Vaří se lépe, ale děti o zdravá jídla téměř nestojí

Univerzální hnědá omáčka - jinak řečená UHO - patří k symbolům českých školních kuchyní. Vařila se před třiceti lety, nikdo jí neměl rád, ale ještě zcela nevymizela. Podává se s rozvařenou rýží či knedlíkem a tuhým kouskem hovězího masa.
Děti si mohou vybrat například i zeleninový talíř. I ten ale chutná jen málokomu.
A tak symbolem české školní jídelny zůstávají dukátové buchtičky. Patří k nejoblíbenějším jídlům, stejně jako rajčatová omáčka nebo třeba špagety. Pokud by si děti mohly vybrat, jedly by hranolky s kečupem. To ale možné není, protože ve školních jídelnách mají kuchařky jasně nařízeno, co má v jídelníčku být. A odborníci na výživu to víceméně schvalují.
Přesto by mohlo ubýt smetanových omáček, knedlíků a smažených jídel.
Problém s dětskou obezitou v Česku však s jídelnami zřejmě moc nesouvisí. Spočívá spíše ve špatných stravovacích návycích celé generace. Odborníci dokonce s mírnou nadsázkou říkají, že dnes jedí děti hůře než po válce, kdy bylo všechno na příděl. Tehdy se konzumovalo hodně luštěnin, sladkosti zcela výjimečně a v jídelníčku bylo více vlákniny a výrazně méně živočišných tuků.
Současný blahobyt spolu s tradičně nezdravou českou kuchyní vede k tomu, že děti trpí civilizačními nemocemi, které byly dříve spojovány jen s dospělostí. Lékaři mají v ordinacích obézní děti s vysokým cholesterolem třeba ve 12 letech. A to všechno z tuků, sladkostí a také z "fast foodu". To vše se ukazuje jako největší nepřítel zdraví v celém vyspělém světe. Za posledních pět let se tak počet dětí s obezitou v Česku zdvojnásobil. Je to rekord, který zatím neměl obdoby.