Autor je generálním ředitelem Hypoteční banky
Vypadá to, jako by si veřejnost zvykla na to, že ono vládnutí-nevládnutí do pravděpodobných předčasných voleb vlastně naší zemi vůbec nevadí. Věci plují dál svým tempem...
Jenže pohled pod hladinu říká, že něco je jinak.
Mnozí čekají už déle než sedm měsíců na to, co se stane s daní z přidané hodnoty na stavební práce týkající se bydlení. Obecně všichni víme, že od ledna 2008 se daň pravděpodobně zvýší a bude přeřazena ze snížené pětiprocentní sazby do "standardní" devatenáctiprocentní. Ale to není úplná informace, na základě které by se mohli lidé rozhodovat například o pořízení bydlení. Přitom na rozhodnutí začíná být nejvyšší čas.
Vláda dostala od Evropské komise možnost ponechat stavební práce na takzvané sociální bydlení v sazbě snížené. Vznikl tedy návrh, podle kterého lze považovat za sociální byty do 90 čtverečních metrů a rodinné domy do 150 metrů podlahové plochy. Ale známe to. Poprvé se o tom psalo na Ministerstvu pro místní rozvoj 2. února, pak hodně ve všech novinách, ale návrh vládou neprošel a teď je ticho po pěšině...
Dnes jsme patnáct měsíců před očekávanou změnou, mělo by se začít vysvětlovat, popisovat, chystat daňový předpis. Jenže se nic neděje. Ani média se o věc již příliš nezajímají, byť se týká statisíců lidí a miliard korun jejich (potenciálního) majetku.
Vždyť cenový rozdíl 14 procent u bytu za dva milióny činí 380 tisíc korun. A člověk, který chce koupit 3+1 o rozloze 85 metrů čtverečních, neví - mám spěchat a vzít, co je zrovna teď k dispozici, nebo počkat a v klidu vybrat. Co když se hranice sociálního bydlení změní? Bude muset proti plánu zaplatit 300 tisíc korun navíc?
Nejde jen o ty, kteří si chtějí koupit byty. Co developeři, projektanti, kteří se už nyní rozhodují, jak velké byty budou stavět, aby se za půl druhého roku neminula cena připravovaných novostaveb s koupěschopnou poptávkou?
Nikdo z nás se ve svém podnikání nemůže vymlouvat, že byly volby a budou další a pak možná ještě jedny, a tak tedy smlouvy o nakoupených pozemcích, projektech, dodávkách prací jaksi nelze brát úplně vážně. Ani banky nemohou odkazovat klienty na pozdější dobu. Nemůžeme si to dovolit.
A vláda si nemůže dovolit nevládnout, což by si měly uvědomit všechny parlamentní strany.
Vypadá to, jako by si veřejnost zvykla na to, že ono vládnutí-nevládnutí do pravděpodobných předčasných voleb vlastně naší zemi vůbec nevadí. Věci plují dál svým tempem...
Jenže pohled pod hladinu říká, že něco je jinak.
Mnozí čekají už déle než sedm měsíců na to, co se stane s daní z přidané hodnoty na stavební práce týkající se bydlení. Obecně všichni víme, že od ledna 2008 se daň pravděpodobně zvýší a bude přeřazena ze snížené pětiprocentní sazby do "standardní" devatenáctiprocentní. Ale to není úplná informace, na základě které by se mohli lidé rozhodovat například o pořízení bydlení. Přitom na rozhodnutí začíná být nejvyšší čas.
Vláda dostala od Evropské komise možnost ponechat stavební práce na takzvané sociální bydlení v sazbě snížené. Vznikl tedy návrh, podle kterého lze považovat za sociální byty do 90 čtverečních metrů a rodinné domy do 150 metrů podlahové plochy. Ale známe to. Poprvé se o tom psalo na Ministerstvu pro místní rozvoj 2. února, pak hodně ve všech novinách, ale návrh vládou neprošel a teď je ticho po pěšině...
Dnes jsme patnáct měsíců před očekávanou změnou, mělo by se začít vysvětlovat, popisovat, chystat daňový předpis. Jenže se nic neděje. Ani média se o věc již příliš nezajímají, byť se týká statisíců lidí a miliard korun jejich (potenciálního) majetku.
Vždyť cenový rozdíl 14 procent u bytu za dva milióny činí 380 tisíc korun. A člověk, který chce koupit 3+1 o rozloze 85 metrů čtverečních, neví - mám spěchat a vzít, co je zrovna teď k dispozici, nebo počkat a v klidu vybrat. Co když se hranice sociálního bydlení změní? Bude muset proti plánu zaplatit 300 tisíc korun navíc?
Nejde jen o ty, kteří si chtějí koupit byty. Co developeři, projektanti, kteří se už nyní rozhodují, jak velké byty budou stavět, aby se za půl druhého roku neminula cena připravovaných novostaveb s koupěschopnou poptávkou?
Nikdo z nás se ve svém podnikání nemůže vymlouvat, že byly volby a budou další a pak možná ještě jedny, a tak tedy smlouvy o nakoupených pozemcích, projektech, dodávkách prací jaksi nelze brát úplně vážně. Ani banky nemohou odkazovat klienty na pozdější dobu. Nemůžeme si to dovolit.
A vláda si nemůže dovolit nevládnout, což by si měly uvědomit všechny parlamentní strany.
