Podpora jazykového vzdělávání zaměstnavatelem je již tak rozšířená, že ji mnoho lidí považuje za samozřejmost. Aby tomu tak nebylo, hradí některé firmy vzdělávací kursy jen za určitých podmínek. Zaměstnanec se musí účastnit průběžných testů znalostí. Když jimi neprojde, tedy neprokáže zvýšení svých vědomostí od předchozího období, podílí se částečně nebo zcela na nákladech spojených s výukou.

Nedoceněná výhoda
Ne vždy pracovníci dokáží ocenit výhodu, kterou jim firmy poskytují. V případě jazykového vzdělávání zapomínají na skutečnost, že nově nabyté znalosti uplatní nejen v rámci společnosti, třeba při kariérním postupu, práci na nových projektech, ale i v soukromí. Navíc tak zvyšují svou cenu na trhu práce.
"Pokud se jazykové vzdělávání zavádí ve společnostech nyní, pak zůstává spíše na okraji zájmu zaměstnanců. Oni sami preferují nejčastěji odměny z oblasti financí, kultury a sportu," říká Petr Čížek ze společnosti Benefity. Velmi často se setkává s tím, že zaměstnavatel v minulosti přispíval na jazykové vzdělávání svých lidí, a později tuto výuku převedl do systému volitelných benefitů. Pracovník pak podle Petra Čížka sice ve výuce pokračuje i nadále, ale už ztrácí motivaci, protože tento příspěvek mohl využít na jiné aktivity.
Nicméně zaměstnavatelé mají tendenci podporovat lidi k čerpání daňově výhodných benefitů a jazykové vzdělávání je jedním z nich. "Vzděláváním je myšleno takzvané prohlubování kvalifikace - tedy učení nezbytně nutné pro výkon dané pozice. Tyto benefity jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem a zaměstnanci za ně daň neodvádějí," říká Petr Čížek.

Kursy už nejsou pro všechny
V některých společnostech zjistili, že jazykové kursy nejsou vhodné pro všechny zaměstnance. "Zavedli jsme angličtinu i pro montážní techniky. Přece jen není na škodu, když se v ní orientují i oni. Jenže kurs trval dvakrát týdně dvě hodiny. A to byl čas, který pak chyběl při realizaci zakázek," říká Jan Kislinger ze strojírenské firmy Deimos.
Pokud zaměstnavatel hradí lidem výuku cizího jazyka, měl by si ověřovat její efekt kontrolními testy.
Také společnost Siemens se rozhodla podpořit jazykové vzdělávání svých zaměstnanců, jestliže to vyžaduje charakter vykonávané práce. Výuku hradí plně. "Mezi nabízené jazyky patří zejména angličtina a němčina. Dále pak španělština, holandština a čeština pro cizince," říká tiskový mluvčí Siemensu Petr Sedláček. Zájem je podle něho vysoký: "Naši zaměstnanci totiž používají cizí jazyk v každodenní komunikaci. Velký důraz klademe na kvalitu jednotlivých kursů a vlastní motivaci zaměstnance ke studiu. Proto všichni účastníci skládají pravidelné testy, s jejichž pomocí monitorujeme dosažený pokrok."
Mnoho zaměstnavatelů dnes předpokládá, že pracovníci zvládají základy aspoň jednoho světového jazyka. Obzvláště jde-li o lidi na vyšších a odpovědnějších pozicích. "Proto roste zájem o odbornou angličtinu, manažeři se soustředí na takzvanou byznys angličtinu," shrnuje poznatky Andrea Křížková z Asociace jazykových škol České republiky. Například zaměstnanci společnosti Siemens, kteří se jazykově vzdělávají, tento trend potvrzují. Zhruba šedesát procent z nich navštěvuje výuku pro středně pokročilé, čtvrtinu tvoří pokročilí a jen patnáct procent chodí do kursů pro začátečníky.

Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



