Co zaměstnavatelé očekávají od absolventů škol

Ukazují to analýzy Národního ústavu odborného vzdělávání, který se problematice uplatnitelnosti absolventů škol na trhu práce systematicky věnuje. V rámci projektu VIP Kariéra proto zjišťuje názory samotných zaměstnavatelů a analyzuje inzertní nabídku a názory pracovníků personálních agentur. Absolventi škol představují na trhu práce skupinu, která sice v současné době nepatří mezi ty nejohroženější (mnohem problematičtější je v současnosti například postavení mladistvých, osob bez kvalifikace či lidí starších 50 let), nicméně je řazena k těm, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Úspěšnost a plynulost přechodu ze školy do světa práce je do značné míry ovlivněna tím, zda jsou absolventi připraveni tak, aby to bylo v souladu s požadavky a potřebami zaměstnavatelů.

Zaměstnanec má mít chuť dál se učit
Pro zaměstnavatele je dnes důležitá nejenom odbornost pracovníků. Stejně jim záleží i na tom, aby měli znalosti, schopnosti a dovednosti nezbytné pro praktické uplatnění svého vzdělání, o nichž se hovoří jako o klíčových kompetencích. Jejich zvládnutí by mělo pozitivně ovlivnit schopnost vykonávat rozličné odborné úkoly nebo měnit bez větších problémů různé profese. Požadavky zaměstnavatelů jsou tím větší, čím vyšší je vzdělání adepta. Nejvyšší nároky tedy kladou zaměstnavatelé na vysokoškoláky a naopak nejnižší na pracovníky s výučním listem. Z hlediska všech vzdělanostních skupin má prioritní význam ochota učit se, dále se vzdělávat a být otevřen novým poznatkům, schopnost nést zodpovědnost, řešit praktické problémy a rozhodovat se. Značný význam je přikládán rovněž komunikačním schopnostem, které jsou chápány nejenom jako ústní a písemný projev, ale i celkový způsob vystupování, schopnost prezentace a umění jednat s lidmi. Velký důraz na ně kladou hlavně zaměstnavatelé ve službách. Od pracovníků s maturitou navíc očekávají i schopnost vést a pracovat s čísly a také komunikaci v cizích jazycích. Na významu nabývá schopnost pracovat v týmu, samostatná, kreativní práce a analytické myšlení. Zaměstnavatelé rovněž velice oceňují pracovitost a ochotu pracovat. Mezi klíčové kompetence, jejichž význam v budoucnu ještě vzroste, zaměstnavatelé řadí znalost cizích jazyků a používání výpočetní techniky.

Absolventi nejsou vždy připraveni podle představ
Podle mínění zaměstnavatelů školy nepřipravují své studenty a žáky dostatečně zejména pokud jde o znalost cizích jazyků, komunikační dovednosti, schopnosti řešit problémy a nést zodpovědnost. Jako poměrně problematická se ukazuje také praktická příprava budoucích absolventů. Zaměstnavatelé upozorňují na nedostatečné propojení teorie s praxí a potřebu kvalifikovaných vyučujících, kteří disponují aktuálními znalostmi z oboru a jsou schopni předávat žákům a studentům své zkušenosti. Zároveň by měla být posílena spolupráce škol s podniky, která by umožňovala získat žákům a studentům reálné představy o pracovním prostředí a možnostech budoucího uplatnění. Právě nedostatečné povědomí o skutečných pracovních podmínkách pak může představovat vážný problém při vstupu absolventů do světa práce. Zaměstnavatelé také pokládají za důležité, aby mladí lidé byli připraveni aktivně se zapojit do pracovního života a aby nebyli při hledání zaměstnání pasivní, naopak aby se firmám sami nabízeli. Dokladem je skutečnost, že si podniky nejčastěji vybírají nové pracovníky právě z řad těch, kteří se hlásí sami. Doporučení stávajících zaměstnanců, inzertní nabídka a využívání služeb úřadů práce představují až další využívané způsoby nalézání nových zaměstnanců.

Důležitá je praxe
Ačkoli při přijímání absolventů hrají z hlediska zaměstnavatelů největší roli ochota dále se vzdělávat, dosažené vzdělání, jazyková vybavenost, komunikativnost či celková přizpůsobivost, do značné míry je významná i předchozí praxe. V případě, že určité pracovní zkušenosti získá absolvent prostřednictvím stáže, brigády či praxe přímo v dané firmě, zaměstnavatel má možnost blíže se seznámit s jeho znalostmi, schopnostmi, dovednostmi i osobními vlastnostmi (jako je např. celkový přístup k práci, pečlivost, svědomitost apod.), což může vést k větší ochotě nabídnout absolventovi trvalejší pracovní uplatnění. Největší význam je logicky přikládán praxi v daném oboru, oceňována je ale zpravidla každá předchozí pracovní aktivita. Ta totiž vypovídá také o ochotě a chuti pracovat a o celkově aktivním přístupu k práci. Zaměstnavatelé dále předpokládají, že absolventi v rámci praxí získávají kromě samotných pracovních zkušeností i reálné představy o pracovním prostředí, pracovní době či pracovním zařazení, ale také o výši pracovního ohodnocení a že jsou schopni lépe se adaptovat na pracovní režim.

