Mzdy jako na Západě zůstávají snem

Mzdy a platy v Česku dohánějí vyspělejší západní země jenom velice zvolna. A to přesto, že průměrná hodinová mzda v letech 2002 - 2005 stoupla o více než pětinu na 3,42 eura. Vyplývá to ze studie, kterou včera zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
V roce 2002 si Čech v eurech za hodinu vydělal přibližně 18 procent toho co Němec, dnes je to kolem 21 procent. "Potrvá celá desetiletí, než se podaří hlubokou mzdovou propast překlenout," míní Dalibor Holý, který v ČSÚ vede odbor statistiky zaměstnanosti.
Háček je v tom, že pětiprocentní růst hodinové mzdy v Německu znamená 78 centů navíc, kdežto více než dvacetiprocentní vzestup v Česku odpovídá 60 centům.
O nějakém rychlejším sbližování mzdové úrovně mezi západní a východní částí Evropské unie tedy nelze vůbec hovořit. Vždyť i nejsvižněji rostoucí Slovensko (při přepočtu na eura) se ze 13,5 procenta v roce 2002 loni dostalo na 18,3 procenta v podstatě stagnujícího německého průměru.
Otázka, kdy se Česko těsně přiblíží ke mzdové úrovni vyspělých západních zemí, míří spíše na věštce než na prognostika, míní David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Pokud jde o mzdy přepočítané na eura podle běžného kursu, mohlo by to být nejdříve za tři, možná čtyři desetiletí, odhaduje Marek.
Avšak pro spotřebitele je srozumitelnější mzda přepočítaná podle parity kupní síly. Podle tohoto ukazatele je Česko zhruba na polovině unijního průměru. "Na západní úroveň mezd podle parity se můžeme dostat během patnácti let," tvrdí hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček.
To je optimistický scénář vycházející z předpokladu, že český HDP ročně poroste alespoň o dva procentní body rychleji než v západní Evropě. Klesne-li tento předstih na půldruhého bodu, pak budou mzdové dostihy trvat nejméně dvacet let, náskok o pouhý procentní bod v tempu růstu HDP by podle propočtů Komerční banky znamenal asi 24 let.
Pokud jde o platy v jednotlivých odvětvích, srovnání ukazuje, že Česko v EU z řady nevybočuje. Nejvyššími platy dlouhodobě láká finanční sektor, kde průměrný výdělek v období 1993 až do letošního druhého čtvrtletí stoupl z 10 336 korun na na více než 42 tisíc korun, tedy čtyřikrát. V mnoha zemích EU v platovém žebříčku také kralují finanční ústavy. Ale například v Belgii, Irsku, Finsku a Rakousku jsou na tom ještě lépe zaměstnanci ve výrobě a rozvodu elektřinu, plynu a také ve vodárenství. Dánové, Nizozemci a Norové si zase nejvíce vydělají v těžbě nerostných surovin.
Mzdy ve zdejší ekonomice v letech 2002 - 2005 v korunách nominálně stouply o 17,4 procenta a reálně, tedy s ohledem na inflaci, o 12,6 procenta. Rychleji šly reálné mzdy nahoru jenom v baltských zemích (o 17 až 22 procent). Na Slovensku sice nominálně stouply o 28,5 procenta, ale vysoká inflace znehodnotila reálný růst na pouhých 7,3 procenta, vyplývá ze studie ČSÚ.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku se ve druhém letošním čtvrtletí zvýšila meziročně o o 6,9 procenta na 20 036 korun. Za celý letošní rok se podle ekonomů sotva přehoupne přes 21 tisíc. korun. "Reálné mzdy rostou zhruba o čtyři procenta, což je z pohledu domácností dobré a ekonomiku to nezatěžuje," poznamenává Radomír Jáč z firmy PPF Asset Management.
Podle něj i dalších expertů lze v příštím roce za přiměřený označit růst nominálních mezd v rozmezí šesti až sedmi procent, a to při zhruba tříprocentní inflaci.

Mzdy v Česku