ve škarpě v důsledku soubojů mezi politickými bloky.
Stlačení deficitu rozpočtu na 88 miliard je realistický cíl. Je ale třeba jednat a mít politickou odvahu.
Autor je ministrem financí za ČSSD