Co se dá vyčíst z inzerce
Aktuální potřeby a požadavky zaměstnavatelů se promítají i do struktury inzerce prezentované jak v tisku, tak na internetu. Internetová nabídka zaměstnání je využívána zejména u vysoce kvalifikovaných či administrativních profesí, kde zaměstnanci pracují s počítačem a internetem, naopak u dělnických profesí zaměstnavatelé internetovou nabídku příliš nevyužívají, protože zřejmě nepředpokládají, že by se zájemci dali najít touto cestou. Inzertní nabídka zaměstnání v denním tisku je naproti tomu více pestrá a pokrývá širší spektrum profesí.
Výsledky analýzy inzerce potvrzují, že nezbytným předpokladem pro dobré uplatnění na trhu práce jsou zejména komunikační dovednosti spolu s flexibilitou a adaptabilitou. Další vyhledávanou vlastností je samostatnost. Nároky na praxi v oboru byly uvedeny v 41 % inzerátů (v inzerci v denním tisku v 35,5 % a v inzerci na internetu v 66,1 %) a procházely napříč všemi typy povolání. Otázku praxe tak nelze spojovat pouze s několika vybranými profesemi, ale je to všeobecný požadavek, který může očekávat každý uchazeč o zaměstnání. Práce s počítačem se stává pro mnohé ze zaměstnavatelů samozřejmostí, což platí především u technicky zaměřených pracovníků, u zaměstnanců působících v administrativě a rovněž u vysoce kvalifikovaných a manažerských profesí, kde už ji inzerenti ani výslovně neuvádějí a počítají s ní automaticky.
Stále větší úlohu hraje znalost cizích jazyků. Zaměstnavatelé ji dnes očekávají i od pracovníků administrativních profesí (včetně nižší úrovně), kde před několika lety ještě poptávka po znalosti cizích jazyků nebyla tak častá. Jedním z důvodů je i situace na trhu práce, kdy zaměstnavatelé mají větší možnost výběru a tudíž hledají i na nižší úrovni co nejkvalifikovanější pracovníky. Současně hraje roli také vstup ČR do Evropské unie. Ten přinesl více možností proniknout na zahraniční trhy, kde se bez znalosti cizích jazyků nikdo neobejde.

Zkušenosti personálních agentur
Zaměstnavatelé, kteří jsou klienty personálních agentur, většinou hledají pracovníky na pozice středního a vyššího managementu či pro expertní práci, výjimkou ale není ani poptávka po kvalifikovaných dělnických místech. Obvykle hledají odborníka se zkušenostmi a z toho důvodu nejsou příliš ochotni přijímat čerstvé absolventy škol. Nicméně jsou i firmy, které preferují absolventa, většinou v případě, když mají možnost zařadit ho do speciálních tréninkových programů. Rozdíly mezi požadavky českých a zahraničních firem se nejčastěji týkají znalosti jazyků a schopnosti aktivní komunikace, dále pak i flexibility a pracovního výkonu. Zahraniční firmy jsou v tomto ohledu náročnějšía jejich požadavky bývají přesněji formulovány. Podle zkušeností personálních agentur závisí úspěšnost uchazeče o zaměstnání také na způsobu jeho vystupování a komunikace, a ochotě adaptovat se a na jeho aktivním zájmu o práci ve firmě. K neúspěchu mohou vést přemrštěné finanční požadavky, nedostatek sebereflexe, přeceňování vlastních schopností a dovedností, nepravdivé údaje v životopise či pasivita uchazečů. Z rozhovorů s pracovníky personálníchagentur také vyplývá, že v některých případech lze nedostatečné vzdělání nahradit praxí. Existují totiž pozice, na které jsou firmy ochotny přijmout jak vysokoškoláka bez praxe, tak pracovníka se středním vzděláním s bohatšími pracovními zkušenostmi. Výhodou čerstvého absolventa může být to, že přichází ze školy s nejnovějšími poznatky a znalostí moderních technologií. Často také ovládá cizí jazyk i práci s počítačem lépe než jeho starší kolegové. Firma tak může získat motivovaného mladého pracovníka, který není zatížen předchozími pracovními návyky, je přizpůsobivý a ochotný přijímat firemní filozofii.

Autorky spolupracují na projektu VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond Mgr. Ing. Pavla Kalousková pracuje v Národním ústavu odborného vzdělávání Mgr. Pavlína Šťastnová pracuje v Ústavu pro informace ve vzdělávání